MUDr. Livia Večeřová, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky FNKV

20. červen 2012
Tandem

Do talk show Tandem přišla MUDr. Livia Večeřová, zástupkyně přednosty a odborný garant pro mamodiagnostiku Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Dozvěděli jste se od ní například, na jaké oddělení nastoupila po studiu a kdy porodila své první děti.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den z Tandemu přeje Jan Rosák. Dnes se, milí posluchači a hlavně posluchačky, budeme věnovat zdraví, a to otázce specificky ženské. Probírat budeme radiodiagnostiku, zejména specializaci na mamodiagnostiku a s ní spojenou problematiku v rámci mamologické ambulance. Naším hostem je zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech, paní doktorka Livia Večeřová. Vítám vás, dobrý den.

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Dobrý den.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jestlipak se může některý muž nebo vůbec muž podrobit vyšetření na mamografu, mě napadlo? Jestli to k něčemu může být vůbec dobré. I na to se třeba zeptám paní doktorky Večeřové v dnešním Tandemu.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si všechny ty zásadní otázky na vaši profesi, paní doktorko, nechám až na pozdější dobu, protože teď je tady otázka, která je vždycky na úvod, a to je otázka na vaše dětství. Kdepak jste se narodila a jak jste trávila svoje dětství a jaké bylo?

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
No, myslím si, že jsem měla nádherné dětství. Narodila jsem se na Slovensku a když mi byly dva roky, tak jsme se přestěhovali do tehdy krajského města Nitra. Každý člověk vlastně po něčem touží. Já už jako dítě jsem měla taky různé sny a touhy. Chtěla jsem být učitelkou, lékařem, kosmonautem, vynálezcem, ale taky tou krásnou dlouhonohou, modrookou blondýnou.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to se vám splnilo. 

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
No, to teda nevím.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na tom jste ani pracovat příliš nemusela.

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Ale, víte, sen je sen, ráno se probudíš a je zase den. Takže já jsem si nakonec vybrala povolání lékařky, protože si myslím, že jsem sangvinik, že jsem celkem empatická a umím s lidmi komunikovat.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A bylo to povolání ve vaší rodině tradiční?

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Nebylo, nebylo vůbec. Já jsem byla vlastně první, takový Gagarin jsem byla v naší rodině. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezký, medicínský Gagarin.

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Co se týče dětství, no, dětství, vzpomínám hlavně na ty školní léta hrozně ráda. Já tvrdím, že každý člověk má nějakou paměť a já si myslím, že mám paměť čichovou. Já, když zavřu oči a zacítím někde vůni pastelek, voskovek, já jsem najednou v první třídě. A paní učitelka, taková ta hodná, dobrá máma, tam chodí mezi námi a učí nás malovat ty první písmenka a první čárky. A později zase čichová paměť, když jdeme ven do přírody, je jaro a kvetou třešně a já mám pocit, že sedím ve školní zahradě a s panem učitelem v rámci kreslení malujeme stromy.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To máte nádherný romantický vzpomínky. Já mám mnohem prozaičtější. Já, když ucítím slivovici, tak okamžitě vidím, jak dědeček snídá. On snídal čaj se slivovicí totiž.

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
No a ono se říká, že vlastně proč ty lidi byli docela dlouho zdravý, že ráno, když si dáte malé množství, roztáhnou se cévy, začne fungovat celé tělo a je to dobrý.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak já jsem se k tomu pořád ještě neodhodlal teda.

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Já taky ne.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Protože většinou musím sednout za volant a to by bylo trošičku proti. No, tak bylo to krásné, to dětství. Jak tak slyším, samé hezké čichové vjemy. No, ale kdepak vám pokynula ta medicína?

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Ta medicína tak nějak snad vyplynula z toho, že jsem se hodně věnovala biologii a zase to bylo ze střední školy. Paní učitelka, která k nám nebo paní profesorka, která k nám nastoupila, byla ze školy a měla takové prostě pro nás strašně hezké metody, že nás uměla vtáhnout. A mně se to tělo nějak začalo líbit nejenom ve škole, ale i mimo školu, a tak jsem si řekla, že by bylo dobře se tomu věnovat i dál, bádat.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a podala jste si rovnou přihlášku na medicínu na střední škole a rovnou se to povedlo?

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Ano. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to je ten optimální případ samozřejmě.

