Pěstujeme jahody: Jak docílit bohaté sklizně a velkých sladkých plodů?

„Zaléváme na zem, mezi řádky, nikdy ne na rostliny a na plody. Tlak vody upravíme tak, aby neodstřikovala, neodrážela se od země. To bychom si na plody mohli přenést šedou hnilobu, která sídlí na zemi. Pak stačí, abychom nechali jeden plod dozrát do šeda, a je zle. Spóry šedé hniloby začnou poletovat vzduchem a usazovat se na plodech v okolí. Okamžitě plody infikují. Takové plody neodkladně sbíráme a likvidujeme.

Zálivka musí být vydatná, voda by se měla zasáknout minimálně do hloubky 10 až 15 centimetrů. Nejlépe vodu využijeme, když zaléváme den před sklizní. Ideální je sklízet dvakrát až třikrát týdně, podle toho, jak jahody dozrávají. Delší interval necháme pro plody na zpracování, budou voňavější, třeba i měkčí. Plody na zmražení sbíráme opatrně, aby se moc neomačkaly.

Šlahouny vytrháváme, ale asi tři každé rostlině ponecháme|foto:Jolana Nováková, Český rozhlas

Na jahodnících se také objevují první šlahouny. Ideální je nechat rostlině tři šlahouny a na nich zakořenit jednu či dvě sazenice. Možná pak jahodník další šlahouny tvořit nebude. Kdybychom ale vytrhali všechny, rostlina bude tvořit další a další a nebude se věnovat dozrávajícím plodům.

Hnojení

Spolu se zálivkou můžeme přihnojit hnojivy typu plod a květ, rozpustnými ve vodě. Živiny ze zálivky jsou rostlině přístupné během několika málo dnů. Přihnojovat sušeným kravincem nebo granulovanými hnojivy je už takřka zbytečné.

U kravince se hnojivého účinku dočkáme nejdříve za měsíc či dva, u minerálního hnojiva zhruba za týden, deset dnů, pokud s hnojením i zaléváme.“

Dáváme-li hnojivo na suchou zem, i když po hnojení okopeme, nic moc se dít nebude. A jak se o jahodníky postarat po sklizni, to si poslechněte v naší reportáži.