Olympijský vítěz Josef Dostál: V kajaku jsem poprvé seděl ve třech letech a hned jsem se cvakl

29. leden 2026

Na všech olympiádách, kterých se zúčastnil, bral cenný kov. V Paříži pod pěti kruhy vybojoval první zlato. Je také pětinásobným mistrem světa a přes půl roku i tatínkem. Kromě kajaku je jeho velkou vášní rybaření.

Kajakář Josef Dostál, olympijský vítěz z roku 2024, poutá na první pohled vysokou urostlou postavou, měří 202 cm. Výška mu pomáhá i v jeho sportovní disciplíně. „Mám delší ruce než ostatní soupeři, dosáhnu si dál pro záběr a ten provedu delší než oni. Má to ale i velký nevýhody, který jsou spojený s váhou mého těla, to si musím i sám uvézt.“

V dětství vyzkoušel mnoho různých sportů, kde by jeho výška také byla výhodou, ale kanoistika jednoznačně zvítězila. „Hlavně kvůli srandě, která je u vody, a taky díky tomu, že mi to šlo už od začátku.“

Za největší výhodu považuje, že jeho tatínek je trenérem rychlostní kanoistiky a posadil ho do kajaku ve velmi útlém věku. „Naučil jsem se pádlovat a získal díky tomu i perfektní cit pro vodu. Poprvé jsem v kajaku seděl někdy ve třech letech, kdy mě taťka vzal na malou projížďku a okamžitě jsem se cvakl,“ vzpomíná s úsměvem.

Moment, kdy byl v kajaku úplně poprvé, si ale pamatovat nemůže. „Je to zvyk mezi vodáky, že když jedete z porodnice, vezmete miminko, stavíte se na loděnici, položíte ho tam, uděláte mu fotku a pokračujete dál.“ Sám tuto tradici se synem Jonatánem dodržel také, i když o něco později. „Nebylo to rovnou z porodnice, ale nějak v prvním týdnu jeho života. Máme z toho krásný video, který svého času bylo dost velký virál na sociálních sítích.“

Dva úspěšní sportovci a miminko

Tatínek Josefa Dostála je trenér kanoistiky, ale zároveň i sochař, maminka volejbalistka a jazzová zpěvačka. Má v sobě jejich syn kromě sportu i něco z uměleckého zaměření? „Řekl bych, že svým způsobem ano. Když jsme se sestrami byli malí, rodiče nás nutili do rozvoje nejen těla, ale i ducha. Takže jsme museli absolvovat nějaký hudební nástroj, sport a kvalitní vzdělání. Já jsem chodil na kytaru a tehdy jsem to nesnášel. Dneska už si na ni zahraju rád a jsem za to rodičům vděčný.“

Podobnou výchovu chce Dostál poskytnout i svému synovi. „Myslím si, že by byla velká škoda, aby Jonatán neuměl jezdit na kajaku. S maminkou se ho budeme snažit naučit pádlovat, ale jestli si ten sport vybere, to už záleží na něm.“ Maminka malého Jonatána, Anežka Paloudová, je také kajakářka, úspěšná zejména na divoké vodě. Jak příchod syna změnil jejich vztahu ke sportu, tréninkům a závodům? „Je to trošku problém, s kterým se momentálně potýkám. Musím se naučit líp využívat volný čas k regeneraci. Zkrátit i vycházky na ryby a jezdit domů tak, abych byl schopen se postarat nejen o sebe, ale i o miminko. Partnerka nezůstala doma na mateřské, ale vrátila se hned zpátky ke sportu, takže se snažíme to tak trošku pytlíkovat, aby měl Jonatán dost rodičovské lásky, ale aby se i maminka mohla v kariéře posouvat dál.“

O tom, že pro ně bude nejlepší, když Anežka začne hned opět sportovat, je přesvědčený. „Má moji stoprocentní podporu, protože vím, že když bude spokojená ona, tak bude spokojený i miminko.“

Jméno Jonatán je neobvyklé, kdo ho jejich synovi vymyslel? Jak se trénují vodní sporty v zimě? Jak se žije dvěma aktivním úspěšným kajakářům, a navíc s dítětem? Bere Josef Dostál na ryby i svého syna? Nejen to si můžete poslechnout v záznamu rozhovoru s Alex.

Alex Mynářová a Josef Dostál
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.