Nemoc špinavých rukou na vzestupu. V Praze významně roste počet případů žloutenky typu A

Třetinu nakažených tvoří lidé bez domova a asi 40 případů se týká dětí. „Ve srovnání s předchozími měsíci dochází k významnému nárůstu případů, což potvrzuje, že nejde o ojedinělý výkyv, ale o pokračující trend zvýšeného výskytu onemocnění. Zvláště znepokojivý je počet nemocných dětí,“ uvedla ředitelka epidemiologického oddělení Hygienické stanice hlavního města Prahy Martina Marešová.

Hygienici po nahlášení případu lékařem vždy provádějí epidemiologické šetření, při kterém mimo jiné zjišťují, kde se infikovaný mohl nakazit a dále vytipovávají osoby, které se mohly od nahlášeného pacienta nakazit.

„U těch zavádíme přísná opatření proti šíření onemocnění. Ve většině případů všichni zúčastnění spolupracují a dodržují nařízená opatření,“ uvedla Marešová.

Podle mluvčí pražské hygienické stanice Petry Batók by lidé měli zvážit očkování proti virové hepatitidě A a věnovat vyšší pozornost hygieně.

„Nemoc obvykle začíná příznaky podobnými chřipce – zvýšenou únavou, teplotou, nechutenstvím, bolestmi břicha, nevolností či zvracením. Mezi typické projevy patří také tmavá moč, světlá stolice a zežloutnutí kůže a očního bělma,“ upřesňuje.

Už data v loňském roce, kdy Státní zdravotní ústav zaznamenal 636 infikovaných včetně dvou úmrtí, ukazovala na postupné šíření nákazy napříč celou republikou a tento trend bohužel pokračuje.

Nemoc špinavých rukou

Vzhledem k charakteristice nákazy a způsobu přenosu postihuje onemocnění především děti a mladé dospělé. Infekce bývá označována také jako nemoc špinavých rukou, protože k jejímu šíření významně přispívá nedodržování základních hygienických návyků.

K přenosu viru dochází také znečištěnou, kontaminovanou vodou, nebezpečné jsou např. i kostky ledu, připravené ze závadné vody. Virus žloutenky A se může přenášet i potravinami; závadné mohou být např. saláty, ovoce nebo jiné tepelně nezpracované potraviny, které byly před jídlem omyty kontaminovanou vodou.

Přenos je možný také znečištěnými předměty, jako jsou například kliky dveří nebo madla v dopravních prostředcích, zkrátka lidmi často dotýkaná místa a předměty, na kterých virus ulpí.