Než člověk získá pilotní průkaz, měl by si vyzkoušet všechna roční období, říká Helena Bulíčková

Helena Bulíčková pochází z Řevnic. A protože je její tatínek šéfem soukromé středočeské záchranky, mohla se už jako malá proletět vrtulníkem. A hned napoprvé jí to učarovalo. Sice zpočátku trochu bojovala se zažitým stereotypem, že řídit vrtulník by jako žena nezvládla, ale protože ji to opravdu lákalo, nakonec si pilotní průkaz na něj udělala. A to dokonce ještě dřív, než měla řidičský průkaz.

Aby člověk získal pilotní průkaz na vrtulník, musí absolvovat především spoustu praktických hodin. „Je to nejenom lítání z letiště na letiště, ale i různé nouzové postupy, orientace na mapě, orientace ve vzduchu, znalost různých záchytných bodů a tak dále. A pak je tam samozřejmě meteorologie, radionavigace, technické věci ve vrtulníku, vzdušné prostory. Ale nejdůležitější je ta praxe,“ říká Helena Bulíčková.

A za jak dlouho se dá pilotní průkaz udělat? „Někdo je schopný to udělat za dva měsíce. Ale jak říká můj mistr, nejlepší je odlítat celý rok. Aby si člověk vyzkoušel všechna roční období, protože když to dělá dejme tomu od května do září, tak lítá jen za hezkého počasí. Pak ale přijde zima s hromadou sněhu a člověk je zaskočený. Takže je dobré zažít jak dobré, tak i špatné počasí,“ vysvětluje mladá pilotka.

Létání v zimě je podle Heleny Bulíčkové náročné, ale krásné

Lom Amerika je z výšky úchvatný

Kromě toho je potřeba naučit se ve vzduchu orientovat, protože i místa, která člověk na zemi důvěrně zná, vypadají z ptačí perspektivy docela jinak. „Ze začátku je to hodně těžký. Musíte se naučit hledat orientační body, což jsou například atypický budovy, vysoký komíny nebo vysílače. Třeba u nás Cukrák, to pro mě byl úplně jednoznačný bod, když jsem věděla, že tam musím přelítávat,“ vzpomíná Helena Bulíčková.

Nejraději se z výšky dívá na zajímavá místa kolem svého bydliště. Na hrad Karlštejn nebo na lom Velká Amerika, který při pohledu ze vzduchu působí až nerealisticky. „Když k němu člověk přijde, tak je to obrovská díra do země s vodou na dně. Ale z výšky, když k tomu vidíte ještě i to okolí, třeba na podzim, kdy jsou zbarvené lesy, tak je to něco nepopsatelného. To prostě člověk ze země nevidí,“ popisuje pilotka.

Proč se kromě létání vrtulníkem začala věnovat i řízení dronů, jak užitečné mohou tyto nové technologické vymoženosti být a zda stále ještě přemýšlí o záchranářské práci, se dozvíte při poslechu celého pořadu.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.