Markéta Jahodová - rozhlasová režisérka
3. duben 2013
Tandem
Jan Rosák pozval do Tandemu rozhlasovou režisérku Markétu Jahodovou. Povídali si o tom, co ji na rozhlase nejvíc baví, jak šla z DAMU přímo do rozhlasu a zavzpomínala na svou první režijní práci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, milí posluchači. Tandem se pomalu rozjíždí a já vám chci doporučit, abyste dnes poslouchali obzvlášť pozorně, protože se kromě jiného dozvíte i o některých věcech ze zákulisí vysílání rozhlasu. Hostem Tandemu je, řekl bych, žena sluchu. Jak sama o sobě říká výrazně auditivní typ. Rozhlasová režisérka Markéta Jahodová. Dobrý den, paní režisérko.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
O vás je známo, že jste vůči hercům a rozhlasovým speakerům přátelská a empatická a že v pracovním týmu si zakládáte na vytvoření sounáležitosti a vzájemné úcty všech zúčastněných. Tak doufám, že vás i my nezklameme a Tandem že nabídne příjemnou hodinku jednak posluchačům doma u rádia a jedna taky nám tady ve studiu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Rozhlasová režisérka Markéta Jahodová je dnes hostem Tandemu. Pro mě a myslím, že pro spoustu posluchačů jste možná byla určitý čas spojena s Brnem, ale vy jste přesto Pražanda, viďte?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Ano, jsem Pražanda, ale po škole, po DAMU jsem dostala nabídku do rozhlasu brněnského a protože jsem měla úraz v prvním ročníku na DAMU, já jsem studovala herectví, a protože jsem už nikdy pořádně to koleno neohnula po operaci, tak jsem se rozhodla, že tuhle tu nabídku využiju a nikdy jsem toho nelitovala.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale já bych se ještě přesto vrátil hodně daleko před to Brno i před DAMU, to znamená do vašeho dětství. Nevím, jestli někdo jako malý kluk, malá holka má třeba touhu být rozhlasákem. Vy jste chtěla spíš asi být tou herečkou jako malá holka, viďte?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
No, úplně od malinka jsem byla to dítě, který, když se někde recituje, když se někde zpívá, tak vždycky říkali, to udělá Markéta, tam půjde Markéta. Pak jsem se naučila hrát na kytaru asi v 7. třídě ty 3 akordy a prostě jsem pořád všude zpívala a všechny písničky jsem znala a tak, takže to spíš se neslo tímhle směrem. Nicméně my jsme hrozně dlouho neměli doma televizi, až do mých 18 let, a já jsem byla vášnivou posluchačkou rozhlasu. U nás skutečně v neděli v poledne, když šla pohádka a my jsme obědvali, tak když někdo víc cinknul s lžící, tak se celá rodina na něj hněvala, že něco neslyšeli a všechny takový ty pořady z toho zlatýho věku rozhlasovýho jsme jako poslouchali rozhlasové hry a tak. To, to prostě u nás se žehlilo nebo se prostě dělalo a k tomu se poslouchalo rádio. A já jsem dokonce ve tmě, si vzpomínám, Hvízdavý Dan, to byla taková slavná četba na pokračování. Dodneška, teď bych to nezahvízdala, ještě bych pukala na mikrofon. Já si pamatuju ... tu znělku, takže vlastně to rádio jsem měla v krvi taky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste mě teď připomněla některé legendární rozhlasové znělky. Já si pamatuju ... to bylo zase, když Hanzelka se Zikmundem měli ty svoje pravidelné pořady, které dělal pan Červinka s Karlem Högerem, jaksi jako, jako speakeři.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Na shledanou v sobotu Jiří Štuchal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a vidíte to, a já tenhle ten pořad jsem znovu vytáhnul na světlo boží a v pátek dělám Šťastnou cestu po Jiřím Štuchalovi. Tak dovolil jsem si takhle trošičku jaksi v jeho stopách.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Výborně, výborně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale o rozhlasu si budeme určitě povídat i víc. My jsme mu už teď trošičku složili ten hold, který si opravdu zaslouží. No, ale ten pořad je především o vás. Čili vy jste se rozhodla potom, že to zpívání těch písniček a to recitování tak nějak postavíte na nějakou takovou profesionální bázi, že jste šla na DAMU?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Ne, ne, to mělo ještě jeden předstupeň, že paní učitelka kreslení jednou řekla, že se na Zatlance otvírá výtvarnej obor Lidové školy umění a já jsem se hned zeptala - a je tam taky nějaký divadelní kroužek? A začala jsem chodit k paní učitelce Šárce Štembergové. Mimochodem výborné herečce, která v Divadélku na věchýtku v radlicích, ten obor tam probíhal a měli jsme tam představení, ona nás připravila na zkoušky na DAMU, a já jsem se dostala, to bylo takový zvláštní, že jsem chodila do Gymnázia Jana Nerudy v Hellichovce do jedné třídy ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bylo podhoubí herecké.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