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Když já jsem asi i na té střední a základní škole byla to, co se dneska moc asi nenosí, takový ten nekonfliktní student a žák.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vyloženě studijní typ? Studovala jste lehce?

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Studovala jsem lehce, mám fotografickou paměť, ale je fakt, že jsem si uměla vybrat, co je důležité, co důležité není. Takže i když jsem byla trošku lempl, tak jsem věděla, u koho můžu a u koho si to nemůžu dovolit.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to je jasný, tak to jste byla opravdu studijní typ.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hned za chviličku se už dostaneme k samotné medicínské kariéře mého dnešního hosta, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech, paní doktorky Livie Večerové. Ale já bych teď se rád spolu s ní, tedy hlavně ona se mnou zastavila nad takovou zajímavou věcí, kterou našla na internetu a mě to taky okamžitě popadlo. Tak řekněte nám, co to je Google Glass vlastně a jak by se to dalo třeba v medicíně využít?

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Koukala jsem se na internet, četla a najednou se přede mnou rozsvítilo Google Glass, tak jsem se začetla. A musím vám to sdělit, protože mně to přijde naprosto úžasná myšlenka. Jedná se teda o chytré brýle, které jsou vybavené displejem. Komunikují s mobilním telefonem, který komunikuje s internetem. Takže vy máte brýle.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dioptrické brýle?

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Můžou být dioptrické anebo jen na krásu. Ty brýle mají displej a na tom displeji bez zásahu vaší ruky nebo bez zásahu nějakého hlasu můžou automaticky nabíhat informace, které si přednastavíte. To znamená, ráno se vzbudím, nasadím si brýle, podívám se z okna, jak se mám obléknout, že jo, jako žena. A najednou mám tam na displeji předpověď počasí. Úžasná věc. Jdu po městě a protože jako žena zase tu navigaci, ta mi chybí, ten smysl orientační, na brýlích se mi ukáže, jak se nejrychleji dostanu do cíle.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, to, co vidíme normálně na displeji navigace, tak uvidíme na brýlích?

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Uvidíme na brýlích, ano. A tak jsem nad tím bádala, jak to využít, jak by to bylo možné využít v medicíně. V té medicíně mi přišlo u těch komplikovaných operací, které se běžně nedělají každý den a potřebujete konzultaci nějakého specialisty a ten specialista není zrovna z České republiky, tak vy se přes ten internet můžete spojit a na těch brýlích vám může vlastně ukazovat, jak ten zákrok je potřeba udělat. A to, co by se dalo využít vlastně téměř u všech lidí, je, když vám někdo z rodiny zkolabuje, prostě vy musíte volat rychlou záchrannou pomoc a najednou panika, nevíte, co máte dělat. Nasadíte brýle a na obrazovce, na displeji všechny ty pokyny, které potřebujete, budete mít a vy možná skutečně někomu zachráníte život. A co by bylo ale zajímavé - probádat, co studenti, jestli by to nepoužívali.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď mě to napadlo, paní doktorko, ale opravdu teď o tom přemýšlím. Nejenom studenti, ale protože já jsem takový dost častý moderátor soutěžních pořadů, tak já si dokážu představit, jak se tam tomu soutěžícímu už vybavují na těch brýlích odpovědi na moje otázky.

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
No, to mě ani nenapadlo. To by bylo úžasný, všichni bysme teda vítězili.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Všichni by vítězili a televize by přišly o spoustu peněz na výplatě těch cen. Tak je to skvělý nápad, ale samozřejmě jako každá úžasná věc může být zneužitelná.

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Určitě. Ale myslím si, že budoucnost těchhle těch technologií je určitě otevřená a já už se na ně i celkem těším.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když se člověk rozhodne, že bude dělat medicínu, tak většinou, neříkám, že vždycky, ale většinou si myslím, že nemá úplně vyhraněný už úmysl, že se bude věnovat určité jedné kategorii v medicíně. Nevím, jak to bylo u paní doktorky Večeřové, která je dnes hostem Tandemu, ale každopádně jste se nakonec dostala k medicínské kategorii nebo disciplíně, která zase až tak jaksi úplně obvyklá pro sny studentů medicíny není, viďte.

