Podlahu rotundy svatého Petra a Pavla ve Starém Plzenci pokrývají dlaždice zahánějící zlo

19. říjen 2018
Česko – země neznámá

Rotunda svatého Petra a Pavla ve Starém Plzenci u Plzně pochází z 11. století a je dominantou viditelnou z širokého dalekého okolí. Kdysi se oblast dnešního Starého Plzence jmenovala Plzeň, později se obyvatelé přesunuli do údolí na soutok několika řek, kde dnes leží město Plzeň. Původnímu místu se proto začalo říkat Starý Plzeň, později Starý Plzenec.

Rotunda svatého Petra a Pavla ve Starém Plzenci byla několik století v dezolátním stavu. Vyrabovali ji totiž husité během svých tažení. Později byla díky zdejším mecenášům opravena. Dlouhá desetiletí ale přitom sloužila jako sklad střelného prachu.

Opravená do současného stavu byla v sedmdesátých letech minulého století. V rotundě se dnes konají občasné mše a také svatby. Dokladem jsou ještě ne úplně suché lístky růže rozeseté po dlažbě.

Každý, kdo do rotundy vstoupí, tu symbolicky šlape po zlu. A to díky dlažbě. Čtvercové plastiky uprostřed rotundy vytvářejí zajímavý obraz. Na jednom vzoru dlaždic je vyobrazen nepřítel křesťanů, obávaný vládce Nero, na druhém pak bájné zvíře jménem Gryf, ztělesňující zlo a peklo. Pro křesťany je to důležitá symbolika. Právě chůzí po těchto dlaždicích zlo zahánějí.

Rotunda je většinou uzamčená. Ale i její okolí a krásný výhled do krajiny stojí za to. Vidět je odtud celý Starý Plzenec jako na dlani, také zřícenina hradu Radyně na protějším kopci i samotná Plzeň.

K rotundě se dostanete nejlépe od Dělnického domu ve Starém Plzenci pěšky po vyznačené stezce. Rotunda je součástí naučně stezky, která vás provede i další zajímavou historií Starého Plzence a jeho okolí. 

autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.