Podle Josefa Maršálka byla cukrařina spící princezna. „Ale začíná se to měnit“

12. březen 2020

Koronavirus nám pokazil autogramiádu po finálovém díle Peče celá země, posteskl si cukrář a porotce, který do studia přišel s kyticí tulipánů.

Host: cukrář Josef Maršálek. Moderuje Tereza Kostková

Kniha Péct, milovat a žít odstartovala mediální zájem o Josefa Maršálka i obor. „Cukrařina byla v Česku spící princezna. Teď se to začíná měnit. Knihu jsem namluvil do iphonu za čtyři dny. Je rozdělená do devíti kapitol podle žen, které mě potkávaly a utvářely.“

„Ke každé ženě je vždy nějaký autentický recept. Od mojí sestry jsou buchtičky s krémem, u mámy čokoládový dort. Buď to jsou jejich recepty, nebo moje recepty pro ně,“ přibližuje knížku Josef Maršálek.

Cukrařinu jsem si musel doma vybojovat

Čtyřicet ručně dělaných čokoládových bonbonů přinesl Josef Maršálek do studia i moderátorce Tereze Kostkové. Ten, po kterém sáhla, měl náplň ze slaného karamelu a byly v něm fialky

Svůj obor si musel doma prosadit. „Měl jsem vyznamenání, hrál divadlo, chodil do hudebky, dobře kreslil. Rodiče mysleli, že budu učitelem. Dnes, když jste dobrý cukrář nebo pekař, tak se máte dobře. Na trhu je neuvěřitelná poptávka.“ On sám dokáže krásně malovat potravinářskými barvami, z horkého karamelu vyfoukne i vázu.

Morčata po světě

Josef Maršálek se začátkem roku přistěhoval za svým přítelem do jižních Čech. „Bylo na čase si vybrat, jestli se chci usadit nebo lítat po světě. Tak jsem se usadil. Můj přítel je vysokoškolský pedagog, a jako já peču, tak on má od tří let morčata. Dnes má z jednoho sto, všichni mají antracitovou barvu, rodokmen a jsou po celém světě.“

Vaří někdy podle kuchařky někoho jiného? Jak vzpomíná na pořad Peče celá země?

autoři: Tereza Kostková , zk

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.