Mlýn na staré báby v Kolovči na Plzeňsku mele už 150 let

Mlýn stojí za to navštívit i mimo kolovečské „bábomletí“, a to v místním muzeu techniky a řemesel. Tam najdete jedinou dochovanou přesnou kopii původního mlýna na parní a větrný pohon.

Jak vlastně mlýn na staré báby vznikl? Podle kolovečské tradice nic netušící občané provázeli po Kolovči o masopustu průvod masek, když v tom vyjel na ulici párem koní tažený podivný stroj s nápisem „Parní mlýn na přemílání starých bab v poměru 7:1“, což znamenalo, že na vytvoření jedné krásné sličné panny bylo zapotřebí sedmi starých bab.

Obsluha stroje rychle na trakařích svážela staré báby a házela je násypkou do mlýna. Za okamžik pak vycházely z mlýna, za úžasu všech přítomných, krásné sličné panny. Mletí ale podle dochovaných zpráv brzy ustalo, protože starých bab rychle ubývalo a všechny zbývající báby se kvůli strachu z vynálezu raději schovaly.

Ruka Martina Volfa při údržbě mlýna na staré báby|foto: Pavel Halla

Mele se jen jednou za pět let

Tehdejších Humoristických listů v roce 1879 napsal: „Máte-li kde starou pannu škaredou a zvetšelou, pošlete ji do Kolovče, oni Vám ji přemelou.“ V průběhu let se tradice „bábomletí“ o masopustu, později o kolovečské pouti, zachovala až do dnešní podoby. Největší změna v tradici mletí bab v Kolovči nastala v roce 1949. Tehdy byl upraven mlecí poměr na 1:1, čímž se snížila spotřeba starých bab.

Naposledy se mletí starých bab konalo v roce 2009. Právě letos tak máte jedinečnou příležitost kolovečskou tradici prožít. Jak nás ujistil ředitel muzea techniky a řemesel v Kolovči Martin Volf, bát se nemusí přijet ani babičky s vnoučaty, mletí už dnes podstupují jen dobrovolníci.

Součástí muzea techniky a řemesel jsou rozsáhlé expozice tradičních řemesel - truhlář|foto: Pavel Halla

V muzeu techniky a řemesel v Kolovči na Plzeňsku kromě instalovaného „funkčního“ mlýna na staré báby najdete například i dobové pracovní stroje, ale také předměty zábavy od různých povozů po historická jízdní kola. Zajímavé jsou také expozice tradičních řemesel, například kartáčník, lazebník, dentista, šindelář, korýtník, slaměnkář, dráteník nebo madlířka a více než tři desítky dalších.