... ale pan učitel Novotný mě tam nepřijal do toho divadelního kroužku. Ale chodila jsem do třídy s Honzou Borem, s Hanušem Borem a s Naďou Konvalinkovou. A my tři jsme z jedné třídy 3. ročníku gymnázia udělali všichni zkoušky na DAMU v jednom roce. Chodili jsme opravdu spolu ty 4 roky taky na DAMU.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Markéta Jahodová, dnes rozhlasová režisérka, původně vystudovaná herečka je hostem Tandemu. Ale ten rozhlas, co si budeme povídat, se člověku tak zadře pod kůži, že já jsem taky třeba se po 15 letech vrátil do rozhlasu a zjistil jsem, že sem taky patřím. Co si budeme povídat, rozhlas je opravdu veliký fenomén. A já vám teď položím, paní režisérko, zdánlivě lehkou otázku, ale opravdu jenom zdánlivě. Co je pro vás na rozhlase vůbec to nejpoutavější, co vás na něm nejvíc baví?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Možná vy a posluchači si budou myslet, že to je ta práce ve studiu s herci, ale já úplně daleko nejradši mám tu přípravu, když sedím doma nad textem a vlastně to, co normální čtenář mu ta knížka nepřináší, i když se k ní vrací, že já daleko víc ten text musím studovat, daleko víc se zaobírám tím autorem a vychutnávám si, zvlášť když člověk dělá poezii nebo já hodně jsem dělala Shakespeary. To je vlastně pro mě to nejkrásnější, když si vybírám hudbu, poslouchám jí a vlastně vytvářím si doma předtím, než začnu natáčet tu inscenaci. A potom samotný natáčení a ta práce na tom je trochu martyrium, to je pořád, to je napětí, aby tam člověk všechno měl, aby vůbec ta organizace, aby to všechno dopadlo dobře, aby mi vyšli herci, které jsem si obsadila a tak dál, a pak je úžasný teda po tomhle všem to, když to stáčíme, nebo když už dokončujeme tu práci, a najednou se to začne skládat ta mozaika a je to harmonie a vlastně to, co jsem si vymyslela, se uskuteční. Takže tyhle dva body mám, to mezitím, to je, to je to napětí, to je ten stres.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No já si myslím, že krásný pocit může být taky, aspoň si to představuju, tak já jsem nikdy ve vaší pozici nebyl, ale že může být také krásné to, když slyšíte, jak ten herec se toho textu zmocní a jak mu dává ten tvar.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
To je pravda, to je pravda. To mě kolikrát tak dojali až k slzám, protože samozřejmě, že já mám určitou představu a na tý pracujeme s tím hercem a teď on mi přinese něco ještě daleko, daleko víc ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ta nástavba.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
... že mě překvapí, že mě, že mě prostě zasáhne a že pak třeba, když vybíráme scény, točí se několik záběrů, že jo, a tak to tedy tohle to to mu tak nechám to jeho, to, co vlastně vytvořil on v tu chvíli před tím mikrofonem. A myslím si, že si herci tohohle právě na tý, na tý rozhlasový práci váží, že tady ještě mají prostor, že on stejně ten čas už nad námi taky hodně tiká a moc toho času nemáme v tom studiu, ale to, co třeba mají někde na place filmovém, nebo když točí nějaké seriály, tak tady přece jenom ještě mají ten prostor pro tu tvorbu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak jak jste pochopili, vážení posluchači, rozhlas, to je opravdu úžasné dobrodružství.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Od takového zamyšlení nad tím, co je pro Markétu Jahodovou to největší dobrodružství v rozhlase, se vrátíme k její kariéře, protože my jsme skončili vlastně, když jste se dostala v tom povídání ke studiu na DAMU. Absolvovala jste DAMU, ale už jste taky zmínila o tom úraze kolena a to byla ta překážka, že jste pak nešla někam třeba do hereckého angažmá?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Já jsem měla nabídku do Liberce tenkrát s Borisem Rösnerem a právě s Hanušem Borem, tři nás vzali, ale jednak teda trošku jsem se začala bát toho, že, že bych mohla to dlouhý stání na jevišti a to je hodně fyzicky náročná záležitost herectví, že bych třeba mohla být tím handicapovaná a jednak se vám přiznám, že, tak teď na sebe něco prozradím, herec musí poslouchat. Herec je ten, kdo, jak se říká, režisér a maminka mají vždycky pravdu, a já moc ráda neposlouchám. No a když jsem teda dostala nabídku být ten, kdo si vytváří, kdo, kdo jaksi dává pokyny, anebo ten, kdo poslouchá, tak jsem si vybrala to první.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem si to myslel, to je docela pochopitelné. No, ale vy jste v podstatě skutečně v žádném angažmá nikdy nebyla, rovnou jste šla potom do toho rádia?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Rovnou jsem šla do rádia. To bylo tak, můj vedoucího ročníku byl šéfrežisér bývalý teda Národního divadla František Salzer a tenkrát za ním přišel jeho bývalý žák Jan Tůma, že potřebují režiséra v brněnském rozhlase a on mi říkal - podívej se, ty jsi dlouhá holka, u toho divadla to budeš mít těžký, dneska dlouhý herečky jsou módní, to za nás nebylo, já jsem studovala ještě s dlouhýma holkama, s Evou Jakoubkovou například, s Lornou Vančurovou, Homoláčovou, všechny jsme byly takový dlouhý holky, takže ještě nás bylo v tom ročníku hodně, a on mi říkal - 5 let života ztratíš, když budeš studovat ještě režii, mimochodem, já jsem dělala už na DAMU asistenci svým spolužákům, asistenci režie, on to prostě zřejmě ze mě vycítil, že v sobě teda toho režiséra mám, jdi rovnou režírovat, uvidíš prostě, kdyžtak k tomu divadlu se můžeš vrátit. No a tak jsem šla. A je fakt, že na začátku to bylo těžký, těžký, protože jsem byla Pražanda a ještě jsem byla taková suverénní, já jsem si tam prostě kráčla po těch chodbách toho brněnskýho rozhlasu, pořád jsem vyzpěvovala a těm Brňákům jsem asi šla docela na nervy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si to představuju, že si říkali - a ona nám tady teď bude ukazovat, jak se to má dělat.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Bude nám popražsku zpívat. Ale pak mě měli v podstatě, vlastně mě vzali úplně, až když jsem tam porodila syna a můj syn je, má rodiště Brno a to tedy najednou jsem byla, to je naša Markéta a už to bylo dobrý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A pamatujete se, co bylo, co byla vaše první práce režijní samostatná, myslím samozřejmě, v Brně?