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
No, není. A máte pravdu, skutečně začínáte na té medicíně a zkoumáte, nevíte, co vám bude vyhovovat. Byla doba, kdy jsem měla kratičký sen, že bych strašně ráda dělala neurologii, pak to zase nějak pominulo. Je teda skutečně fakt, že já jsem po škole nastoupila na interní oddělení, udělala jsem si první atestaci, druhou atestaci. A pak v rámci teda radiodiagnostiky se začínal rozvíjet miniobor, a to byla ta diagnostika prsní žlázy. A protože mám ráda výzvy, takže jsem si řekla, že se tomu budu věnovat, že je to kombinace jak diagnostických metod, tak komunikace s pacientem a to mi hrozně vyhovuje. Navíc je to práce, za kterou si zodpovídáte sám. Pak kolektivní práce mezioborová, to znamená, když něco objevíte, tak vlastně spolupracujete s onkologem, spolupracujete s chirurgem, s gynekologem. Prostě mám ráda tady tu týmovou práci, jsem ráda týmovej hráč.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem v úvodu položil takovou možná nesmyslnou otázku, ale pak mě napadlo, že možná až tak úplně hloupá není. Může nějak mamograf pomoct opravdu při určitém vyšetření i mužům?

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
To, mám teď pocit, že jste byl u nás na ambulanci včera, protože přišel.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsem nebyl já. 

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Ale taky takhle dobře vyhlížející muž, který si objevil bulku v prsu. Ze začátku to vypadalo, že to v podstatě nebude nic důležitého. Nakonec jsme museli přistoupit až k odběru materiálu na histologické vyšetření a bohužel asi ten nález nebude úplně optimální, bude si vyžadovat další řešení. Takže skutečně muži jsou.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Muži teda taky, ano.

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Ano, jsou ohroženi, nejsou úplně denně na naší ambulanci, ale nejsou výjimkou.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale samozřejmě gró jaksi vyšetření se týká žen a myslím si, že v současné době už jaksi ten ostych žen, který byl v určité době veliký, tak opadá, protože ten pocit toho, že se nejedná o vyšetření jaksi nebezpečné nebo vyšetření nepříjemné, asi převládá konečně naštěstí, viďte.

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Ano, myslím si, že ta medializace udělala kus práce. A víte, co mně se strašně líbí? Že vlastně dcera vezme maminku a přijdou obě na prevenci. Naprosto úžasné, protože ta maminka je obvykle ve věku, kdy se ještě stydí, styděla se říci, aby jí někdo na ty prsa sáhl. Obvykle to byl jenom manžel, že jo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Obvykle, ano, v tom optimálním případě.

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Budeme tomu říkat manžel. A co se týče mladých dívek a žen, tak myslím, že vzrůstá taková ta zodpovědnost ke svému zdraví, protože potkáváme se na ambulanci, nemají žádné příznaky, ale plánují rodinu, takže se jdou vyšetřit, jestli jsou v pořádku. Prostě úžasný a fandím jim.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host, paní doktorka Livia Večeřová, se i vzhledem ke svému povolání dostává do kontaktu s velice zajímavými lidmi, s některými se sblíží víc, s některými méně, ale některé třeba ani nezná, ale zamilovala si je. A teď narážím pochopitelně na dnešní výběr z klasiků českého humoru, protože vím, že jste si vybrala člověka, se kterým jste se jaksi pracovně určitě do kontaktu nedostala. Nebo ano?

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Ne, nedostala jsem se pracovně, ale je to člověk, který fyzicky byl strašně podobný mému tatínkovi a možná proto ta první láska.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Váš tatínek vypadá jako Jiří Sovák?

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Ano, přesně tak. A pan Jiří Sovák prostě, ten jeho košatý strom vzpomínek, ty jeho vlastně takové neuvěřitelně veselé, ale i jímavé příběhy mě dokázaly úplně vtáhnout do děje a já jsem mu vlastně i všechno věřila. Dokonce má knížky a já ty knížky mám doma a všechny jsem si je četla a smála jsem se a bavila jsem se u toho strašně úžasně. Já jsem si právě dovolila vybrat motto, které je v té jedné knížce, a ráda bych ho tady i přečetla, protože si myslím, že vystihuje mistrovu osobnost úplně perfektně.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak schválně.

