Náměstí v Potštátě na Olomoucku střeží hodinová věž i množství barokních soch

12. září 2014
Česko – země neznámá

Půvabné městečko Potštát na Olomoucku čítající asi 900 obyvatel leží v horské kotlině Oderských vrchů, 15 kilometrů na sever od Hranic. Městečko, které bylo kdysi významným městem, obdařeným četnými privilegii se dodnes honosí mnoha historickými památkami, které by poutník procházející lesnatou a hornatou krajinou v okolí nejspíš ani nečekal. Nejvíce jich je na zdejším náměstí, které bývalo centrem obchodu i řemesel.

Potštát vděčí za svůj vznik kolonizačnímu ruchu na přelomu 13. a 14. století. V roce 1377 byl majitelem Potštátu a celého panství děd pozdějšího krále Jiřího, Boček z Kunštátu a Poděbrad. Právě jeho jméno dnes nese hlavní potštátské náměstí.

Náměstí v Potštátě prošlo za dobu své existence řadou změn. Mohly za to v neposlední řadě i četné požáry, které město ničily až v nepříjemně pravidelných cyklech. Přesto se zde zachovaly hodnotné měšťanské domy. I tady jsou však patrné stopy špatné údržby, kdy vzala za své jižní část náměstí, a také moderních zástaveb v podobě obchodu postaveného v sedmdesátých letech.

Potštát stihlo množství požárů

Potštátský zámek stojí na místě někdejšího hradu

Pozoruhodné jsou však památky umístěné na Bočkově náměstí. Celkem se zde podařilo vztyčit devět barokních soch, což je neobvyklé i v mnohem větších městech. Nejstarším sousoším je Morový sloup. Byl postaven v letech 1715 až 1718 jako poděkování olomouckých měšťanů, kteří se v období velkého moru uchýlili do Potštátu, jemuž se nemoc vyhnula. Je na něm celkem šest soch a pozornost budí zejména tvář Panny Marie, která má velmi jemné rysy a vypadá, jakoby se stále usmívala.

Jen o něco málo mladší je unikátní sousoší Kalvárie vztyčené v roce 1748. Po stranách kříže jsou sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandera. Zajímavé je, že je v dobových zprávách zaznamenáno, že o tehdejší blahořečení sv. Jana velmi usiloval tehdejší olomoucký arcibiskup.

Z roku 1766 pochází další z barokních soch na náměstí. Stojí v severozápadním cípu a zpodobňuje sv. Floriana, patrona hasičů a ochránce proti požárům. Nechal ji vytesat jeden z místních tkalců, kteří byli požáry velmi ohroženi, a objednal ji u renomovaného olomouckého sochaře Jana Michaela Scherhaufa.

Hřbitovní kostel v sobě skrývá unikátní fresky

Paradoxní je, že socha vznikla v roce 1766 a přesně o sto let později začalo při pruském nájezdu ve městě hořet. Největší požár v dějinách Potštátu téměř zničil celé město. I díky tomu pak byla jako zásobárna vody pro případné hašení dostavěna nejmladší kamenná památka Potštátu – kašna dokončená v osmdesátých letech 19. století.

Vůbec nejstarší památkou, která je navíc jednou ze zvláštností a dominant Bočkova náměstí, je zdejší hodinová věž. V roce 1388 věnoval Boček z Kunštátu měšťanům pivovar, který stával právě uprostřed náměstí. Při jednom z požárů pravděpodobně vyhořel. Při obnově byla pak k budově varny přistavěna také městská hláska. První zprávu o ní máme z roku 1700. A právě ta byla později přestavěna na hodinovou věž, která dodnes odměřuje čas obyvatelům města i jeho návštěvníkům.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d771.3052285143918!2d17.651714527072418!3d49.63733224119135!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x4713b7ea4ad7e94b%3A0x295968f2a4e480bb!2zQm_EjWtvdm8gbsOhbcSbc3TDrSwgNzUzIDYyIFBvdMWhdMOhdA!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1410515654135" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.