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Já jsem tam dělala takový ty polopublicistický pásma, takový sobotní pořady, hodinovky. Ten začátek, tak prostě dávali mi úkoly tak, abych se, abych se tu profesi naučila, protože já jsem to skutečně vůbec, teď jsem neznala ten region. To hození do tý vody, jak říkal ten Salzer, to tam tedy bylo, ale pak objevil se tam Josef Veselý, který si mě oblíbil jako režisérku, já jsem začala dělat jeho pořady s dětma, který byly vždycky trochu k dramatizovaný a Josef Veselý je skutečně velmi talentovanej redaktor. Z Prahy nám posílali literární pořady. Pak už jsem dostala první hry. Vím, že jsem dělala Kainarovu Širín, což byl jenom takový fragmenty. Někde to tam je, ještě určitě mají v archivu. No a všichni psali pohádky okolo mě. Zdeněk Kozák, Jan Tůma, tak já jsem taky napsala pohádku a ta úplně první pohádka, kterou jsem napsala, vyhrála Prix Bohemia, jmenuje se Pec pro štěstí. Napsala jsem to v hanáčtině. Jsem si říkala - to musí být něco, když už to teda dělám, tak to musí být něco úplně. A já jsem, jak jsme poslouchali ty pohádky, tak si vzpomínám, existovala pohádka, už je smazaná, Vo modrým vtáčku, která byla v chodským nářečí. A to nářečí mě teda na tom fascinovalo a já, protože jsem znala nejenom teda ty písničky, který jsem poslouchala z toho rádia, Martu Kubišovou a Helenu Vondráčkovou a tak, ale i ty lidový písničky, tak z těch lidovejch písniček jsem si vytáhla to nářečí moravský a Ladínek Lakomý, kterej je právě od Olomouce, byl od Olomouce, tak ten mi s tím pomohl a udělala jsem pohádku v hanáckém nářečí.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Markéta Jahodová si mohla dneska vybírat z klasiky českého humoru dokonce u věci, které sama třeba natočila, ale přesto jste sáhla po klasicích, kteří pracovali samostatně, protože nepamatuji si příliš, že by v rádiu něco hodně točili. Oni točili spíš na jevišti svého divadla nebo Divadla Semafor, čili vybrala jste si Šimka a Grossmanna. Čím vás tak oslovují? Vidím, že se usmíváte, i když na ně jenom myslíte.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
No jo, to je taková ta tradice od Voskovce, Wericha přes Šlitra, Suchého až tedy po tuhle tu dvojici. A asi je to tím, že, že my jsme ty povídky Šimka a Grossmanna si čítali. Vím, že jsme uměli kousky zpaměti - seděl jsem sám v přeplněném kupé - my třeba ty citáty, takže když jste mi ukázali tu svoji databázi, tak jsem si hned říkala - no, jestli si můžu vybrat, tak určitě. A jsem šoumen, jsem šoumen, to tak trošku patří k tomu našemu povolání.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně, ano, ano, tak si to, tak si to střihneme.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Markéta Jahodová je v současné době režisérkou pražského rozhlasu. Jaká je vaše teď současná pozice a funkce?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Já jsem slovesná režisérka v nynějším výrobním centru. Donedávna, do konce minulého roku jsem byla režisérka Českého rozhlasu Vltava. V podstatě točím pořád to samý. Dělám pořád tu samou práci, že pracuju s mluveným slovem, s uměleckým slovem, že točím poezii, povídky, četby na pokračování, hry, to, co nám předloží naši dramaturgové a redaktoři, tak vyrábíme nebo inscenujeme tady ve studiu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přímo jste mi teď trošku vzala otázku. Chtěl jsem se zeptat, jestli si tak, jako jste si vybírala třeba v Brně, jestli si můžete i tady občas zvolit něco, co si uděláte pro svou radost, anebo jenom to co, nebo jenom v uvozovkách, to co vám jaksi předestře dramaturgie?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Ono záleží na tom. Člověk si samozřejmě může něco udělat, můžu, ale musí to ta dramaturgie zahrnout tedy do dramaturgického plánu, tedy jaksi to odsouhlasit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A když jsme u toho, u té vlastní iniciativy, tak já soudím podle toho, že třeba, dejme tomu, filmoví režiséři mívají kolem sebe takový okruh herců, které velice rádi obsazují. Funguje to třeba i v rádiu? Máte třeba svoje oblíbené recitátory, oblíbené interprety, na které sázíte? Protože to je většinou sázka na jistotu, že jo.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Je to tak. Jenom v tom rádiu je to omezený tím, že ta profese rozhlasového herce je hodně specifická. Je to záležitost koncentrace, je to schopnost takového toho, že moc nebreptá, že vlastně v tu chvíli, kdy je ta červená, že dokáže číst jeden řádek dopředu. To jsou ti úžasní čtěci, že to je na pokračování, že dokážou přečíst jednu, dvě stránky a nebreptnou, jo. A pak jsou třeba a vůbec to není, nezáleží, že by ten herec byl méně talentovaní, ale jsou herci, kterým to dělá problémy třeba přečíst esej, nebo, jo, je to, je to prostě ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zase jsou výborný třeba v textu, který se nanemoruje, říkají ho zpaměti.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Anebo, nebo když hrajou dialog, když jsou, když mají partnera, jo, takže ta specifika tam určitě je a tím jsme vlastně omezeni jako, jako režiséři, takže je jich, ale samozřejmě, že z těch herců, kteří dělají to rádio, má člověk některé takové ty svoje, ale já se snažím pořád to rozšiřovat a třeba i sahat k lidem, kteří to rádio tak dobře neumí. A oni ty lidi jsou tak jako třeba víc pokorní, nebo i vděčný za to, že je člověk do toho uvede, že, že ono je to záležitost i techniky, techniky dechu a i techniky mluvit teda a tak. Takže je to tak na půl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste známa i tím, že hodně sázíte na hudební stránku vašich děl, to znamená, považujete jí za hodně důležitou a tudíž si jaksi ohlídáte ten výběr. Dokonce někdy si i tu muzika sama vybíráte.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
