Nejsnadnější a nejlevnější způsob rozmnožování rybízů a angreštů je množení dřevnatými řízky. Zkusit můžete i roubování

„Nejlépe se pracuje s černým rybízem. Ten zakořeňuje velmi dobře. Pokud jde o angrešty, nejlépe zakoření letní, polodřevité řízky, dělané za vegetace. Ale můžeme zkusit právě i ty zimní, z jednoletého dřeva, tří až čtyřočkové. Rybízy ze zimních řízků koření dobře, jen odrůda Heinemannův pozdní a někteří z jejích potomků jsou na tom podobně jako angrešt.

Na roubování i na řízkování používáme loňské výhony. Vyřízneme je až dole. Řízky zakořeňují samy a rouby potřebují podnož, používáme meruzalku zlatou. Meruzalku získáme buď z odkopků, které vyrůstají u stávajících stromkových angreštů či rybízů, nebo si ji koupíme.

Roub seřízneme tak, že délka řezu je 2x až 3x delší než tloušťka roubu. Aby s meruzalkou dobře srostl. Stejný řez uděláme i na podnoži (meruzalce). Dvě řezné plochy přiložíme k sobě, aby se co nejvíce dotýkaly. Ke spojení použijeme vázací pásku nebo podobný materiál. Roub bývá tříočkový, jedno očko schováme v místě, kde je roubováno, a 2 očka zůstanou nad ním. Aby nám vyrostly minimálně dva výhony na založení korunky.

Naroubovanou rostlinu dáme do sklepa, do chladu, do rašeliny nebo jen na vlhké místo a překryjeme hadrem. Přibližně za měsíc roub s meruzalkou sroste a takto naroubovaný rybíz nebo angrešt vysadíme ven.

Řízek je dlouhý 3 až 4 očka. Děláme u něj řez kratší než u roubu, aby se místo dobře hojilo a z kalusu (to jsou pletiva chránící ránu vzniklou poškozením), který se tam vytvoří, dobře vyrůstaly kořínky. Použijeme stimulátor (zejména u angreštu) a řízek zasadíme do země tak, aby koukalo jen horní očko. Pokud je zemina rozmrzlá, můžeme to udělat už ve druhé polovině února. Rostlinka má pak delší dobu na to, aby se zahojila a začala tvořit kořínky.“