Po odtěžené haldě mezi Mostem a Litvínovem vede cyklostezka. A kolem běhají mufloni

5. červenec 2017
Česko – země neznámá

Pokud si někdy mezi Mostem a Litvínovem vyjedete na kole, máte šanci vidět muflony. Musíte se ovšem vydat cyklostezkou, která vede po Obránecké výsypce. Jde o haldu sypkého materiálu, který vznikl jako odpad při těžbě.

V těsném sousedství povrchového uhelného lomu si můžete užít pohodovou cyklistickou vyjížďku v rekultivované krajině - a když budete mít štěstí, potkáte i stádo muflonů. Uhelné lomy si totiž velmi oblíbili. Příkré svahy jim nejspíš připomínají skalnaté srázy jejich domoviny na Korsice.

Je to zvláštní krajina. Umělá a přitom vlastně dokonalejší než ta přírodní. Najdete tu jezírka, mokřady, lesní porost i zemědělské plochy. Řeč je o výsypce. Místu, na které těžební stroje sypou odtěženou zeminu. A které odborníci za pomoci rekultivace vrací zpátky přírodě.

A že to dělají dobře, dokazují vzácné druhy živočichů, které se sem stěhují. „Viděli jsme čejku chocholatou, které se na našich zemědělských rekultivacích moc líbí,“ říká myslivec Jiří Křen. Podle něj žije na výsypce spousta specialistů. Tedy živočišných druhů, které potřebují specifické podmínky. A na výsypce je mají.

„Žije tu spousta tlupních zvířat. Zdejší specialitou jsou mufloni,“ upřesňuje myslivec. Zdejší populace je největší v celé České republice. A díky tomu, že muflon je na rozdíl od jiných druhů zvířat aktivní i přes den, vidět prohánějící se stáda není těžké. Zatímco řidiči projíždějící po přilehlých silnicích ze zvířat moc velkou radost nemají, pro turisty je pohled na podsaditá zvířata se zakroucenými dutými rohy zajímavou atrakcí.

Krajina, ve které se těží

Zatímco mufloni se prohánějí také v místech, kde se stále těží uhlí, cyklisti se musí držet na výsypce. „Jsou tu značené trasy. V klidu a v pohodě dojedete z Mostu až do Litvínova,“ ukazuje Ingrid Jarošová z důlní společnosti na mapce na jednom z cyklistických odpočívadel. Nemusíte se bát aut ani složitého terénu. Podle cyklisty Petra Urbana zvládne vyjížďku po výsypce i netrénovaný jedinec. Trekové nebo horské kolo si s cestičkami v rekultivované krajině hravě poradí.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.