To je pravda, a hodně spolupracuju třeba s Vandou Dobrovskou, což je historička nebo hudební vědkyně, která ještě má ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vědma se říká, to je ještě hezčí slovo.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Ano, ano, která má úžasnej cit ale pro slovo a to, co říkáte, co se týče hudby a slova, to hodně využívám v pořadu Souzvuk, což je poezie a hudba, kde vlastně to slovo díky tomu hudebnímu vybavení dostane nějakou další emoci, další vlastně ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Rozměr.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
... rozměr, a ta muzika, jako kdybyste jí pojmenoval, jako kdyby dostávala význam, že se navzájem vlastně jako kdyby rozbarvovaly dál. A když se takhle ten souzvuk povede, tak je to paráda. To je právě jedna z těch chvil, kdy jsem, kdy to poslouchám a říkám si - to je úžasný, jak to souzní. A teď třeba se mi podařilo, před časem jsem natočila celý první díl Švejka s Oldřichem Kaiserem. Od úvodních slov až k závěru Jaroslava Haška a teď jsme to rozporcovali. Úplně všechno se mi tam nevešlo, ale téměř skutečně teda celej ten první díl do 20 dílů četby na pokračování a k tomu jako hudební vybavení nazpíval Olda Kaiser a taková hudební figurka, možná šumař, muzikant s heligonkou Josef Čečil, který přinesl písničky, já jsem si nastudovala písničky z doby Švejkovy, které tenkrát možná tam někde zazněly, a taky skutečně Jaroslav Hašek má mnoho písniček, mnoho citací písniček v tom Švejkovi. A ten náš Švejk, který bude mít premiéru první díl zazní 1. května tohoto roku, bude tedy zabalený do téhle té dobové muziky.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je rozhlasová režisérka Markéta Jahodová. No, říká se, že třeba filmoví režiséři mívají problémy, já nevím, s režírováním dětí, zvířat a podobně. Co je největší problém rozhlasového režiséra?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Asi práce s dětmi je samozřejmě hodně, hodně složitá, hodně těžká.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Využíváte třeba Dismanův dětský rozhlasový soubor?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Ano, ano, ale teď se mi stalo, že jsem natočila hru Skleník, kde hodně velkou roli měla 12letá holčička a nakonec ji ztvárnila dospělá herečka, která hlasem se na to hodila, ale psychiku si musela trošku ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda, ano, ano.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
... snížit na tu úroveň tý 12letý holčičky, protože víte co, děti, děti nehrajou, buď jsou to cvičený opice, že vám teda něco tak zvláštně intonujou a je to, je to toporný, anebo si hrajou a dostat teda to dítě do tý pozice před tím mikrofonem, aby zapomnělo a začalo si hrát a tím pádem bylo autentický, to je hodně těžký.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak je to třeba se stránkou zvukovou, teď myslím, jaksi zvukových efektů? Protože v blahé paměti dělával zvukové efekty v rádiu Artur Švihla. To byl génius, který dokázal s dětskými hračkami, já ho viděl jednou v práci, měl takový malý džíp a nějaký kočárek a vytvořil takovou úžasnou zvukovou kulisu. Jak se to dneska dělá? Je to pořád tak, anebo jsou třeba zvuky už na nějakém archivu?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Jsou zvuky v archivu samozřejmě. Teď je módní to točit vlastně v exteriéru přímo, když je, se odehrává hra v autě, tak točit v autě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se dělá i?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
To se dělá, ale to na začátku rádia bylo taky, že se nastudovala, že se hra někde v lomu prostě studovali, měli tam tanky a já přesně teď nevím, který to byl režisér, tak se to vrací prostě, a možná, že to má nějaký význam, ale já jsem spíš přítel tak všeho dohromady, když je. Každopádně se nesnažím za každou cenu přezvukovat tu věc, když to není potřeba. To si myslím, že je zbytečný a že je to zavádějící, že prostě, když ve scéně se jedná o něčem, tak je pro mě důležitý to, co se děje v tom dialogu a ne, že tam prostě někde já se snažím to za každou cenu zabarvit zvukově, nebo do toho rvát muziku, když tam nepatří.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že je z velké části potřeba taky sázet na fantazii toho posluchače, že jo. To je důležitý komponent rádia, se kterým je nutno počítat.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak už víte, že se můžete těšit na nově nastudovaného Švejka v podání Oldy Kaisera a v režii mého dnešního hosta Markéty Jahodové. To si myslím, že si opravdu milovníci Švejka přijdeme na své, už se moc těším. Začíná se 1. května, viďte.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
1. května v 18.30 na stanici Vltava.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak teď už je to přímo lokalizováno, ale to bude, to je jenom první díl natočený, to znamená, budete v tom pokračovat?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Máme natočený první díl v zázemí, a teď když jsme točili ty písničky v únoru, tak jsem se Oldy ptala, jestli by do toho šel, kdybysme točili i ty další díly, a on říkal - no strašně rád, s velikou pokorou a s velikým těšením, tak snad jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak co si tak vzpomínám, je samozřejmě v paměti určitě posluchačů úžasně natočený Švejk od Jana Wericha, že jo, a točit po Janu Werichovi ...
