Na co všechno se používal svítiplyn? Odpovědi znají v pražském Plynárenském muzeu

A je jich opravdu nepočítaně: plynová promítačka filmů, mincový plynoměr, automatická pračka s plynovým ohřevem vody, secesní plynový lustr, plynový mandl, lednička, různá topidla, svítidla i řada historických plynových žehliček. A také třeba oválný plynovod z Karlova mostu z roku 1878.Michelská plynárna vznikala po etapách od poloviny 20. až do konce 30. let minulého století. Projektantem všech etap byl jediný architekt, což se stává zřídka, žák Jana Kotěry Josef Kalous. Vystudoval architekturu na pražské AVU a jeho nejvýznamnější realizací je bezesporu známý pavilon A na brněnském výstavišti.

Ale zpět do areálu v Michli a do Plynárenského muzea. Stálá expozice se dělí do dvou částí: národní a technické. První jmenovaná seznamuje pomocí chronologického přehledu důležitých dat, obrazových panelů, map, schémat, dokumentů a modelů plynárenských staveb ve zkrácené formě s historií českého plynárenství.

Druhá část, technická, má mezinárodní charakter a mapuje vývoj technické stránky plynárenství – od výroby a těžby plynu, přes jeho uskladňování, dopravu, rozvod a regulaci tlaku plynu, měření až po plynové spotřebiče. Při prohlídce zjistíte, že plynem se dá pohánět téměř všechno. Novinku představuje zrekonstruovaný model plynárny Michle z roku 1937 v měřítku 1:100.

Areál Michelské plynárny vznikl podle architektonického návrhu Josefa Kalouse|foto: archiv Plynárenského muzea

Vstup do muzea je volný a bezbariérový. Odborný výklad si můžete poslechnout nejen v češtině, ale i v němčině a angličtině. Termín návštěvy si ale musíte domluvit předem.

A několik zajímavostí na závěr. Pražskou Královskou cestu osvětluje na 700 plynových lamp. Na Karlově mostě jich najdete 37, přičemž jde o jediný most na světě, který je osvětlený plynem. Při zvláštních příležitostech, především v období adventu, je ručně rozsvěcuje lampář. Třeba Jan Žákovec, vedoucí Plynárenského muzea, který se svými 205 centimetry navíc patří k nejvyšším lampářům na světě.