Poznejte život kovbojů. Na Ranči Kostelany se přenesete do dob Divokého západu

„Pravý kovboj musel mít klobouk, který potřeboval proti sluníčku a proti dešti, z klobouku mohl navíc dát napít svému koni. Pak musel mít šátek přes pusu, když hnal dobytek nebo koně v prachu, tak aby ho nepolykal. Kožené oblečení ho chránilo proti zimě a dešti. Jako kalhoty měl rifle a k nim vysoké jezdecké boty. Na botách měl ostruhy, které potřeboval na popohánění koní. A protože v prériích rostly kaktusy, nosili kovbojové kožené návleky, kterým se říká chapsy, aby si o ně neroztrhaly kalhoty. No a samozřejmě každý měl svoji zbraň,“ říká Dušan Polášek, herec a svého času šerif na Ranči v Kostelanech.

A jaký byl vlastně život severoamerických kovbojů, jak vypadal jejich běžný pracovní den? „Jejich prací bylo přehánění stád krav, která byla obrovská, z nějakého prostoru, například z nádraží třeba na pastvu. Když byli měsíc v terénu, tak se nemohli vykoupat, přezout boty, takže potom, když měli volno, tak to asi stálo za to,“ usmívá se Stanislav Veselý, režisér a dramaturg uměleckého programu na Ranči v Kostelanech.

Slovo kovboj pochází z prostředí severoamerického venkova, jako takové je přímo odvozeno z anglických slov cow, což v překladu znamená kráva a boy - chlapec, takže jsou to chlapci od krav. Z počátku se označení používalo ve tvaru cow-boy, postupem času ale pomlčka zmizela.

Ranč Kostelany|foto: Saskia Mišová

A co všechno se na Ranči v Kostelanech člověk může naučit, pokud se chce stát na jeden den kovbojem? „V první řadě se člověk musí naučit jezdit na koni, pak házet lasem, tomahavkem, můžete vyzkoušet lukostřelbu nebo házení podkovami, což byla oblíbená kovbojská zábava,“ vypočítává Polášek.

Ranč v Kostelanech byl původně vybudován pro milovníky koní a příznivce westernu. Krásná krajina pohoří Chřibů navíc láká k vycházkám i projížďkám na koni v každém ročním období.