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Jan Pivec, Jan Pivec taky v rádiu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A já předpokládám, že, já jsem to neslyšel samozřejmě, že Olda to dělá zase jinak úplně, že jo?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Olda to dělá jinak. Olda je prostě, já si takhle, to byla taky trochu námitka dramaturgie, jestli vůbec to má smysl točit zase Švejka, když je jich tolik těch Švejků, ale pokud je v herecké generaci herec, který mu může přinést něco, v nějaké předloze klasické, tak by se to mělo uskutečnit. To si myslím ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já bych se přimlouval jenom za to - netočit znovu jednu věc, tu už nikdy bych netočil znovu a to je Bylo nás pět, protože František Filipovský je nepřekonatelný. To určitě ne. No a co vás čeká jinak kromě teda třeba dalšího Švejka?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Literární pořady, Hašek bude mít výročí, on tento rok má výročí narození i úmrtí, takže 26.,27. dubna bude na Vltavě slavnostní Haškovské dny, takže na to připravuju několik pořadů a přiznám se, že už mám jednu vánoční pohádku na stole.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Na tyto Vánoce, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No jo, tak ono se to blíží, to bude co by dup. O čem bude?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Jmenuje se Ježíškovi první Vánoce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Krása, krása.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
A bude to taková tradiční pohádka se zpíváním a tak, tak na tu se moc těším.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že k těm Vánocům tradiční pohádky patří. Ježíškovi první Vánoce. Ano, to beru, už se těším. Doufám, že i vy, milí posluchači, a doufám, že i vám se líbilo dnešní povídání rozhlasové režisérky Markéry Jahodové, mého milého hosta. Moc vám děkuju, ať se daří a ať my, rozhlasoví posluchači si přijdeme na své.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Na shledanou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den, milí posluchači. Tandem se pomalu rozjíždí a já vám chci doporučit, abyste dnes poslouchali obzvlášť pozorně, protože se kromě jiného dozvíte i o některých věcech ze zákulisí vysílání rozhlasu. Hostem Tandemu je, řekl bych, žena sluchu. Jak sama o sobě říká výrazně auditivní typ. Rozhlasová režisérka Markéta Jahodová. Dobrý den, paní režisérko.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
O vás je známo, že jste vůči hercům a rozhlasovým speakerům přátelská a empatická a že v pracovním týmu si zakládáte na vytvoření sounáležitosti a vzájemné úcty všech zúčastněných. Tak doufám, že vás i my nezklameme a Tandem že nabídne příjemnou hodinku jednak posluchačům doma u rádia a jedna taky nám tady ve studiu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Rozhlasová režisérka Markéta Jahodová je dnes hostem Tandemu. Pro mě a myslím, že pro spoustu posluchačů jste možná byla určitý čas spojena s Brnem, ale vy jste přesto Pražanda, viďte?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Ano, jsem Pražanda, ale po škole, po DAMU jsem dostala nabídku do rozhlasu brněnského a protože jsem měla úraz v prvním ročníku na DAMU, já jsem studovala herectví, a protože jsem už nikdy pořádně to koleno neohnula po operaci, tak jsem se rozhodla, že tuhle tu nabídku využiju a nikdy jsem toho nelitovala.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale já bych se ještě přesto vrátil hodně daleko před to Brno i před DAMU, to znamená do vašeho dětství. Nevím, jestli někdo jako malý kluk, malá holka má třeba touhu být rozhlasákem. Vy jste chtěla spíš asi být tou herečkou jako malá holka, viďte?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
No, úplně od malinka jsem byla to dítě, který, když se někde recituje, když se někde zpívá, tak vždycky říkali, to udělá Markéta, tam půjde Markéta. Pak jsem se naučila hrát na kytaru asi v 7. třídě ty 3 akordy a prostě jsem pořád všude zpívala a všechny písničky jsem znala a tak, takže to spíš se neslo tímhle směrem. Nicméně my jsme hrozně dlouho neměli doma televizi, až do mých 18 let, a já jsem byla vášnivou posluchačkou rozhlasu. U nás skutečně v neděli v poledne, když šla pohádka a my jsme obědvali, tak když někdo víc cinknul s lžící, tak se celá rodina na něj hněvala, že něco neslyšeli a všechny takový ty pořady z toho zlatýho věku rozhlasovýho jsme jako poslouchali rozhlasové hry a tak. To, to prostě u nás se žehlilo nebo se prostě dělalo a k tomu se poslouchalo rádio. A já jsem dokonce ve tmě, si vzpomínám, Hvízdavý Dan, to byla taková slavná četba na pokračování. Dodneška, teď bych to nezahvízdala, ještě bych pukala na mikrofon. Já si pamatuju ... tu znělku, takže vlastně to rádio jsem měla v krvi taky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste mě teď připomněla některé legendární rozhlasové znělky. Já si pamatuju ... to bylo zase, když Hanzelka se Zikmundem měli ty svoje pravidelné pořady, které dělal pan Červinka s Karlem Högerem, jaksi jako, jako speakeři.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Na shledanou v sobotu Jiří Štuchal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a vidíte to, a já tenhle ten pořad jsem znovu vytáhnul na světlo boží a v pátek dělám Šťastnou cestu po Jiřím Štuchalovi. Tak dovolil jsem si takhle trošičku jaksi v jeho stopách.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Výborně, výborně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale o rozhlasu si budeme určitě povídat i víc. My jsme mu už teď trošičku složili ten hold, který si opravdu zaslouží. No, ale ten pořad je především o vás. Čili vy jste se rozhodla potom, že to zpívání těch písniček a to recitování tak nějak postavíte na nějakou takovou profesionální bázi, že jste šla na DAMU?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Ne, ne, to mělo ještě jeden předstupeň, že paní učitelka kreslení jednou řekla, že se na Zatlance otvírá výtvarnej obor Lidové školy umění a já jsem se hned zeptala - a je tam taky nějaký divadelní kroužek? A začala jsem chodit k paní učitelce Šárce Štembergové. Mimochodem výborné herečce, která v Divadélku na věchýtku v radlicích, ten obor tam probíhal a měli jsme tam představení, ona nás připravila na zkoušky na DAMU, a já jsem se dostala, to bylo takový zvláštní, že jsem chodila do Gymnázia Jana Nerudy v Hellichovce do jedné třídy ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bylo podhoubí herecké.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
