Perníčky od PerníKáči Kateřiny Wolákové oživily velvarské perníkářské řemeslo. Jejich vůně je cítit široko daleko

Královské město Velvary se vždy pyšnilo velkou perníkářskou tradicí. Za perníčky se sem lidé sjíždí i dnes. Perníkářské řemeslo tu znovuoživuje PerníKáča. Tak si s nadsázkou říká Kateřina Woláková, která si pod tímto názvem v historické části města před pěti lety otevřela stylové perníkářství.

Svůj první perníkový dort upekla před jedenácti lety pro malou dcerku k narozeninám. Měl takový úspěch, že začala zkoušet další. Od začátku experimentovala s nejrůznějšími recepty a dnes už si recepty dokáže přetvářet podle sebe a sama je upravuje.

Postupně odhalovala tajemství nejrůznějších koření, které do perníků začala přidávat, i směsi, kterými se perníčky musí ihned po upečení natřít. Výsledkem jsou originální perníčky, které jinde nedostanete.

Perníkový obraz Alfonse Muchy? Žádný problém

I když právě chuť byla vždy na prvním místě, Kateřina začala postupně z perníků vytvářet i umělecká díla. Vedla dortů a perníků nejrůznějších tvarů si totiž dnes troufne i na perníkové kopie známých obrazů Gustava Klimta, Alfonse Muchy a dalších slavných malířů. Ty pak podle přání zákazníků tvoří vrchní desku k perníkovým dortům, které mají uvnitř neodolatelný čokoládovo-medový krém a chuť perníkového těsta podle zvoleného koření. Právě koření je totiž hlavním tajemstvím specifické perníkové chuti i vůně.

Začátky nebyly jednoduché

Kateřina Woláková původně vystudovala dva obory - češtinu v komunikaci neslyšících a následně i dramatickou výchovu na DAMU v Praze. Dnes propojuje tradiční perníkářské řemeslo s moderní cukrařinou a výsledkem jsou originální perníčky, které jinde nenajdete.

Kateřina spojuje tradiční perníkářské řemeslo s možnostmi moderního cukrářství|foto:Markéta Vejvodová, Český rozhlas

Začátky ale nebyly jednoduché. Mnoho perníkářů Kateřinu od založení vlastní provozovny zrazovalo. Nebýt pochopení v rodině, zřejmě by k založení vlastní perníkářské živnosti nenašla odvahu. Velkou pomocí i podporou byl dědeček. Celý život dělal práci, která ho těšila. Byl pilotem a vnučce chtěl dopřát, aby se mohla živit prací, která je pro ni ve své podstatě koníčkem. Kateřině zakoupil poloprofesionální pec, kde začala péci své první perníčky. Zájem o ně rostl a pak už byl pouze krůček k založení vlastní perníkárny „PerníKáča“.

Po pěti letech existence perníkárny PerníKáča je zřejmé, že Kateřina zvolila správný postup. Snaží se tradiční perníkářské řemeslo oživit moderní cukrařinou. Dokázala jít za tím, co ji baví a otázky možné nejistoty v podnikání zaplašila snahou své perníčky zcela odlišit od běžného perníkářského sortimentu. Tak, aby si lidé do její perníkárny cestu našli. A to se také stalo.