Novému Městu nad Metují se přezdívá perla renesančních měst. I kvůli malebnému náměstí

Počátkem 16. století ho založil Jan Černčický z Kácova,Černčic a Krčína, který byl nejslavnější postavou dějin města a svého času dokonce i hejtmanem hradeckého kraje. Nebyl sice nejbohatší, o to je ovšem cennější, s jakou láskou budoval svoje město, které však brzy po založení roku 1526 vyhořelo.

Samotné novoměstské náměstí tvoří obdélník o rozměrech 140 krát 60 metrů, ze tří stran s nepřerušeným podloubím. Některé domy byly sice v 18. a 19. století přestavěny, dodnes si však zachovaly původní jednotný ráz i výšku.

Domy na náměstí, které si zakoupili měšťané, byly řešeny jednotně, v přízemí byly prostory, které obvykle sloužily provozování řemesla a k prodeji výrobků. Podloubí tak vlastně chránila krámky a řemeslné dílny. Do zadního traktu pak vedla chodba s východem na dvorek a na „zadomí“ – další zvláštnost tohoto náměstí. Kolem něj totiž vede ulička, jakési zadní trakty měšťanských domů

Husovo náměstí|foto: Josef Kováříček

Severní fronta domů byla po objevu původního řešení průčelí a štítů v 50. letech minulého století zrekonstruována a získala tak opět svou renesanční podobu s typickými „vlaštovčími ocasy“. Dnes je Nové Město nad Metují chráněno coby památková rezervace.

Na náměstí stojí barokní mariánský sloup a socha Nejsvětější Trojice. A kromě toho také pomník Bedřicha Smetany. Ten je umístěn v parku, kde stával v minulosti panský pivovar, který Ditrichštejnové pronajali sládkovi Františku Smetanovi, otci slavného českého skladatele.

Zámek|foto: Josef Kováříček

Na podzim 1823 se Smetanovi přestěhovali do Litomyšle, kde se jim v březnu následujícího roku narodil syn Bedřich. Litomyšl je tedy rodištěm skladatele, avšak v Novém Městě nad Metují byl náš nejslavnější skladatel s největší pravděpodobností počat. Bedřich Smetana do Nového Města často jezdil k příbuzným a také se zde zamiloval do své sestřenky Aloisie, na jejíž počest složil Luisinu polku.