Manželé Rázkovi spoléhají na poctivost lidí, své výrobky nabízejí v samoobslužném Dárkovníku
V křivoklátských lesích, v malebné vesničce Kublov, která se rozkládá pod horou Velíz, žijí manželé Rázkovi. Vyrábějí originální dřevěná osvětlení, dekorace a doplňky do interiéru. Každý kus projde jejich rukama, od návrhu až po poslední detail. Protože důvěřují lidem, své výrobky vkládají do Dárkovníku. A doufají, že budou dělat radost těm, kteří si je vyberou. A zaplatí za ně.
Dárkovník je domeček, součást oplocení u rodinného domu, kde Rázkovi žijí. Má velikou okenici, za kterou se ukrývají jejich výrobky. A kterou stačí otevřít, vybrat si a vybrané si odnést. Důvěra v lidi Lucii a Pavlovi napovídá, že za dárek zaplatí, jak se sluší. Do pokladničky nebo prostřednictvím QR kódu. „Doufáme, že lidé jsou slušní a nedělalo by jim radost, kdyby si výrobek odnesli bez placení,“ říká Pavel Rázka.
„Moc rádi cestujeme, hlavně po České republice, a samoobslužný prodej nám byl vždycky sympatický. Tak moc se nám zalíbil, až jsme se rozhodli zkusit ho taky. A tak vznikl Dárkovník,“ vzpomínají manželé Rázkovi. Špatnou zkušenost zatím nemají. Snad se teď nikdo nesebere a nepůjde jim dokázat, jak se v lidech mýlí.
Jak to všechno začalo…
„Tenkrát, když jsem se měl rozhodnout, ve čtrnácti, patnácti letech, čím budu, truhlář byl jasná volba,“ je si jistý Pavel Rázka. „Od té doby se truhlařině věnuju, vlastně skoro celý život.“ Dávno před tím, než vznikl jejich Ateliér pod Velízem a začali se věnovat drobnějším věcem, vyráběli nábytek, pergoly nebo garážová stání. „Postupem času jsme zjistili, že dělat tyhle věci je pro nás náročné fyzicky i časově.“ A tak otevřeli Dárkovník, který Pavel zásobuje výrobky ze dřeva a Lucie keramikou.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