... ale pan učitel Novotný mě tam nepřijal do toho divadelního kroužku. Ale chodila jsem do třídy s Honzou Borem, s Hanušem Borem a s Naďou Konvalinkovou. A my tři jsme z jedné třídy 3. ročníku gymnázia udělali všichni zkoušky na DAMU v jednom roce. Chodili jsme opravdu spolu ty 4 roky taky na DAMU.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Markéta Jahodová, dnes rozhlasová režisérka, původně vystudovaná herečka je hostem Tandemu. Ale ten rozhlas, co si budeme povídat, se člověku tak zadře pod kůži, že já jsem taky třeba se po 15 letech vrátil do rozhlasu a zjistil jsem, že sem taky patřím. Co si budeme povídat, rozhlas je opravdu veliký fenomén. A já vám teď položím, paní režisérko, zdánlivě lehkou otázku, ale opravdu jenom zdánlivě. Co je pro vás na rozhlase vůbec to nejpoutavější, co vás na něm nejvíc baví?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Možná vy a posluchači si budou myslet, že to je ta práce ve studiu s herci, ale já úplně daleko nejradši mám tu přípravu, když sedím doma nad textem a vlastně to, co normální čtenář mu ta knížka nepřináší, i když se k ní vrací, že já daleko víc ten text musím studovat, daleko víc se zaobírám tím autorem a vychutnávám si, zvlášť když člověk dělá poezii nebo já hodně jsem dělala Shakespeary. To je vlastně pro mě to nejkrásnější, když si vybírám hudbu, poslouchám jí a vlastně vytvářím si doma předtím, než začnu natáčet tu inscenaci. A potom samotný natáčení a ta práce na tom je trochu martyrium, to je pořád, to je napětí, aby tam člověk všechno měl, aby vůbec ta organizace, aby to všechno dopadlo dobře, aby mi vyšli herci, které jsem si obsadila a tak dál, a pak je úžasný teda po tomhle všem to, když to stáčíme, nebo když už dokončujeme tu práci, a najednou se to začne skládat ta mozaika a je to harmonie a vlastně to, co jsem si vymyslela, se uskuteční. Takže tyhle dva body mám, to mezitím, to je, to je to napětí, to je ten stres.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No já si myslím, že krásný pocit může být taky, aspoň si to představuju, tak já jsem nikdy ve vaší pozici nebyl, ale že může být také krásné to, když slyšíte, jak ten herec se toho textu zmocní a jak mu dává ten tvar.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
To je pravda, to je pravda. To mě kolikrát tak dojali až k slzám, protože samozřejmě, že já mám určitou představu a na tý pracujeme s tím hercem a teď on mi přinese něco ještě daleko, daleko víc ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ta nástavba.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
... že mě překvapí, že mě, že mě prostě zasáhne a že pak třeba, když vybíráme scény, točí se několik záběrů, že jo, a tak to tedy tohle to to mu tak nechám to jeho, to, co vlastně vytvořil on v tu chvíli před tím mikrofonem. A myslím si, že si herci tohohle právě na tý, na tý rozhlasový práci váží, že tady ještě mají prostor, že on stejně ten čas už nad námi taky hodně tiká a moc toho času nemáme v tom studiu, ale to, co třeba mají někde na place filmovém, nebo když točí nějaké seriály, tak tady přece jenom ještě mají ten prostor pro tu tvorbu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak jak jste pochopili, vážení posluchači, rozhlas, to je opravdu úžasné dobrodružství.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Od takového zamyšlení nad tím, co je pro Markétu Jahodovou to největší dobrodružství v rozhlase, se vrátíme k její kariéře, protože my jsme skončili vlastně, když jste se dostala v tom povídání ke studiu na DAMU. Absolvovala jste DAMU, ale už jste taky zmínila o tom úraze kolena a to byla ta překážka, že jste pak nešla někam třeba do hereckého angažmá?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Já jsem měla nabídku do Liberce tenkrát s Borisem Rösnerem a právě s Hanušem Borem, tři nás vzali, ale jednak teda trošku jsem se začala bát toho, že, že bych mohla to dlouhý stání na jevišti a to je hodně fyzicky náročná záležitost herectví, že bych třeba mohla být tím handicapovaná a jednak se vám přiznám, že, tak teď na sebe něco prozradím, herec musí poslouchat. Herec je ten, kdo, jak se říká, režisér a maminka mají vždycky pravdu, a já moc ráda neposlouchám. No a když jsem teda dostala nabídku být ten, kdo si vytváří, kdo, kdo jaksi dává pokyny, anebo ten, kdo poslouchá, tak jsem si vybrala to první.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem si to myslel, to je docela pochopitelné. No, ale vy jste v podstatě skutečně v žádném angažmá nikdy nebyla, rovnou jste šla potom do toho rádia?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Rovnou jsem šla do rádia. To bylo tak, můj vedoucího ročníku byl šéfrežisér bývalý teda Národního divadla František Salzer a tenkrát za ním přišel jeho bývalý žák Jan Tůma, že potřebují režiséra v brněnském rozhlase a on mi říkal - podívej se, ty jsi dlouhá holka, u toho divadla to budeš mít těžký, dneska dlouhý herečky jsou módní, to za nás nebylo, já jsem studovala ještě s dlouhýma holkama, s Evou Jakoubkovou například, s Lornou Vančurovou, Homoláčovou, všechny jsme byly takový dlouhý holky, takže ještě nás bylo v tom ročníku hodně, a on mi říkal - 5 let života ztratíš, když budeš studovat ještě režii, mimochodem, já jsem dělala už na DAMU asistenci svým spolužákům, asistenci režie, on to prostě zřejmě ze mě vycítil, že v sobě teda toho režiséra mám, jdi rovnou režírovat, uvidíš prostě, kdyžtak k tomu divadlu se můžeš vrátit. No a tak jsem šla. A je fakt, že na začátku to bylo těžký, těžký, protože jsem byla Pražanda a ještě jsem byla taková suverénní, já jsem si tam prostě kráčla po těch chodbách toho brněnskýho rozhlasu, pořád jsem vyzpěvovala a těm Brňákům jsem asi šla docela na nervy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si to představuju, že si říkali - a ona nám tady teď bude ukazovat, jak se to má dělat.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Bude nám popražsku zpívat. Ale pak mě měli v podstatě, vlastně mě vzali úplně, až když jsem tam porodila syna a můj syn je, má rodiště Brno a to tedy najednou jsem byla, to je naša Markéta a už to bylo dobrý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A pamatujete se, co bylo, co byla vaše první práce režijní samostatná, myslím samozřejmě, v Brně?