Olomoucký orloj zdobí mozaika Karla Svolinského. Tvoří ji čtyři miliony skleněných kostiček a kamenů
Kdy přesně vznikl olomoucký orloj, se neví. Pověst uvádí, že se to stalo mezi lety 1419 a 1422. První písemná zmínka o orloji však pochází až z roku 1519, když tento stroj obdivovali kupci z dalekých krajů, kteří údajně přisuzovali tak výjimečný stroj pouze Olomouci. Jde tedy o druhý nejstarší orloj v České republice. Jinak zápis nehovoří o Hanácích příliš lichotivě. Prý holdují obžerství a častým návštěvám vináren. Specifika orloje pak zmiňuje další zpráva z roku 1549.
V roce 1575 byl orloj zmodernizovaný a získal evropský věhlas. Z té doby se dochovala například měděná zlacená síť astrolábu. Z 16. století pocházejí i pozůstatky hudebního mechanizmu zvonkohry. „Známe sedm zásadních rekonstrukcí orloje, které postupně měnily tvář této památky,” říká historik Vlastivědného muzea v Olomouci Martin Zdražil.
V minulosti zdobily fasádu orloje mechanická figura modlícího se mnicha s růžencem, římský bůh i antičtí učenci, světci a andílci se zvonečky. Inspirací byly křesťanské příběhy i antická mytologie. Hudbu zajišťovaly zvonkohra, flétnové stroje a malé varhany.
V průběhu času se na orloji střídaly portréty panovníků. K vidění na něm byla, nejspíš v postavě malíře, i podobizna jednoho z autorů výzdoby, významného olomouckého barokního umělce Jana Kryštofa Hankeho.
V roce 1748 obdivovala olomouckou chloubu vědy, techniky a umění samotná císařovna Marie Terezie, která také dlouho shlížela z obrazu ve výklenku radnice na měšťany, jak se můžeme dočíst v knize historika Miroslava Čermáka.
Za první republiky vyzdobil čelní stranu orloje moravský malíř Jano Köhler. Podobiznu panovníka nahradil bájným Králem Ječmínkem a doplnil postavami olomouckých starostů.
V době okupace hrála zvonkohra německé písně. Na konci druhé světové války byl orloj poškozen. „Bylo to dílčí poškození zásahy dělostřeleckých granátů. Na proměně orloje se pak samozřejmě podepsala i soudobá společenská poptávka,” říká Martin Zdražil.
Mozaika od Karla Svolinského
Obnovou výtvarné podoby byl pověřen Karel Svolinský, profesor Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, rodák ze Svatého Kopečku u Olomouce. „Všechny varianty orloje až do té stávající byly dřevěné. Celý orloj byl na dřevěné stěně, která oddělovala tu pohledovou část orloje od mechanické, která je uvnitř budovy radnice. Až teprve rozhodnutí, že bude použita mozaika, vedlo k tomu, že bylo nutné tu původní dřevěnou stěnu odstranit a vybudovat zděnou přepážku s dostatečnou nosností,” vysvětluje historik Vlastivědného muzea v Olomouci.
Ze skleněných kamínků jsou vytvořeny postavy dělníka s klíčem, chemika s baňkou, k folklorním hanáckým motivům patří jízda králů a průvod královniček. Měsíce po stranách 14 metrů vysokého a 5,5 metru širokého výklenku jsou symbolizovány činností rolníků. „Celkově je mozaika složena z přibližně čtyř milionů skleněných kostiček a kamenů o velikosti průměrně dva krát tři centimetry. Sedmdesát let vydržela nejrůznější vlivy počasí, takže je úžasnou ukázkou mozaikářského řemesla,” hodnotí historik.
Postavy z minulého století
Mezi pohyblivými figurami vidíme kováře, spolu s pištci jsou propojeni s hodinovými cimbály a flétnami. V poledne vystupují z okének třeba matka s dítětem, žena s taškou a konví na mléko, muž v obleku s úřednickou aktovkou, švadlena, řemeslník, kopáč, kuchař či sportovkyně s míčem a další lidé 20. století.
Zvonkohru, která hraje hanácké lidové písně, koncipoval filharmonik, varhaník a organolog Antonín Schindler. Na konci poledního představení olomouckého orloje kokrhá zlatý kohout.
„Můžeme říct, že v letošním roce 2025 slaví olomoucký orloj jakási dvě výročí. Jednak je to 70 let od představení jeho dnešní podoby a 130 let od začátku novogotické rekonstrukce,” uzavírá historik Martin Zdražil.
Mnohé historické artefakty, fragmenty a obrazy jsou dnes uloženy ve sbírkách Vlastivědného muzea v Olomouci. Například Fabriciova planisféra z roku 1575, která je díky průměru 146 centimetrů jedním z největších dochovaných astrolábů na světě. Čtyři kvadranty jsou vyrobeny z pozlaceného měděného plechu, na povrchu jsou vyryty astronomické údaje. Po obvodu je pak roční kalendářní stupnice s 365 a čtvrt dílkem. Vyznačeny jsou také obratníky, polohy mezi nimi v podobě jemných kruhů a nejvýraznější hvězdy na obloze.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
