Náměstí v Jablonném nad Orlicí hrozila demolice. Zachránili ho nadšenci v 70. letech

Ve středu města se nachází morový barokní sloup z roku 1748, radnice z roku 1831, měšťanské domy s pozdně barokními fasádami z 18. století, ale především několik dřevěných domů s typickými lomenicemi. V severní části náměstí stojí nejvýraznější roubený dům č. 24, nyní hotel U černého medvěda, známý také jako Ulbrichův dům. Jednopatrová roubená stavba s podloubím a dřevěnou pavlačí z roku 1751 byla na počátku 70. let v havarijním stavu a připravena k demolici. Na jejím místě měla vyrůst moderní budova nové pošty.

Připravovaná přestavba náměstí se ale nelíbila některým lidem ze stavebního úřadu, a tak se dali dohromady a společnými silami Černého medvěda na vlastní náklady opravili. Postupně zrekonstruovali všechny dřevěné domy na náměstí. Například dům v protilehlém konci náměstí čp. 87, kterému místní neřeknou jinak než Srdíčko. To je zděná stavba s roubeným patrem a vysokým dřevěným štítem, v jehož středu je namalované srdce. Po rekonstrukci v něm vznikla cukrárna, v patře výstavní sál. Opravy se dočkal také dům čp. 30 zvaný Matyášovo. Dnes v něm sídlí Informační centrum.

Konečnou podobu náměstí dostalo na konci 70. let ve studii architekta Petra Fuchse. Navrhl fasády všech domů. A jeho nápadem byla i známá dominanta města, obří dřevěná lžíce. Lžíce sloužila jako kašna a původně v ní byla pitná voda z vodovodu, aby se z ní kolemjdoucí mohli napít. Lžíce měla připomínat tradiční obživu místních lidí, dřevařů, a také jejich chudobu, kdy většina měla hluboko do talíře. Na návrh architekta Petra Fuchse objekt zhotovil akademický sochař Petr Roztočil.

V jednom ze zachráněných domů v Matyášově je dnes informační centrum|foto: Šárka Kuchtová

Dnes už se voda z kašny pít nemůže, a ani samotná 700 kilogramů vážící lžíce už není původní, přece jen na ní zapracoval čas a drsné přírodní podmínky pod Orlickými horami. V roce 2013 ji nahradila nová verze, kterou vyřezali bratři truhláři Olšarovi z nedalekého Celného.