O život mi určitě občas šlo, říká horský vůdce Roman Kozelka ze Slaného. Dvakrát ho zasypala lavina

Roman Kozelka ze Slaného jako kluk hodně sportoval. K lezení po skalách se dostal v době, kdy v Ústí nad Labem studoval na zdravotnického záchranáře. Lézt začal na pískovcích ve skalních městech Tisá, Rájec a Ostrov. Později se s kamarády přesunuli na Bořeň. Dnes má na svém kontě stovky zdolaných horských vrcholů po celém světě. A na vysokohorské túry vodí i zájemce z řad veřejnosti.

První hora, na kterou Roman Kozelka vylezl za hranicemi naší republiky, byl švýcarský Matterhorn, sedmý nejvyšší vrchol Alp. Dnes už má na kontě stovky výstupů. „Nedávno jsem to počítal. Není to samozřejmě přesné, ale vylezl jsem na přibližně 350 čtyř tisícovek, na některé i opakovaně, na zhruba 30 šesti tisícovek a pak i na nějakou tu sedmi tisícovku,“ vypočítává horolezec.

Nejvyšší horou, kterou zdolal, byla Pik Lenina (Leninův štít) na hranici Kyrgyzstánu a Tádžikistánu vysoká 7 134 metrů nad mořem. „Poprvé jsem na ní byl se dvěma kamarády před pětadvaceti lety, pak znovu před pěti šesti lety a teď jsme si to zopakovali tak dva tři roky zpátky.“ Zatím poslední expedicí byl výstup na vrch Denali na Aljašce. „Bylo to skvělé, ale dost náročné. Jak po stránce fyzické, tak organizační, tak cestovatelské,“ dodává Roman Kozelka.

Podle jeho slov je potřeba, aby byl člověk dobře fyzicky připravený a měl správné vybavení. A hodně důležitá je i psychická odolnost. „Zájemci o výstupy na tom dnes bývají fyzicky docela dobře, ale ta psychická odolnost jim často chybí,“ říká horolezec. „Naopak sebevědomí mívají někdy až přehnaně vysoké, což může vést k tomu, že se někdo přecení.“

Bivak při horském výstupu

Pro horského vůdce je důležité, aby se dokázal správně a včas rozhodnout, co je potřeba v danou chvíli udělat. A musí si umět zachovat chladnou hlavu i ve vypjatých situacích. I tak mu ale občas může jít o život. „Mám dvě špatné zkušenosti s lavinou. Jednou jsme s kamarádem letěli v Tatrách asi sedm set metrů. A jednou mě zasypala lavina v Gruzii, tam to bylo hodně nepříjemné. Nakonec mě místní vyhrabali lyžema,“ vzpomíná Roman Kozelka.

A jaké to je, když je potřeba cestou na vrchol hory někde přenocovat? „Já se tomu snažím vyhýbat. Bývá fakt velká kosa. No, a když pak třeba zjistíte, že kolega s sebou nemá spacák, tak je to hodně nepříjemné. To se pak prostě musíte tulit,“ usmívá se horský vůdce.

Jaké okamžiky má v horách nejradši, co zažívá při dosažení vrcholu a na jaké expedice se chystá v nejbližší době, se dozvíte při poslechu celého pořadu.

Spustit audio