Na Březových Horách mívali obří řehtačku. Obsluhovala se klikou jako u rumpálu

Příbramští horníci bývali velmi šikovní řezbáři. Vyřezávali betlémy a sošky světců. Na Velikonoce vyráběli dřevěné beránky, kterými si zdobili okna, ale také řehtačky.

Dřevěné řehtačky nahrazovaly zvony, které měly na Zelený čtvrtek odlétat do Říma. Chlapci s hrkáním obcházeli stavení a svolávali na bohoslužby. „Traduje se, že na přelomu 19. a 20. století do hlavního kostela na březohorském náměstí jeden z horníků vyrobil obrovskou řehtačku, a ta řehtačka byla tak veliká, že se s ní muselo točit klikou podobně, jako u rumpálu,“ vysvětluje ředitel Hornického muzea Příbram. „Bylo to obrovské monstrum, které se sotva vešlo do věže.“

Fotografie obří řehtačky se nedochovaly, ale zmínky o ní najdete ve vzpomínkách známého příbramského grafika a spisovatele Jana Čáky v publikaci Příbramský rok. Muzeum má ve svých sbírkách různé typy historických hrkaček a řehtaček. Prohlédnout si je můžete třeba ve skanzenu Vysoký Chlumec.

Jaký měly zvuk? Vyzkoušíte si to během velikonočních prázdnin od 2. dubna do 5. dubna v rámci akce Velikonoce v Hornickém domku.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.