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Já jsem tam dělala takový ty polopublicistický pásma, takový sobotní pořady, hodinovky. Ten začátek, tak prostě dávali mi úkoly tak, abych se, abych se tu profesi naučila, protože já jsem to skutečně vůbec, teď jsem neznala ten region. To hození do tý vody, jak říkal ten Salzer, to tam tedy bylo, ale pak objevil se tam Josef Veselý, který si mě oblíbil jako režisérku, já jsem začala dělat jeho pořady s dětma, který byly vždycky trochu k dramatizovaný a Josef Veselý je skutečně velmi talentovanej redaktor. Z Prahy nám posílali literární pořady. Pak už jsem dostala první hry. Vím, že jsem dělala Kainarovu Širín, což byl jenom takový fragmenty. Někde to tam je, ještě určitě mají v archivu. No a všichni psali pohádky okolo mě. Zdeněk Kozák, Jan Tůma, tak já jsem taky napsala pohádku a ta úplně první pohádka, kterou jsem napsala, vyhrála Prix Bohemia, jmenuje se Pec pro štěstí. Napsala jsem to v hanáčtině. Jsem si říkala - to musí být něco, když už to teda dělám, tak to musí být něco úplně. A já jsem, jak jsme poslouchali ty pohádky, tak si vzpomínám, existovala pohádka, už je smazaná, Vo modrým vtáčku, která byla v chodským nářečí. A to nářečí mě teda na tom fascinovalo a já, protože jsem znala nejenom teda ty písničky, který jsem poslouchala z toho rádia, Martu Kubišovou a Helenu Vondráčkovou a tak, ale i ty lidový písničky, tak z těch lidovejch písniček jsem si vytáhla to nářečí moravský a Ladínek Lakomý, kterej je právě od Olomouce, byl od Olomouce, tak ten mi s tím pomohl a udělala jsem pohádku v hanáckém nářečí.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Markéta Jahodová si mohla dneska vybírat z klasiky českého humoru dokonce u věci, které sama třeba natočila, ale přesto jste sáhla po klasicích, kteří pracovali samostatně, protože nepamatuji si příliš, že by v rádiu něco hodně točili. Oni točili spíš na jevišti svého divadla nebo Divadla Semafor, čili vybrala jste si Šimka a Grossmanna. Čím vás tak oslovují? Vidím, že se usmíváte, i když na ně jenom myslíte.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
No jo, to je taková ta tradice od Voskovce, Wericha přes Šlitra, Suchého až tedy po tuhle tu dvojici. A asi je to tím, že, že my jsme ty povídky Šimka a Grossmanna si čítali. Vím, že jsme uměli kousky zpaměti - seděl jsem sám v přeplněném kupé - my třeba ty citáty, takže když jste mi ukázali tu svoji databázi, tak jsem si hned říkala - no, jestli si můžu vybrat, tak určitě. A jsem šoumen, jsem šoumen, to tak trošku patří k tomu našemu povolání.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně, ano, ano, tak si to, tak si to střihneme.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Markéta Jahodová je v současné době režisérkou pražského rozhlasu. Jaká je vaše teď současná pozice a funkce?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Já jsem slovesná režisérka v nynějším výrobním centru. Donedávna, do konce minulého roku jsem byla režisérka Českého rozhlasu Vltava. V podstatě točím pořád to samý. Dělám pořád tu samou práci, že pracuju s mluveným slovem, s uměleckým slovem, že točím poezii, povídky, četby na pokračování, hry, to, co nám předloží naši dramaturgové a redaktoři, tak vyrábíme nebo inscenujeme tady ve studiu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přímo jste mi teď trošku vzala otázku. Chtěl jsem se zeptat, jestli si tak, jako jste si vybírala třeba v Brně, jestli si můžete i tady občas zvolit něco, co si uděláte pro svou radost, anebo jenom to co, nebo jenom v uvozovkách, to co vám jaksi předestře dramaturgie?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Ono záleží na tom. Člověk si samozřejmě může něco udělat, můžu, ale musí to ta dramaturgie zahrnout tedy do dramaturgického plánu, tedy jaksi to odsouhlasit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A když jsme u toho, u té vlastní iniciativy, tak já soudím podle toho, že třeba, dejme tomu, filmoví režiséři mívají kolem sebe takový okruh herců, které velice rádi obsazují. Funguje to třeba i v rádiu? Máte třeba svoje oblíbené recitátory, oblíbené interprety, na které sázíte? Protože to je většinou sázka na jistotu, že jo.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Je to tak. Jenom v tom rádiu je to omezený tím, že ta profese rozhlasového herce je hodně specifická. Je to záležitost koncentrace, je to schopnost takového toho, že moc nebreptá, že vlastně v tu chvíli, kdy je ta červená, že dokáže číst jeden řádek dopředu. To jsou ti úžasní čtěci, že to je na pokračování, že dokážou přečíst jednu, dvě stránky a nebreptnou, jo. A pak jsou třeba a vůbec to není, nezáleží, že by ten herec byl méně talentovaní, ale jsou herci, kterým to dělá problémy třeba přečíst esej, nebo, jo, je to, je to prostě ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zase jsou výborný třeba v textu, který se nanemoruje, říkají ho zpaměti.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Anebo, nebo když hrajou dialog, když jsou, když mají partnera, jo, takže ta specifika tam určitě je a tím jsme vlastně omezeni jako, jako režiséři, takže je jich, ale samozřejmě, že z těch herců, kteří dělají to rádio, má člověk některé takové ty svoje, ale já se snažím pořád to rozšiřovat a třeba i sahat k lidem, kteří to rádio tak dobře neumí. A oni ty lidi jsou tak jako třeba víc pokorní, nebo i vděčný za to, že je člověk do toho uvede, že, že ono je to záležitost i techniky, techniky dechu a i techniky mluvit teda a tak. Takže je to tak na půl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste známa i tím, že hodně sázíte na hudební stránku vašich děl, to znamená, považujete jí za hodně důležitou a tudíž si jaksi ohlídáte ten výběr. Dokonce někdy si i tu muzika sama vybíráte.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
To je pravda, a hodně spolupracuju třeba s Vandou Dobrovskou, což je historička nebo hudební vědkyně, která ještě má ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vědma se říká, to je ještě hezčí slovo.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Ano, ano, která má úžasnej cit ale pro slovo a to, co říkáte, co se týče hudby a slova, to hodně využívám v pořadu Souzvuk, což je poezie a hudba, kde vlastně to slovo díky tomu hudebnímu vybavení dostane nějakou další emoci, další vlastně ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Rozměr.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