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Protože ho neopustil humor ani na sklonku stáří, že jo. Takže dovolím si ho citovat: "Erotický sny se mi už nezdají," píše pan Sovák. "Místo nich se mi zdá, že mi kradou auto. Vyletím z postele, bafnu župan a se zdrátovanou nohou ženu do garáže šáhnout si. Ano, tak krutý umí bejt stáří." No, prostě Jiří Sovák je pro mě skutečný světák.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano, fantastický světák, fantastický člověk s úžasným smyslem pro humor. A ti světáci, když jsme na ně narazili, tak ty tady máme na skladě, takže vám, doufám, uděláme radost.

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Strašnou. 

/ Ukázka /

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tandem volá. Čili, my ve studiu sedíme, já a paní doktorka Livia Večeřová, můj dnešní host, a tím třetím do našeho rozhovoru by měl být velice slavný hlas, hlas patřící velice slavné ženě. Jestli se nám to povede, tak by se teď měla přihlásit na telefonickém spojení paní Eva Urbanová. Je to tak?

Eva URBANOVÁ, operní pěvkyně
--------------------
Ano, dobrý den, dobrý den.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, paní Urbanová, srdečně vás zdravím já i.

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Dobrý den, moc zdravím, paní Evo.

Eva URBANOVÁ, operní pěvkyně
--------------------
Dobrý den, paní doktorko.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, paní Evo, my máme tady příležitost si povídat o nejrůznějších věcech, ale co nám zatím chybí, tak to je povídání o takovém přátelství, které mezi vámi, jak nám paní doktorka Večeřová naznačila, pomalu, ale jistě vzniklo. Tak jak k tomu vlastně došlo, k tomu, že jste se seznámili a dali dohromady?

Eva URBANOVÁ, operní pěvkyně
--------------------
Vzniklo to tak, že jsem dostala odvahu a šla jsem k ní na vyšetření, to se musím přiznat. A to bylo to asi nejhorší moje rozhodnutí, v dobrém slova smyslu, protože mě to stálo spoustu nervů, ale nelituji toho, protože jsem našla skvělou paní, skvělou lékařku, skvělého prostě člověka.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že to je docela hezké, když člověk zjistí, že ten člověk, který mu za normálních okolností v podstatě pomůže a pak se rozejdou, může být také jaksi velice blízkým člověkem, viďte.

Eva URBANOVÁ, operní pěvkyně
--------------------
No, tak je pravda, že paní doktorku jsem několikrát pozvala na operu a musím říct, že, aspoň jak mi ona říkala, že se jí to velice líbilo, takže vlastně za to, že se o mě tak krásně stará, tak já jsem také chtěla jí dát nějaký dárek, protože všechna vyšetření dopadla skvěle, i když jsem se strašlivě bála jako asi každý člověk, když jde na nějaké takové důležité vyšetření. Takže jako myslím si, že i přes tu operu vznikl takový náš jako přátelský vztah.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je určité krásné, když vy můžete dát takový úžasný dárek a já myslím, že paní doktorka Večeřová to hodnotí, viďte.

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
No, určitě. Já si myslím, že paní Eva mě právě naučila poslouchat vážnou hudbu, protože to první pozvání bylo na představení Rusalky do Českého Krumlova. Bylo po dešti, byla bouřka a pak najednou nádherné představení, kde paní Eva jako Rusalka byla prostě úchvatná. Ten zážitek si odnesu na celý život. A ještě, aby to byl ten správný kýč, tak se objevil najednou měsíc nad jezerem a nad Rusalkou.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak se vám to povedlo, paní Evo, ten měsíc tam dostat na to nebe?

Eva URBANOVÁ, operní pěvkyně
--------------------
Já si myslím, že to někdy právě v takovýchto představeních, když je to prostě venku, proto je ráda dělám, tak já říkám: ti nahoře o tom nějak rozhodnou, ta příroda nějak, prostě to božstvo tam, které je a udělá tomu takovou scenérie, takovou v dobrém slova smyslu kulisu, že ani v divadle něco takového nedokážeme vytvořit.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Určitě. Já se teď zeptám na jednu věc, se kterou já mám sám taky zkušenost, že když někoho pozvu na představení, na kterém mi velice záleží, tak mě to vždycky tak jaksi ale opravdu zcela nepochopitelně sváže, že většinou potom si říkám, kdyby přišel dotyčný na normální představení, tak by to bylo lepší, protože jsem měl hroznou trému. Máte vy trému, když pozvete třeba paní doktorku Večeřovou?

