Od pěstitelů k zákazníkům. Farmářské trhy obnovují slávu středověkých tržišť
Trhy a tržiště existují odnepaměti. Představují místo, kde se nejen prodává a kupuje, ale také dochází k setkáním. Kde jinde se ostatně mohou dát do řeči nakupující přímo s farmáři. Jak se důležitá společenská událost vyvíjela v čase?
Trhy vznikaly ve středověké Praze v centrech jednotlivých historických měst – na Staroměstském, Karlově nebo Václavskému náměstí. Postupem času se přesunuly do vedlejších ulic a prostor. Na Starém Městě pražském vznikla enkláva, do které patřil Zelný trh (dnešní Havelský), Uhelný, Ovocný nebo Vaječný trh.
Uzavřená tržiště se začala objevovat na konci 19. a začátku 20. století. První byla v Praze Staroměstská tržnice, následoval Smíchov a Vinohrady nebo jatka v Holešovicích. Prodávalo se tam v podstatě to samé, co na otevřených tržištích, ale také potraviny, které potřebovaly být „u ledu“. V podzemních prostorách se totiž zřizovaly chladírny.
Se zbožím na trh přijížděli lidé z venkova. Na hranicích Prahy platili potravní daň. Na tržišti si zaplatili místo podle velikosti stánku. Někdo prodával jen z nůše nebo vozíku. Prodejci dodržovali přísná pravidla a museli mít živnost nebo koncesi.
Obchod, zábava i místo pro živly
Za Josefa II. vznikaly nové tržní řády. V té době se všemu dával nějaký řád. Nejstarší dochované pocházejí v Praze z roku 1791. Modernější verze byly sepsány v roce 1905 a 1928.
„Existuje třeba seznam hub, které se směly prodávat na Uhelném trhu. Těch druhů bylo přes 20. Bylo předepsáno, jak se houby mají uchovávat, aby se nezapařily. Celkově, pravidla v tržních řádech byla pro mě s podivem velmi striktní. Bylo jasně dáno, co se smí a co se nesmí. Kdy trhovec nastupuje, kdy končí, že má uklízet. Že se to pak ve skutečnosti tolik nedělo, se dočteme v dobovém tisku. Stížnosti na to, že tržiště jsou po opuštění neuklizená, špinavá, se vyskytují. Ale řády to ošetřovaly,“ říká historička Pavla Státníková, autorka knihy Trhy a tržiště.
Novodobé trhy
O novodobých, takzvaných farmářských trzích, se začalo mluvit v roce 2006. První se podařilo zrealizovat až v roce 2010 v hlavním městě. Rychlostí blesku se pak rozšířily po celé republice. V současnosti se konají snad v každé větší obci.
Existuje Asociace farmářských tržišť ČR. Sepsala, co by se při provozování farmářských trhů mělo dodržovat:
- důsledný výběr prodejců
- kvalita a tuzemský původ potravin
- vysoká kultura prodeje
- férový přístup k prodejcům
- rozumně nastavené poplatky za prodejní místa
- oživování městských prostor
- podpora malého a středního zemědělského sektoru
- výběr lokálních potravin