... rozměr, a ta muzika, jako kdybyste jí pojmenoval, jako kdyby dostávala význam, že se navzájem vlastně jako kdyby rozbarvovaly dál. A když se takhle ten souzvuk povede, tak je to paráda. To je právě jedna z těch chvil, kdy jsem, kdy to poslouchám a říkám si - to je úžasný, jak to souzní. A teď třeba se mi podařilo, před časem jsem natočila celý první díl Švejka s Oldřichem Kaiserem. Od úvodních slov až k závěru Jaroslava Haška a teď jsme to rozporcovali. Úplně všechno se mi tam nevešlo, ale téměř skutečně teda celej ten první díl do 20 dílů četby na pokračování a k tomu jako hudební vybavení nazpíval Olda Kaiser a taková hudební figurka, možná šumař, muzikant s heligonkou Josef Čečil, který přinesl písničky, já jsem si nastudovala písničky z doby Švejkovy, které tenkrát možná tam někde zazněly, a taky skutečně Jaroslav Hašek má mnoho písniček, mnoho citací písniček v tom Švejkovi. A ten náš Švejk, který bude mít premiéru první díl zazní 1. května tohoto roku, bude tedy zabalený do téhle té dobové muziky.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je rozhlasová režisérka Markéta Jahodová. No, říká se, že třeba filmoví režiséři mívají problémy, já nevím, s režírováním dětí, zvířat a podobně. Co je největší problém rozhlasového režiséra?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Asi práce s dětmi je samozřejmě hodně, hodně složitá, hodně těžká.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Využíváte třeba Dismanův dětský rozhlasový soubor?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Ano, ano, ale teď se mi stalo, že jsem natočila hru Skleník, kde hodně velkou roli měla 12letá holčička a nakonec ji ztvárnila dospělá herečka, která hlasem se na to hodila, ale psychiku si musela trošku ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda, ano, ano.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
... snížit na tu úroveň tý 12letý holčičky, protože víte co, děti, děti nehrajou, buď jsou to cvičený opice, že vám teda něco tak zvláštně intonujou a je to, je to toporný, anebo si hrajou a dostat teda to dítě do tý pozice před tím mikrofonem, aby zapomnělo a začalo si hrát a tím pádem bylo autentický, to je hodně těžký.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak je to třeba se stránkou zvukovou, teď myslím, jaksi zvukových efektů? Protože v blahé paměti dělával zvukové efekty v rádiu Artur Švihla. To byl génius, který dokázal s dětskými hračkami, já ho viděl jednou v práci, měl takový malý džíp a nějaký kočárek a vytvořil takovou úžasnou zvukovou kulisu. Jak se to dneska dělá? Je to pořád tak, anebo jsou třeba zvuky už na nějakém archivu?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Jsou zvuky v archivu samozřejmě. Teď je módní to točit vlastně v exteriéru přímo, když je, se odehrává hra v autě, tak točit v autě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se dělá i?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
To se dělá, ale to na začátku rádia bylo taky, že se nastudovala, že se hra někde v lomu prostě studovali, měli tam tanky a já přesně teď nevím, který to byl režisér, tak se to vrací prostě, a možná, že to má nějaký význam, ale já jsem spíš přítel tak všeho dohromady, když je. Každopádně se nesnažím za každou cenu přezvukovat tu věc, když to není potřeba. To si myslím, že je zbytečný a že je to zavádějící, že prostě, když ve scéně se jedná o něčem, tak je pro mě důležitý to, co se děje v tom dialogu a ne, že tam prostě někde já se snažím to za každou cenu zabarvit zvukově, nebo do toho rvát muziku, když tam nepatří.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že je z velké části potřeba taky sázet na fantazii toho posluchače, že jo. To je důležitý komponent rádia, se kterým je nutno počítat.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak už víte, že se můžete těšit na nově nastudovaného Švejka v podání Oldy Kaisera a v režii mého dnešního hosta Markéty Jahodové. To si myslím, že si opravdu milovníci Švejka přijdeme na své, už se moc těším. Začíná se 1. května, viďte.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
1. května v 18.30 na stanici Vltava.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak teď už je to přímo lokalizováno, ale to bude, to je jenom první díl natočený, to znamená, budete v tom pokračovat?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Máme natočený první díl v zázemí, a teď když jsme točili ty písničky v únoru, tak jsem se Oldy ptala, jestli by do toho šel, kdybysme točili i ty další díly, a on říkal - no strašně rád, s velikou pokorou a s velikým těšením, tak snad jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak co si tak vzpomínám, je samozřejmě v paměti určitě posluchačů úžasně natočený Švejk od Jana Wericha, že jo, a točit po Janu Werichovi ...
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Jan Pivec, Jan Pivec taky v rádiu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A já předpokládám, že, já jsem to neslyšel samozřejmě, že Olda to dělá zase jinak úplně, že jo?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Olda to dělá jinak. Olda je prostě, já si takhle, to byla taky trochu námitka dramaturgie, jestli vůbec to má smysl točit zase Švejka, když je jich tolik těch Švejků, ale pokud je v herecké generaci herec, který mu může přinést něco, v nějaké předloze klasické, tak by se to mělo uskutečnit. To si myslím ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já bych se přimlouval jenom za to - netočit znovu jednu věc, tu už nikdy bych netočil znovu a to je Bylo nás pět, protože František Filipovský je nepřekonatelný. To určitě ne. No a co vás čeká jinak kromě teda třeba dalšího Švejka?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Literární pořady, Hašek bude mít výročí, on tento rok má výročí narození i úmrtí, takže 26.,27. dubna bude na Vltavě slavnostní Haškovské dny, takže na to připravuju několik pořadů a přiznám se, že už mám jednu vánoční pohádku na stole.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Na tyto Vánoce, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No jo, tak ono se to blíží, to bude co by dup. O čem bude?
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Jmenuje se Ježíškovi první Vánoce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Krása, krása.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
A bude to taková tradiční pohádka se zpíváním a tak, tak na tu se moc těším.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že k těm Vánocům tradiční pohádky patří. Ježíškovi první Vánoce. Ano, to beru, už se těším. Doufám, že i vy, milí posluchači, a doufám, že i vám se líbilo dnešní povídání rozhlasové režisérky Markéry Jahodové, mého milého hosta. Moc vám děkuju, ať se daří a ať my, rozhlasoví posluchači si přijdeme na své.
Markéta JAHODOVÁ, rozhlasová režisérka
--------------------
Na shledanou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
