Poštu ve Vlastějovicích zdobí věnce a kytice. Pavlína Nixbauerová je vyrábí z květin, které vypěstovala na zahrádce

Květiny a dekorace Pavlíny Nixbauerové zdobí svatební, velikonoční i vánoční stoly. Vyrábí je z přírodních materiálů, které najde na zahrádce nebo při procházce přírodou. Potkat ji můžete u stánku na poutích a řemeslných trzích v Kutné Hoře, ve Zruči nad Sázavou, v Čáslavi, Vlašimi i na zámku Kačina. Nejvíc práce mívá v období Dušiček.

Dekorace a sušené kytice Pavlíny Nixbauerové se mohou pochlubit značkou Regionální produkt Kutnohorsko. Věnce a dekorace totiž vytváří z bylinek, kytiček a dalších přírodnin, které pocházejí buď přímo z její zahrádky anebo z blízkého okolí Vlastějovic na Kutnohorsku. Aranžováním živých i sušených květin se zabývá téměř 30 let.

Pavlína Nixbauerová už jako malá holka snila, že bude dělat něco s přírodou, čísla ji příliš nelákala. Vystudovala obor květinář – sadař na střední zemědělské škole v Mělníce, přesto ji potom osud zavál za přepážku na poště ve Vlastějovicích. Věnce a dekorace začala před lety vytvářet ve volném čase, ale potom osud zasáhl ještě jednou, a když pošta začala omezovat provoz, manžel jí pomohl vybudovat v domku malou květinářskou dílnu.

Květinářka Pavlína Nixbauerová si květiny do dekorací pěstuje na zahrádce u domu

I když věnce a květinové dekorace prodává hlavně o víkendech na řemeslných trzích v okolí, v týdnu ji můžete zastihnout i v malém krámku na návsi ve Vlastějovicích. Když Pavlína udělá od stolu se sušenými květy dva kroky, ocitne se za pultem na poště. „Tohle umožnila Pošta partner. U toho můžu mít jakýkoliv obchůdek, a protože je to na malé vesnici, kde takový frmol zákazníků není, tak tady můžu ve volných chvílích tvořit,“ usmívá se květinářka.

Z procházky prý nikdy nepřijde z prázdnou. Vždycky si přinese domů větvičky, listí či drobné plody jako trnky nebo jeřabiny. Čím právě ozdobila podzimní věnce? Poslechněte si v reportáži Báry Kvapilové.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.