Obklady z pavučin i drcení pavouci – výstava v Českém muzeu stříbra ukazuje kuriozní způsoby léčby. Jezuité léčili, když ostatní před morem utíkali

13. březen 2026

Cesty vědy, hranice víry – to je název nové výstavy v Českém muzeu stříbra v Kutné Hoře. Připomíná 400 let od příchodu jezuitského řádu do Kutné Hory. K vidění je více než 50 exponátů ze 17. a 18. století. Najdete zde umělecká díla, vzácné tisky i exotické předměty, které si jezuité přivezli z cizokrajných misií.

Výstava představuje jezuity jako vzdělance a misionáře, kteří výrazně ovlivnili duchovní i kulturní podobu Kutné Hory. Proměnili architekturu města a vtiskli mu jeho barokní podobu. V expozici najdete svědectví o jejich pedagogické a vědecké činnosti, zámořských cestách i politickém působení. Nevyhýbá se ani mýtům a kontroverzím, které řád po staletí provázely.

Lékařské knihy dokládají i statečnost jezuitů během morové epidemie v roce 1680. Zatímco obyvatelé Kutné Hory město ve strachu opouštěli, jezuité poskytovali nemocným duchovní útěchu a pečovali o ně. Díky ručně psanému spisku si návštěvníci udělají představu, jak kuriózní bývaly lékařské postupy. Dočíst se mohou o obkladech z pavučin naložených v octě s vaječným bílkem nebo léčbě mrtvým holubem.

České muzeum stříbra má za sebou velmi úspěšný rok. „Naše expozice loni navštívilo více než 200 tisíc lidí,“ přibližuje ředitelka Lenka Mazačová. Po únorové pauze se návštěvníci v březnu opět vydali na prohlídkové trasy. Jaro a podzim jsou podle Lenky Mazačové ideální doba na návštěvu. V Kutné Hoře je klid a křivolakými uličkami se můžete procházet, aniž byste se prodírali davy zahraničních turistů.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.