Meteor o spojování organismů, sběru lávy a poruchách mozku
Poslechněte si:
- 01:03 Lze spojit dva organismy?
- 10:56 Jak se sbírá láva?
- 21:44 První počítací stroj
- 27:49 Proč už nevidíme hysterky?
- 35:04 Nejstarší dinosaurus
- 42:32 Brambory, vodka, chuť
Hovoří genetik Jan Pačes, geolog Lukáš Krmíček nebo paleontolog Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Molekulární kuchyně Miroslava Raaba čte Milan Šteindler.
Lze spojit dva organismy?
Žebernatky jsou drobní vodní živočichové. Vědci je velmi těsně přiblížili k sobě a nestačili se divit. Dvě žebernatky se spojily v jednu. Doslova splynuly v jeden organismus. Podle dr. Jana Pačese je to fascinující zjištění, protože cizí DNA životní formy odmítají, aby nevznikl genetický chaos. Pokud by vědci porozuměli tomuto principu, mohlo by to pomoci např. při transplantaci orgánů.
Jak se sbírá láva?
Prof. Lukáš Krmíček z Geologického ústavu AV má velmi nebezpečný koníček – jezdí za aktivními sopkami a sbírá vzorky. Ne staré, chladné a utuhlé, ale čerstvé žhavé vzorky tekuté lávy. Potřebuje k tomu speciální vybavení a také intuici, která mu umožní dobře zvážit rizika. Jak odebírání vzorků probíhá a co se z nich dá vyčíst?
První počítací stroj
Papír a tužka, maximálně tabulky. Co takhle postavit počítací stroj. Pokusu zná historie několik. Matematik Charles Babbage se až do smrti v roce 1871 zabýval návrhem tzv. Analytického stroje. „Programovat“ ho měly štítky o rozsahu 50x100 děr, a právě to z něj nejvíc udělalo předchůdce pozdějších počítačů. K pohonu celého soustrojí měl sloužit parní stroj. Jenž se nepodařilo vyrobit náležitě přesná ozubená kolečka.
Jak se ukázalo roku 1960 při "rekonstrukci", Analytický stroj by skutečně fungoval! Součet dvou čísel zabral jednu vteřinu, násobení a dělení necelou minutu. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Proč už nevidíme hysterky?
Klasický typ záchvatu, při kterém se pacientky prohnuly do oblouku někdy tak, že se podlahy dotýkaly jen temenem a patami, pamatují už jen ti nejstarší lékaři. Možná, že o něm vědí od lékařů ještě starších, protože ho sami neviděli. Jak to, že z naší společnosti zmizely ženy, kterým se říkalo hysterky? A jaké další poruchy může mít mozek? To v Meteoru popisoval MUDr. František Koukolík.
Nejstarší dinosaurus
Víme přesně, kdy éra dinosaurů skončila – před 66 miliony lety. Ale kdy začala? Jak vypadali nejstarší dinosauři? Brazílie je aktuálně držitelem takového rekordu. Nachází se tu nejstarší geologická vrstva, a právě ta nám uchovala nejstarší kostry dinosaurů. Jedním z nich je staurikosaurus. Jeho kostra vykazuje kombinaci primitivních a pokročilejších anatomických znaků, jako jsou dva křížové obratle, pět prstů na končetinách a dlouhý, zpevněný ocas, který mu pravděpodobně sloužil jako stabilizační prvek při běhu. Čím se živil a co o něm víme? To popsal paleontolog Vladimír Socha.
Brambory, vodka, chuť
Vezměte dvě půllitrové lahve. Jednu naplňte vodou a druhou lihem. Pak si připravte nádobu se stupnicí a nalijte do ní vodu. Ryska bude ukazovat přesně půl litru. Přilejte všechen líh. Selský rozum říká, že celkový objem bude přesně 1 litr. Ale nebude! Bude menší! Proč?
Tyto a další zajímavosti napsal prof. Miroslav Raab z Ústavu makromolekulární chemie AV, do své knihy Molekulární kuchyně, kterou vydalo nakladatelství Dauphin Daniela Podhradského. V Meteoru z ní čte Milan Šteindler.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.