Nejstarší dochovaný český slabikář je hned trojjazyčný. Byl vytištěný v Praze roku 1541
Podoba prvních slabikářů se v Evropě ustálila v souvislosti s rozvojem knihtisku v 16. století. S těmi dnešními měly společnou část abecední a někdy i obrázkovou a měly žáky nejen vzdělávat, ale také vychovávat.
Pravděpodobně nejstarší dochovaný český slabikář je hned trojjazyčný. Česko-latinsko-německý Slabikář Preces, totiž modlitby a jiní náboženství počátkové byl vytištěný v Praze roku 1541.
Zajímavé na něm je mimo jiné to, že pro různé jazyky jsou použité různé varianty písma. Latina využívala antikvu, podobnou dnešní latince, zatímco české a německé texty byly psány novogotickým písmem, takzvaným švabachem. Žáci se učili číst na náboženských textech nejprve Otčenáš a Zdrávas Maria, pak Desatero.
Další českou specialitou, kterou obsahovaly již první slabikáře, byla takzvaná Husova Abeceda neboli Abecedarium pocházející již z počátku patnáctého století. Mnemotechnická pomůcka začínající „A bude celé čeledi dáno…“ umožňovala lepší zapamatování pořadí písmen v české abecedě.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