Eva URBANOVÁ, operní pěvkyně
--------------------
Víte co, já to beru přes takové ty energie, co mezi námi lidmi jsou. A paní doktorka, to je taková jedna obrovská kladná energie, takže nemůžu mít ani trému, protože víte, když stojím na jevišti a otevře se opona, tak já převážně vím, jak se mi bude zpívat, když jsem v pořádku. Někdy prostě z toho hlediště jde taková zvláštní energie pohody a krásy, která vás oslovuje a zpívá se vám krásně. A někdy prostě tam cítím, že to takové není a pak jsem z toho nervózní, protože vím, že tam je publikum, které já musím třeba delší dobu přemlouvat, jak se říká, aby poslouchalo, aby byli naladěni na tu krásnou pozitivní, takovou tu strunu, předávali jsme si ty krásné energie. Takže jako to je pak někdy taková veliká dřina a veliký souboj právě s těmi, dalo by se říct, s těmi diváky, kteří třeba přijdou v takové té nepohodě. To nechci říct, že jsou zlí, ale prostě mají svoje starosti. A tím, jak jako prostě jsou, jak se říká, psychicky nevyrovnaní nebo tak nějak bych to řekla, tak vlastně nemají takovou tu soustředěnost na to vnímání a takovou tu pohodu.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Rozumím. 

Eva URBANOVÁ, operní pěvkyně
--------------------
Paní doktorka, to je prostě můj takový, jestli to můžu říct, úžasný, takový ten plyšák, jak se teď dávají pro štěstí. Ona je pro štěstí.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano. Já tomu říkám, že ti diváci, kteří nevnímají, jsou ti, kteří zůstali ještě před dveřmi, ještě nevešli dovnitř. Tak vám samozřejmě, paní Evo, přeju, aby na vás chodili samí diváci, kteří už jsou uvnitř a naopak jsou velice otevření.

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Můžu teda ještě já. Já teda si toho strašně vážím, že takhle působím a že ta vlastně nonverbální komunikace mezi námi je. Ale vy zase, paní Evo, vy jste pro mě rytíř v šatách a já jsem se dočetla, že skutečně v roce 2003 jste byla jmenována rytířem Řádu umění a literatury Francie. No, oni to už věděli daleko dřív než my tady.

Eva URBANOVÁ, operní pěvkyně
--------------------
To moc děkuju za takováto krásná slova. Já neříkám, že jsem rytíř, já říkám, že jsem rytířka, dávám do toho trošičku takovou nadsázku.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, dámy, moc děkuju oběma, paní Evě na dálku a paní doktorce Večeřové. My si budem povídat ještě dál. Ale vám, paní Evo, moc děkuju a těším se zase někdy na slyšenou a na shledanou. Mějte se hezky.

Eva URBANOVÁ, operní pěvkyně
--------------------
Mějte se moc hezky. Krásný den přeji.

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Vám taky. Na shledanou.

Eva URBANOVÁ, operní pěvkyně
--------------------
Na shledanou.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nejenom chvilky života, kterým říkáme krušné, ale takové ty těžší chvíle, kdy jsme docela rádi, že se můžem o někoho opřít a někdo nám může pomoct, tak ty jsou potom po létech chvílemi, na které velice rádi vzpomínáme a už i bez toho nádechu toho, že to bylo tehdy třeba obtížné nebo těžké nebo smutné. A vy máte, paní doktorko, takové chvíle dokonce natrvalo zapsány už z doby vašeho studia, viďte.

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Ano, je tomu tak. Já jsem studovala na III.lékařské fakultě a ve čtvrtém ročníku se nám s manželem nenarodilo jedno dítě, ale hned dvě. A dozvěděla jsem se to, až když jsem rodila, protože ta péče v té době nebyla tak nadměrná, jak je dneska. Takže bylo překvapení, že to byly dvě děti najednou a dvě děti během školy. Protože my jsme byli mladí, takže jsme si nepřipouštěli žádné komplikace. Ten, kdo měl největší strach, jestli vůbec školu dostuduju, tak to byli mí rodiče. A představte si, když pak, protože já jsem ani nepřerušila studium, pokračovala jsem dál, když bylo zkouškové období a bylo se potřeba učit na zkoušky, tak mí rodiče se střídali a pak soutěžili. Když jsem dostala lepší známku, kdo hlídal lépe.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jaký mají skóre.

