Paní Romana Třešlová vyrůstala mezi betlémy. Dnes se sestrou vede karlštejnské Muzeum Betlémů
Když paní Romana Třešlová v roce 1995 pomáhala svému otci s nově otevřeným Muzeem Betlémů v Karlštejně, ještě netušila, že ho jednou jako spolumajitelka povede společně se svou sestrou. Po otci, vášnivém sběrateli lidového umění, Ladislavu Trešlovi, zdědila rozsáhlou soukromou sbírku s více než 200 historickými betlémy. A jak přiznává, nejtěžší je sbírku udržovat a neustále opravovat.
Kdysi byly betlémy během Vánoc v každé domácnosti a jejich různorodost i umělecké ztvárnění už v mládí zaujalo pana Ladislava Třešla natolik, že v roce 1995 ze své soukromé sbírky založil Muzeum Betlémů. Nachází se přímo na karlštejnském náměstí, odkud je překrásný výhled na hrad Karlštejn. Nejstarší z historických betlémů je z poloviny 18. století z Náchodska a součástí sbírky jsou i různé vánoční ozdoby, historický nábytek, starožitné sochy i hračky.
Dědictví, které je zároveň radostí i závazkem
O vzácné historické exponáty se dnes starají dcery pana Ladislava Třešla - spolumajitelky Muzea Betlémů - Hana Krylová a Romana Třešlová. Obě vyrůstaly mezi vzácnými historickými betlémy a v mládí si ani nepřipouštěly, že se jednou o tuto rozsáhlou sbírku budou samy starat. Ostatně, jedná so o úctyhodné množství přibližně 200 historických betlémů ze dřeva, vosku, cukru nebo chleba. Do muzea bylo vybráno pouze přibližně 50 exponátů, nicméně objem práce, kterou je nutné vynaložit na zabezpečení muzea i péči o sbírky, je skutečně enormní.
Příprava Královského betlému začínala studiem historie Karlštejna
Paní Romana Třešlová se svým otcem spolupracovala i na přípravě největšího loutkového betlému v Čechách. Byl vyroben na míru do půdních prostor barokní fary, kde se muzeum nachází, a celá příprava trvala sedmičlennému týmu spolupracovníků několik let. Na 80 m2 se rozkládá několikametrová kulisa hradu Karlštejna osázená půlmetrovými loutkami v historických kostýmech. V neustálém pohybu je tu celkem 46 vyřezávaných známých historických postav až do závěrečného vyzvánění zvonů, které uzavírá celé představení. Kulisy Královského betlému jsou navíc téměř identické s pohledem na hrad, který budete mít při odchodu z muzea. Paní Romana Třešlová dnes na náročnou a dlouhou přípravu betlému ráda vzpomíná. Prostudovala mnoho materiálů a knih, aby betlém s kulisami Karlštejna skutečně odpovídal době a způsobu života, kdy Karel IV. hrad Karlštejn zakládal.
Čtěte také
Nejtěžší je údržba historických exponátů
Jakkoliv paní Romana Třešlová spolupracuje s mnoha restaurátory, práci zvládá společně se sestrou Hanou Krylovou. I když mají úkoly rozdělené, ve své podstatě dělají „všichni všechno“. Obě mají společně na starosti především péči o historické exponáty. A jak paní Romana přiznává, to je na celé práci to nejtěžší. Právě péče o Královský betlém patří z hlediska údržby mezi nejnáročnější. Na malém prostoru je velké množství figur a důmyslný mechanismus. Kulisy věží hradu jsou navíc až 4 m vysoké. Při pohybu mezi figurkami je opravdu potřeba maximální opatrnosti a jak paní Romana se smíchem dodává, „občas tu lezeme po betlému jako veverky“.
Muzeum Betlémů existuje bez dotací již 25 let.
Související
-
Brašnářství je pro Radanu Švecovou srdeční záležitost. Baví jí i vymýšlení střihů a malování
Radana Švecová je výtvarnicí, která dokáže z recyklovaných materiálů vytvořit originální módní doplňky i praktické předměty do domácnosti.
-
Bronislav Kuba kdysi na Valašsku obdivoval tradiční vyřezávané figurky. Dnes vyrábí keramiku
V lesním keramickém ateliéru Bronislava Kuby tradičním způsobem vznikají originální keramické figurální bytosti. Nejoblíbenější jsou „Kočky z Kerska“.
-
V rodinné zmrzlinárně 2AD v Kačici vyrábí zmrzlinu z vlastních receptů
Pan Darek Hrivňák už od dětství miluje zmrzlinu. Před 15 lety proto založil rodinnou zmrzlinárnu. Recepty si vymýšlí a zmrzliny připravuje z kvalitních čerstvých surovin.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.