Množíme africké fialky, gloxínie a tořivky. Není to nic složitého, zapojit můžeme i děti
Čeleď podpětovitých (Gesneriaceae) zahrnuje asi 3 000 druhů ve 130 rodech. Převážná většina podpětovitých roste v tropech. Některé druhy nápadně kvetou a pěstujeme je jako pokojové rostliny. Patří sem oblíbené africké fialky (Saintpaulia), tořivky (Streptocarpus) nebo gloxínie (Sinningia). Jak si je můžeme namnožit? Poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Africké fialky, gloxínie i tořivky (streptokarpy) dokážou dobře hospodařit s vodou, jsou to takové polosukulenty. Dužnaté listy mají pokryté trichomy (chloupky na pokožce rostliny), které je nejspíše chrání před nadměrným odparem vody a přehřátím. Ani jedna nemá ráda stanoviště na slunci.
Množí se z výsevů, ale tradičněji z celých listů nebo jejich částí. A právě tak si je můžeme namnožit doma. Stačí odlomit z fialky, gloxínie nebo tořivky (která má list s řapíkem) list, dát ho zakořenit do vody, do písku, do perlitu nebo do nějaké směsi na zakořeňování řízků. Pokud na zakořenění zvolíme vodu, použijeme neprůhlednou nádobu. A za pár týdnů máme novou rostlinku, která má stejné vlastnosti jako ta, z níž jsme list odlomili.
Některé druhy streptokarpů dělají jen málo listů, mají listy bez řapíků. U nich musíme nastříhat z listů řízky a rostliny namnožit z nich. Postup a výsledek je i v tomto případě stejný. Vznikne identická rostlina.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
