Největší synagogu v maursko-románském stylu vybudoval stavitel Emanuel Klotz na konci 19. století
Největší v České republice, druhá největší v Evropě a pátá na světě. Všechny tyto příčky obsadí Velká synagoga v Plzni.
Monumentální stavbu v maursko-románském stylu vybudoval stavitel Emanuel Klotz na konci 19. století. Jeho projekt ale nebyl první, původně měla být postavena v severském novogotickém slohu. Stavbu financovali především členové místní židovské obce. Náklady se dle pamětního listu vyšplhaly k 141 tisícům zlatých. A velkolepá budova mohla pojmout až 2500 osob. Z toho vyplývá, že plzeňská židovská komunita byla nejen bohatá, ale i početná.
Průčelí zdobí dvě pětačtyřicetimetrové věže a dispozice svatostánku je trojlodní. Interiér je zdobený rostlinnými motivy a jsou v něm i varhany. Sál má vynikající akustiku.
Po nacistické okupaci se nad synagogou i jejími věřícími začala stahovat mračna. Velká část obce byla odvlečena do Terezína a dalších koncentračních táborů, budova sloužila jako sklad zabaveného židovského majetku a později i jako dílna na opravy uniforem německých vojáků. Na rozdíl od jiných synagog však nebyla zničena.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
