Malířka Věra Mačková svůj talent objevila až ve svých 53 letech
V muzeu v Týnci nad Sázavou si můžete až do konce listopadu prohlédnout zajímavou výstavu obrazů – „Maluji jinak“. Název vystihuje tvorbu místní rodačky, malířky Věry Mačkové. Začala malovat až v roce 2000 ve svých 53 letech. Celý život přitom pracovala jako zdravotní sestra. K dnešnímu dni má za sebou více než 50 samostatných výstav.
Vyrůstala obklopená obrazy svého tatínka a byla zvyklá na vůni terpentýnu, které se linul z tatínkových olejomaleb. S tatínkem navíc ráda chodívala do přírody a vnímala barevnou krásu podzimních listnatých stromů v okolí rodného Týnce nad Sázavou. Netušila, že jeho talent má v krvi a tatínkova tvorba se jí vryla do výtvarného cítění.
Od roku 1966 pracovala jako zdravotní sestra v léčebně v Kosmonosech. Brzy přišla nabídka z Prahy, kde pracovala na urologické klinice. Zdravotnictví byla její velká vášeň. Když jí odrostly děti, tak se proto v roce 1987 rozhodla pro postgraduální studium zdravotnictví na vysoké škole. Vše ale změnil rok 2000.
Dcera, která pomohla objevit matčin talent
Během vážného onemocnění v lednu roku 2000 paní Věře Mačkové nebylo dobře. Tehdy jí život změnila dcera. „Mami, když se teď nemůžeš moc pohybovat, což abys zkusila malovat?“
Aby nezůstalo pouze u slov, dokonce mamince do galerie Platýz jela zakoupit veškeré malířské potřeby. A ačkoliv její dědeček maloval olejem, prozřetelně mamince zakoupila barvy akrylové, se kterými se mamince lépe pracuje. Výsledek všechny překvapil. Paní Mačková malířství nikdy nestudovala, její talent si ale cestu našel. První obraz byl vzpomínkou na dovolenou v Itálii, paní Mačkové ale změnil život. Začala tvořit tak, jak svět kolem sebe vnímala. Hlavní témata byla krajina, stromy, květiny. Vždy ale důležitou roli hrály barvy.
Maluje jinak
Pokud si obrazy paní Mačkové prohlížíte, všimnete si, že její pozdější tvorba je jiná. I za touto změnou stále dcera Markéta. Na jedné výstavě na Žebráku jí zaujal velký abstraktní obraz, který si chtěla koupit. Maminka ovšem zareagovala velmi prakticky. „Prosím tě Markéto, nic nekupuj, jestli se ti takové obrazy líbí, namaluji ti je sama.“ A stalo se.
Tehdy si paní Mačková uvědomila, že se doba mění a lidé mají zájem právě o velká plátna, která jsou spíše do prostoru. Navíc jí abstraktní obrazy dávaly nový rozměr tvorby. Mohla se zaměřit na své pocit, plochu, syté barvy. Nejraději má červenou a oranžovou. Navíc tato forma tvorby paní Mačkové velmi vyhovuje. Může tak lépe na plátno přenášet své pocity. To je ostatně pro ní při malování to nejdůležitější. Proto například nerada maluje na zakázku.
Její cesta je velmi osobitá, vyjadřuje její vlastní pocity a svou radost z tvorby předává ve svých obrazech. K dnešnímu dni má Věra Mačková za sebou už více než 50 samostatných výstav v Berouně, ve Vlašimi, v Týnci nad Sázavou, Mníšku pod Brdy, v Řevnicích, Dobříši, mnohokrát také v Praze aj. Kromě toho se několikrát představila na společných výstavách skupiny malířů Týnecka a malířů Posázaví. Její současnou autorskou výstavu v muzeu v Týnci nad Sázavou si můžete prohlédnout až do konce listopadu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
