O studium lesnictví mají zájem děti z paneláku. Souznění s přírodou se teprve učí
Lesnická škola uprostřed křivoklátských lesů letos slaví 70 let od založení. Na místě, kde původně stávala hájovna, dnes najdete školní budovy, zvěřinec, včelín, lesní skleník i bazén. Letošní novinkou je malé jezírko, které bude studentům sloužit k pozorování a odborné výuce.
„V dřívější době hodně žáků chodilo z lesnických rodin ale i z vesnic. To znamená, že k té přírodě měli blízko. Učili se od svých rodičů,“ říká ředitel Střední lesnické školy Křivoklát Vratislav Dlohoš, který v lesnickém školství pracuje téměř 50 let. „V současné době je většina žáků takzvaně panelákových a my je musíme trošku naučit souznění s přírodou, aby věděli, co od té přírody můžou čekat a co si k ní můžou dovolit.“
Areál školy je zároveň arboretum, což je sbírka živých dřevin. „My tady máme zastoupené prakticky všechny naše dřeviny a samozřejmě i exotické. Tak, aby naši žáci měli možnost se s nimi seznámit,“ rozhlíží se Vratislav Dlohoš po okolí školní budovy.
Některé stromy dokonce sám vysadil. Ořešák královský vypěstoval ze semínek, která posbíral v Mariánských Lázních. Dnes tento „ředitelský“ ořešák měří 12 metrů. Mezi stromy mohou návštěvníci zahlédnout sochy veverky, tetřeva nebo medvěda. Většina soch byla vyřezána motorovou pilou v rámci mezinárodní soutěže.
O studium na lesnické škole je stále zájem. „Původně byla tato škola pouze učiliště a my jsme měli obrovský zájem. Dokonce jsme dělali přijímací zkoušky a nebrali jsme všechny žáky. Nicméně, potom nastala situace, kdy se tak jako vnímalo, že učební obor je něco podřadného a všichni chtěli maturitu,“ popisuje situaci Vratislav Drahoš. „Tento trend se mírně otáčí a opět se vracíme k řemeslu, protože jsme si asi vzpomněli, že řemeslo má zlaté dno.“
Absolventi školy nemají o práci nouzi. „Práce v lese je pořád stejně jako před dvaceti či padesáti lety. Prostě tady ty lesy rostou. Máme jednu třetinu území zalesněnou a ta se musí udržovat,“ podotýká ředitel školy Dlohoš.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