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Ano, jaký mají skóre. A ty děti já jsem pak vozila vlastně do jeslí do Thomayerovy nemocnice, ráno utíkala do školy, pak pro děti, domů, no a pak službu měl manžel. A myslím si, že vlastně tady to období nás naučilo soudržnosti, naučilo nás řešit věci trpělivě, bez hysterie, naučilo nás tolerantnosti. My jsme dneska s manželem již třicet jedna let a pak po určité době jsme si pořídili ještě třetí dítě pro radost. Možná to vlastně všechno teďka vyzní jako fráze, ale já jsem teď popsala ten můj skutečný život.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
S paní doktorkou Livií Večeřovou, která v současné době v podstatě nově pracuje jako zástupce přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech, jsme si vlastně nestačili ani říct o takových nějakých novinkách v oboru. A já vím, že využíváte třeba vyšetřovací metody barevné Doplerovské mapování, chtěl jsem se zeptat, co to je a na další věci. Můžete mi tohle to rozklíčovat?

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Můžu, můžu. To barevné Doplerovské vyšetřování se používá, když děláme ultrazvukové vyšetření. Je to výborná metoda, kterou používáme u žen, u kterých najdeme ultrazvukem nějakou bulku v prsu. A abysme je nemuseli zvát na další kontroly, aby prostě jsme jim mohli říct ano, jste v pořádku, tahle ta bulka není nádor v prsu, nebo ne, musíme s tím něco udělat, používáme právě doplerovské vyšetřování, kde my si pustíme do toho černobílého obrazu barvičku. A ta barvička nám ukáže, jak vlastně ta bulka v prsu je prokrvená. Jakmile tam máme více cév, to znamená, máme více červené nebo modré, tak víme, pozor, musíme vzít vzorek materiálu z bulky, poslat ji na hystologizaci a pak rozhodnout, co dál. A když tam žádné extrémní prokrvení není, my se zklidníme, řekneme si, dobrý, s tímhle tím se dá žít celý život.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak kdyby se nejednalo o takové závažné onemocnění potenciálně, tak by to bylo docela hezké výtvarné dílo, viďte.

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Ano. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ještě jednu věc se vás chci zeptat, paní doktorko, věc, která souvisí s vaším povoláním a konkrétně oborem velice úzko, ale nevím, jestli ho můžete ovlivnit. Moje tchýně bohužel jaksi trpěla stejným onemocněním, o kterém si tady povídáme a nedopadlo to dobře. Ale vím od té doby, že pojišťovny hradí vyšetření ženám nad 45 let, zatímco těm mladším ne a těm potom starším, tuším, že nad 60 taky ne. To znamená, hradí to těm ženám, které jsou v produktivním věku a zaplatit by si to mohly, zatímco ty starší anebo ty mladší ne. Tak je v tom logika nějaká?

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
No, ono naštěstí teda bylo vyslyšeno, co jsme říkali, že je to nespravedlivé, že ty ženy starší neměly nárok vlastně na preventivní vyšetření zadarmo. Takže teď už vlastně rok funguje to bez omezení věku, že i ty starší ženy můžou jednou za dva roky na mamografické vyšetření. Co se týče těch mladších žen, myslím si, že tam by měla být spíše domluva s tím gynekologem. Pokud je rodinná zátěž nebo skutečně si mladá žena najde v prsu nějakou bulku, že by měla jít na vyšetření na doporučení toho gynekologa a neměla by si to hradit sama.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tím jsme odpověděli třeba i na potenciální dotazy ohledně téhle té konkrétní docela důležité věci. Ale samé důležité věci nám tady dneska povídala paní doktorka Livia Večeřová. Moc vám děkuju za příjemné potkání a doufám, že nebylo poslední, protože v tom vašem oboru se pořád něco děje a můžeme si o tom zase někdy příště popovídat. Díky za dnešní návštěvu.

MUDr. Livia VEČEŘOVÁ, zástupkyně přednosty Radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech
--------------------
Já děkuji za pozvání. Všechny pozdravuju. A jenom ženám bych chtěla vzkázat: nebojte se, choďte na prevenci. Prostě vždycky je lepší najít něco malého než něco zanedbat.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Reprízováno 24. září 2012.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.