Náměstí v Potštátě na Olomoucku střeží hodinová věž i množství barokních soch
Půvabné městečko Potštát na Olomoucku čítající asi 900 obyvatel leží v horské kotlině Oderských vrchů, 15 kilometrů na sever od Hranic. Městečko, které bylo kdysi významným městem, obdařeným četnými privilegii se dodnes honosí mnoha historickými památkami, které by poutník procházející lesnatou a hornatou krajinou v okolí nejspíš ani nečekal. Nejvíce jich je na zdejším náměstí, které bývalo centrem obchodu i řemesel.
Potštát vděčí za svůj vznik kolonizačnímu ruchu na přelomu 13. a 14. století. V roce 1377 byl majitelem Potštátu a celého panství děd pozdějšího krále Jiřího, Boček z Kunštátu a Poděbrad. Právě jeho jméno dnes nese hlavní potštátské náměstí.
Náměstí v Potštátě prošlo za dobu své existence řadou změn. Mohly za to v neposlední řadě i četné požáry, které město ničily až v nepříjemně pravidelných cyklech. Přesto se zde zachovaly hodnotné měšťanské domy. I tady jsou však patrné stopy špatné údržby, kdy vzala za své jižní část náměstí, a také moderních zástaveb v podobě obchodu postaveného v sedmdesátých letech.
Potštát stihlo množství požárů
Pozoruhodné jsou však památky umístěné na Bočkově náměstí. Celkem se zde podařilo vztyčit devět barokních soch, což je neobvyklé i v mnohem větších městech. Nejstarším sousoším je Morový sloup. Byl postaven v letech 1715 až 1718 jako poděkování olomouckých měšťanů, kteří se v období velkého moru uchýlili do Potštátu, jemuž se nemoc vyhnula. Je na něm celkem šest soch a pozornost budí zejména tvář Panny Marie, která má velmi jemné rysy a vypadá, jakoby se stále usmívala.
Jen o něco málo mladší je unikátní sousoší Kalvárie vztyčené v roce 1748. Po stranách kříže jsou sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandera. Zajímavé je, že je v dobových zprávách zaznamenáno, že o tehdejší blahořečení sv. Jana velmi usiloval tehdejší olomoucký arcibiskup.
Z roku 1766 pochází další z barokních soch na náměstí. Stojí v severozápadním cípu a zpodobňuje sv. Floriana, patrona hasičů a ochránce proti požárům. Nechal ji vytesat jeden z místních tkalců, kteří byli požáry velmi ohroženi, a objednal ji u renomovaného olomouckého sochaře Jana Michaela Scherhaufa.
Paradoxní je, že socha vznikla v roce 1766 a přesně o sto let později začalo při pruském nájezdu ve městě hořet. Největší požár v dějinách Potštátu téměř zničil celé město. I díky tomu pak byla jako zásobárna vody pro případné hašení dostavěna nejmladší kamenná památka Potštátu – kašna dokončená v osmdesátých letech 19. století.
Vůbec nejstarší památkou, která je navíc jednou ze zvláštností a dominant Bočkova náměstí, je zdejší hodinová věž. V roce 1388 věnoval Boček z Kunštátu měšťanům pivovar, který stával právě uprostřed náměstí. Při jednom z požárů pravděpodobně vyhořel. Při obnově byla pak k budově varny přistavěna také městská hláska. První zprávu o ní máme z roku 1700. A právě ta byla později přestavěna na hodinovou věž, která dodnes odměřuje čas obyvatelům města i jeho návštěvníkům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Akce: Výbuch: Příležitost dělá zloděje, přeci to tam nenecháme ležet, říká muž, který kradl samopaly
-
‚Prosili jsme o vodu i o jídlo.‘ Rukojmí Hamásu zažili peklo, stovka z nich se rok po útoku stále pohřešuje
-
Upozornila na údajné kupčení s vízy a přišla o práci. Nyní se diplomatka Chaloupková brání další žalobou
-
Nikoho nezajímají. Rusko si zbídačené Súdánce kupuje za misku jídla, tvrdí afrikanistka