Netýkavky jsou nejen rostliny, kterými jsme se bavili v dětství, ale také ty od vody nebo z truhlíků
Netýkavky (Impatiens) se dokážou postarat o šíření svého potomstvo samy. Po dozrání se plod, pukavá tobolka, otevře a rozstřelí vlhká semena do okolí, někdy i více než jeden metr od mateřské rostliny. Některé druhy se tak u nás i ve světě staly invazivními. Téma pro Ivana Dvořáka z časopisu Zahrádkář.
„Netýkavky jsou hmyzosnubné rostliny, hojně navštěvované čmeláky. Bez opylení pylem z cizího květu se plody nevyvinou. Mají dužnatou, dutou lodyhu se zduřelými uzlinami. Okolo nás se vyskytují netýkavky okrasné i volně rostoucí. Ve světě roste okolo tisíce druhů, některé jsme si přenesli do tzv. kultury, pěstujeme je jako květiny. Jsou zajímavé živými barvami květů a rozdílností podmínek, ve kterých je pěstujeme.
Druh Impatiens balsamina se pěstuje na záhonech jako letnička. Snáší vcelku dobře slunce a s dostatečnou zálivkou kvete prakticky až do prvního mrazíku. Chráněné před sluncem, ve stínu pod stromy se vysazují tzv. Lízinky (Impatiens walleriana), zpravidla doma vegetativně množené, v květu pestrobarevné. Mají jemnější stavbu rostliny, křehké listy. Na slunci přežívají s velkými problémy. Jejich sestra, netýkavka balzamína, která se pěstuje v záhonech osluněných, se se sluncem vyrovnává velmi dobře. Jen potřebuje dostatečnou zálivku.
Ze skupiny odrůd množených řízkováním (i semeny), které snášejí slunce, je známá skupina odrůd Impatiens walleriana New Guinea. Má lesklé barevné listy a výrazné květy. Lízinky svým jemným olistěním i křehkými květy slunci neodolá, zato skoro sukulentní New Guinea se s ním v pohodě vyrovná.
Velmi atraktivní je druh Impatiens niamniamensis, netýkavka konžská. Někdy se s ní setkáte také jako s tzv. papouškem. Je to vcelku vděčná trvalka do zimních zahrad. Trpí často napadením svilušky. V kultuře pěstované druhy se u nás samovolně nemnoží, nezplaňují. Naděje na přežití je u nich prakticky nulová.
Ve vlhčích lužních lesích, blízko vodních toků, rostou dva druhy žlutě kvetoucích netýkavek. Zavlečená, dříve mnohem hojněji rostoucí, netýkavka malokvětá s drobnými kvítky. V současnosti se hůře vyrovnává s letními teplotami a suchem, ale přesto patří mezi invazivní plevele. Před rokem 2000 to byla snad nejhojněji rostoucí rostlina v řídkých listnatých lesích. Ano, to je ta, která vystřelí semínka, když se prsty dotknete jejího zralého plodu. Oblíbená zábava našeho dětství.
Jediný domácí druh netýkavek, který v přírodě najdeme, je opět žlutokvětá netýkavka nedůtklivá. Stejně jako předchozí druh se drží horních toků potoků a říček, vlhkých partií řídkých listnatých lesů. Netýkavka nedůtklivá má poměrně velké atraktivní květy a chová se tak jak má. Když se dotkneme zralých plodů, nebo zatřeseme rostlinami, rozletí se z nich do okolí desítky semen.
Výrazné, mnohdy i přes dva metry vysoké, jsou rostliny s desítkami, možná i nějakou tou stovkou květů na největších exemplářích druhu netýkavka. Je to netýkavka žláznatá (Imptiens glandulifera). Pochází z Himálají. Šíří se okolo vodních toků. Stačí jedno semeno a za pár let je v jeho okolí a na mnoha místech po proudu spousta rostlin, které se šíří samy od sebe nebo jejich semena seberou lidé a roznesou je na místa, kde ještě tato netýkavka nebyla. Jediné, co ji může omezit, jsou uvědomělí lidé a také pozdní jarní mrazíky. Patří mezi invazivní rostliny.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
