Památník Maxe Švabinského v Kroměříži přibližuje dílo jednoho z našich největších malířů
Kroměříž ve Zlínském kraji je rodným městem velkého českého malíře Maxe Švabinského. Narodil se zde v roce 1873. Svá první díla vystavil v deseti letech ve výloze kroměřížské lékárny. Později se stal světově uznávaným malířem. Místem, které dnes ukrývá spoustu jeho děl, je Památník Maxe Švabinského v Muzeu Kroměřížska na Velkém náměstí.
V památníku se můžete projít šesti výstavními sály, které odrážejí sedm desetiletí tvorby slavného malíře. K vidění je i několik jeho stěžejních děl. Patří k nim třeba obrazy Ateliér nebo Růžový portrét. Památník přibližuje i Švabinského život, včetně jeho osudových žen. První byla manželka Ella Švabinská, další pak jeho druhá žena Anna Vejrychová. A také adoptovaná dcera Zuzana.
Mezi obrazy a grafickými listy si v Památníku Maxe Švabinského můžete prohlédnout například tak zvaný český Slavín významných osobností naší kultury, vědy i politiky s portréty prezidenta Masaryka, Františka Palackého, Bedřicha Smetany a řady dalších, včetně barevné litografie baronky Sidonie Nádherné, což byla jedna z múz a lásek Maxe Švabinského.
Milovníky numismatiky jistě zaujme sbírka bankovek a poštovních známek, třeba bankovky prvorepublikové, které patří mezi nejkrásnější evropská platidla: stokoruna a tisícikoruna s vyobrazením Františka Palackého a samozřejmě Tomáše Garrigua Masaryka. Švabinský je také autorem série našich nejkrásnějších známek.
V Kroměříži se pak můžete vydat i po dalších stopách Maxe Švabinského. Objevíte například kamenný stůl v Podzámecké zahradě, kde Švabinský jako mladý často tvořil a potom ho v pozdním věku ztvárnil na jednom ze svých grafických listů. Uvidíte i Švabinského rodný dům v Jánské ulici, na kterém je umístěna pamětní deska. Jedním z nejzajímavějších míst je pak areál octárny, kde rodina Švabinských bydlela a kde jsou dnes umístěny čtyři mozaikové lunety, které Max Švabinský původně vytvořil pro Národní divadlo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.