Od lásky po zdraví. Jakou symboliku skrývají věnečky z letních bylin?
Rituál pletení věnečků je tradiční obřad s kořeny v lidových zvycích, často spojený s jarem, svatojánskou nocí nebo letním slunovratem.
Věnečky se pletou z květin, bylin a větviček keřů. Mají symbolický význam – čistoty, mládí, lásky, plodnosti nebo ochrany. Neprovdané dívky pletly věnečky a pouštěly je po vodě, aby zjistily, zda a odkud přijde ženich. Pouštění po proudu má také symbolizovat proudění života. Věnce z bylin měly chránit obydlí od všeho zlého, třeba i od blesku v bouři, proto se často věšely nad dveře nebo nad postel dotyčného, který potřeboval být zdravý.
Tradičně se sbíraly za svítání nebo v noci: třezalka tečkovaná, heřmánek pravý, řebříček obecný, šalvěj lékařská, kopretina bílá, bez černý, máta peprná, pelyněk pravý a mateřídouška obecná. Tyto byliny se sušily, vařily se z nich čaje, dělaly očistné koupele a už zmíněné věnečky. Bylinky byly také součástí svazků, které se uchovávaly po celý rok.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
