Panovnice, které měly vztah k věnnému městu Mělník, se představí v místním muzeu
Ingrid Růžičkovou z Mělníka k současnému koníčku, šití historických kostýmů, přivedla láska k umění a historii. Vzpomíná na své babičky, u jedné tvořila a s druhou cestovala po hradech a zámcích. Také na pedagogy, kteří při hodinách dějepisu její zájem o doby minulé prohloubili.
Spolu s dalšími lidmi stojí paní Růžičková za projektem nazvaným Panovnice. Připomíná významné ženy, jež byly nějakým způsobem spjaty s městem Mělník. Projekt propojuje středověké písně, perličky ze života ve středověku i prvky dobového tance.
Svatá Ludmila, Emma, Kunhuta Štaufská, Kunhuta Uherská neboli Haličská, Guta Habsburská, Eliška Přemyslovna, Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická, Alžběta Pomořanská, Žofie Bavorská, Barbora Cejlská a Johana z Rožmitálu vystupují v historických kostýmech z dílny Ingrid Růžičkové.
Vztah k věnnému městu Mělníku
Nad soutokem Labe a Vltavy stojí mělnický zámek, který kdysi býval dřevěným hradem nazývaným Pšov. Pšované byly slovanským kmenem. Podle Kristiánovy legendy poslední kníže tohoto kmene Slavibor provdal svou dceru Ludmilu, která se roku 860 možná v Mělníku narodila, za českého knížete Bořivoje I. (podle staroslověnské legendy pocházela Ludmila ze srbské země). Kněžna Ludmila v Mělníku prý často pobývala a vychovávala tam i svého vnuka Václava.
V následujících staletích byl Mělník několikrát v držení manželek českých panovníků, nástupkyň kněžny Ludmily. Na konci 10. století, kdy byl zřejmě původní dřevěný hrad nahrazen kamenným sídlem, panství držela Emma, manželka Boleslava II., původně západofrancká královna. Tehdy zde byly raženy stříbrné denáry s nápisem „Emma regina – civitas Melnic“. Tyto mince jsou nejstarším historickým dokladem pojmenování místa jménem Mělník.
Za posledních Přemyslovců ve 13. století došlo k velké gotické výstavbě hradu, kde v této době postupně pobývalo několik českých královen: Kunhuta Štaufská, manželka Václava I., Kunhuta Uherská (Haličská), druhá manželka Přemysla Otakara II., a později Guta Habsburská, první choť Václava II. V dobách sporů s manželem Janem Lucemburským zde v 1. polovině 14. století strávila delší čas Eliška Přemyslovna. Poslední manželka Eliščina syna Karla IV., římská císařovna a česká královna Alžběta (Eliška) Pomořanská, na Mělníce pobývala jako vdova a patrně ona nechala postavit hradní kapli, zasvěcenou tehdy sv. Ludvíkovi, dnes sv. Ludmile.
Na Mělníce strávila poslední období života a roku 1451 tam zemřela také druhá manželka císaře Zikmunda Lucemburského Barbora Celjská, římská císařovna a česká a uherská královna. Na Mělník se jako královna-vdova uchýlila i druhá manželka Jiřího z Poděbrad Johana z Rožmitálu, která tu zemřela v roce 1475.
Panovnice v muzeu
V úterý 11. 2. 2025 od 17,30 hodin mohli návštěvníci vidět ve velkém sále Regionálního muzea Mělník vystoupení mělnických Panovnic v historických kostýmech z dílny Ingrid Růžičkové za zvuků středověké hudby a dozvědět se o vztahu k městu i dalších žen z výše jmenovaných. Další podobné akce najdete na webových stránkách muzea.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
