Petr Arenberger o pokrocích v léčbě melanomu
S přednostou Dermatovenerologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady prof. MUDr. Petrem Arenbergerem, DrSc., MBA jsme mluvili o nových postupech v léčbě melanomu.
Hovořili jsme o faktorech, které se podílí na vzniku melanomu. Probírali jsme, jací lidé jsou tímto onemocněním nejvíce ohroženi. Povídali jsme si o vhodné prevenci melanomu. A věnovali jsme se novým způsobům léčby tohoto onemocnění.
Maligní melanom je nádor, který vychází z pigmentotvorných buněk. Na jeho vzniku se podílí především ultrafialové záření, a to zejména jeho UVB složka. Už rodiče rozhodují o tom, zda bude mít dítě v dospělém věku větší „šanci“ mít nádor nebo ne. Je to dáno nejen genetickou výbavou, ale i pobytem na sluníčku v útlém dětství.
V současné době se předpokládá, že počet mateřských znamének na kůži přímo úměrně souvisí s dávkou ultrafialového záření, kterou člověk dostal v prvních letech života. I když maligní melanom vzniká z mateřských znamének jen někdy, vzrůstá při jejich vyšším počtu úměrně i riziko vzniku tohoto nádoru.
Počet nových případů melanomu každoročně přibývá. Výskyt tohoto onemocnění se za posledních 40 let zešestinásobil. Průměrně je podle ÚZIS (Ústav zdravotnických informací) 19 nových případů na 100 000 obyvatel za rok. Průměrný věk pacienta s melanomem je 54 let. Nejvyšší nárůst je u mužů nad 50 let a žen ve věku 10-29 let.
Vhodnou prevencí je ochrana pokožky před slunečním zářením a pravidelné kontroly u lékaře. Do rizikové skupiny patří lidé se světlou kůží, kteří mají pihy nebo mateřská znaménka. K rizikovým faktorům patří i výskyt kožního nádoru v rodině. Nebezpečné je spálení pokožky v dětství. Rizikové jsou pravidelné dovolené u jižních moří nebo blízko rovníku. Nebezpečné může být i nově vzniklé nebo měnící se pigmentové znaménko.
Po skončení živého vysílání ve 13. hodin prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA provedl zájemcům vyšetření pokožky dermatoskopem. Dermatoskopie je metoda, která používá zvláštním způsobem upravenou osvětlenou lupu. Rozdíl spočívá v tom, že na spodní části lupy je ještě jedno průhledné sklo, které se přímo dotýká při vyšetření kůže. Navíc, štěrbina mezi kůží a tímto sklem je vyplněna gelem nebo tekutinou. Vlhké prostředí vyplní veškeré kožní nerovnosti pod sklem, čímž se zruší běžný odraz světla z kožních nerovností a to umožní posuzovat kožní struktury (obvykle pigmentové) v hlubších partiích kůže.
Tato analýza pomáhá lékařům v rozhodování, co s pigmentovým znaménkem udělat. Zjednoduší otázku, zda ho ponechat, či odstranit. Představuje další pomoc v boji se zákeřnými změnami, které mohou mateřská znaménka představovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.