Na Orlickoústecku stojí bunkry pro jednoho muže. Jde o pozůstatky druhé světové války
Milovníci vojenské historie si v Pardubickém kraji přijdou na své. Kromě turisticky známých pevností na Kralicku mohou najít pozůstatky druhé světové války na okrajích bývalých Sudet. Přímo nad nádražím v Ústí nad Orlicí zůstala malá betonová pozorovatelna pro jednoho muže. A není v okolí sama.
Když vystoupáte nad orlickoústecké nádraží, objeví se před vámi na kopci Kubinčák malý betonový kryt. Nazývá se Einmann-bunker a jak z názvu vyplývá, byl pro jednoho muže. Jiří Fikejz, který se v rámci studií zaměřil právě na vojenské bunkry, dodává, že to jsou malé pevnůstky zvonovitého tvaru. Vznikly v Německu a pak byly rozváženy a instalovány na území celé Třetí říše.
Ústí nad Orlicí obklopovaly ze tří stran Sudety, ve městě se nacházely továrny na letecké součástky. Bunkry proto sloužily jako úkryt pro civilní obranu a leteckou nebo závodní stráž, také se hodily pro pozorování náletů, aby se daly snáze lokalizovat nevybuchlé pumy.
Samotné kryty se dají charakterizovat jako přibližně dvoumetrové kužele, které zakončuje kulovitá stříška. Jde o typické objekty na Orlickoústecku, dále na ně můžete narazit až na území Německa. Po stranách mají průzory, které sloužily pouze k pozorování a úkrytu. Pokud chcete, můžete si vlézt dovnitř. Dnes uvidíte jen okolní porost, ale dříve byl Kubincův kopec holý.
Einmann-bunker je navíc dost navštěvovaný, protože se pod ním ukrývá „keška“ pro hráče geocachingu.
Kde ještě bunkry najdeme
Podle Jiřího Fikejze bylo v okolí ještě nedávno pět bunkrů. V současné době jsou tu tři. Další lze najít v nedaleké čtvrti Kerhartice u takzvané posádky a třetí pod Andrlovým chlumem u Vlčího dolu. Jeden byl zakopaný v Perle 06 v Hylvátech, ale odvezl si ho soukromý majitel. A další Einmann-bunker byl převezený do České Třebové.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rusnok: Vyprazdňují se limity zadlužování. Lití poptávky z veřejných peněz vyvolá inflační tlaky
-
Mělo jít o nadaného akademika i sportovce. Tvrzení o úspěších profesora z Cambridge ale média vyvrátila
-
Trumpův taneční sál Bílého domu je zatím v nedohlednu. Odvolací soud nařídil stavbu zastavit
-
Maskování a stokrát opakovaná lež. Ruská taktika je ‚kdo ví, jak to bylo‘, říká o dronu v Lipsku Bříza