Opadavé, neopadavé, kvetoucí nebo s jedlými plody. Které rostliny můžeme nechat pnout po pergole?
Pergola, loubí lehké konstrukce, které tvoří vzdušné zastropení u domu nebo v zahradě, se může stát nejen příjemným posezením, ale i úkrytem před sluncem či zvědavými sousedy. Bývá vkusnou dominantou, k čemuž přispívá i výběr rostlin, po pergole se pnoucích. Které vybrat a jak o ně pečovat? O tom jsme si povídali s Tomášem Vencálkem, kurátorem dřevin mírného pásma z Botanické zahrady hlavního města Prahy.
Neopadavé popínavky můžeme volit například mezi břečťany. Břečťan popínavý (Hedera helix) je obecně známý. Méně všední jsou další kultivary břečťanu, různě panašované: s bílými skvrnami, s bílou nebo žlutou žilnatinou. Tyto druhy jsou však v zimním období choulostivější, například břečťan kavkazský (Hedera colchica). Ke stálezeleným popínavkám řadíme zimolezy, například zimolez Henriův (Lonicera henryi). Zimolezy, na rozdíl od břečťanu, potřebují k růstu oporu.
Mezi opadavými popínavkami je výběr mnohem širší. Rozhodnout se můžeme pro popínavé růže, plaménky (klematisy), a to jak pro alpské druhy s drobnými květy (Clematis tangutica), tak pro ty šlechtěné (netradiční je například kultivar Clematis solidarnosc s velikými sametově červenými květy). Velký efekt má popínavá hortenzie (Hydrangea petiolaris) s bílými květy (ideální je, když se pne u zdi, která rostlinu vyhřívá), přísavník neboli loubinec (Parthenocissus), akébie (Akebia) či podražec s krásnými velkými listy (Aristolochia durior). Opletka (Fallopia aubertii) roste rychlostí blesku a překvapí drobnými bílými kvítky.
Efektní nebo k snědku
Pnout po pergole můžeme nechat i mini-kiwi se zajímavě zbarvenými růžovo-bílými a pak dozelena přecházejícími listy (Actinidia kolomikta nebo Actinidia arguta). Až přijde čas, pochutnáme si na plodech a obohatíme jídelníček o vitamin C.
Méně známé jsou též révovníky (Ampelopsis), dekorativní svými tyrkysovými plody. Mezi klasiku naopak patří vistárie (Wisteria) či trubače (Campsis), pro které bychom měli připravit pevné kovové opory, protože ty lehké dřevěné mohou svým mohutným tělem rozdrtit. Na přímé slunce se nejlépe hodí popínavé růže.
Jak o popínavé rostliny pečovat
Například u popínavých růží se dvouleté výhony mohou na jaře lehce zakrátit, ale pozor, rostlina vykvétá na dvouletém dřevě, tedy žádný razantní řez neprovádět. U klematisů záleží na kultivaru. V jarním období ty šlechtěné lze zkrátit na výšku přibližně metr, metr a půl, rostlina se tím omladí. Botanické druhy lze zkracovat výrazněji.
Přísavník neboli loubinec vůbec neřežeme, jen usměrňujeme růst tam, kde nám překáží, to samé platí u popínavých hortenzií.
Trubače v předjaří často namrzají, především na koncích, lze je mírně zakrátit.
U vistárií řezem zajišťujeme kvetení a vitalitu rostliny, výhony lze zakrátit až na 10 centimetrů. Řez je složitější, provádí se několikrát ročně, lépe je informovat se u odborníků.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
