Mohutná Černá věž měla být důkazem, že České Budějovice jsou prestižní město
Asi znáte slavnou větu ze hry Záskok Divadla Járy Cimrmana, že v Českých Budějovicích by chtěl žít každý. A znalci by jistě přidali i následující repliky a rozepři hlavních postav ze známé hry. Nicméně v Českých Budějovicích žít nemusíte, ale pokud už se tam dostanete, bylo by na místě říct: na českobudějovickou Černou věž by měl vystoupat každý.
S nápadem postavit Černou věž přišel českobudějovický purkmistr Quirin, jejího dokončení se ale nedožil. Zemřel roku 1576 a Černá věž, tehdy ovšem nazývaná jinak, byla dostavěna až roku 1577.
Co se jejího názvu týče, traduje se, že její tmavá barva vznikla v důsledku velkého požáru města, respektive sousedního kostela svatého Mikuláše. „Není tomu tak,“ vysvětluje provozovatel věže Jan Vančura. „Je to mýtus. Věži se nejdříve říkalo Farní věž, nevíme proč. Později ji nazývali Městská, ale také Slunná nebo Vysoká věž. Černá věž jí začali lidé říkat až koncem 18. a počátkem 19. století, kdy už pomalu chátrala a chytila takovou tmavou fazónu.“
Českobudějovická Černá věž je vysoká 71 metrů a 90 centimetrů. Místo pod jejími základy je zpevněné dřevěnými piloty, tedy dubovými kůly zaraženými hluboko do země. Teprve na nich byl roku 1550 položen základní kámen a začala samotná stavba z kamene pocházejícího z městských lomů.
„Hlavním důvodem stavby věže byla její obraná funkce,“ vysvětluje Jan Vančura. Později dostala i funkci protipožární, přesněji požárního oznamovatele. Nejzajímavější věcí je ale její možná až předimenzovaná mohutnost. Vždyť za cenu, kterou stálo její vybudování, by se podle Jana Vančury dalo koupit patnáct měšťanských domů na náměstí. Náklady na stavbu hradilo město.
„Věž tehdy stála 9540 kop míšenských grošů. Město možná tak velkou věž nepotřebovalo, ale chtělo dokázat Českému království, že dokáže dobře hospodařit a že České Budějovice jsou prestižním městem,“ dodává Jan Vančura.
Černá věž je rozdělena do devíti podlaží a zvláštností je, že do výšky pátého patra byla stavěna ještě v gotickém stylu, zbytek je pak už renesanční. Místnosti v horním patře u ochozu obývali v minulosti věžní i s rodinami. Poslední tam žil až do roku 1950.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
