Prácheňské muzeum v Písku se pyšní stovky let starými knihami v pergamenu

10. leden 2014
Česko – země neznámá

Knihy staré přes 600 let, vázané ještě v pergamenu – takové podklady skrývá trezor Prácheňského muzea v Písku. Základy původní muzejní knihovny byly položeny v roce 1884. První tisky byly dary místních patriotů, později se sbírka rozšířila i o různé pozůstalosti, třeba o soukromou knihovnu básníka Adolfa Heyduka či regionalisty a bibliofila Jaromíra Malého.

Nejvýznamnějším a také nejrozsáhlejším celkem je fond historické muzejní knihovny, který obsahuje tisky z dlouhého období sahajícího od poslední čtvrtiny 15. století do poloviny 20. století. Sestává ze dvou základních částí – vlastní muzejní knihovny a knihovny píseckého gymnázia.

Základním pilířem knihovny je odborná produkce z různých oborů z 19. a počátku 20. století. Důležitou součástí jsou stovky starých tisků, mezi nimiž vynikají především tři inkunábule a dále několik desítek raných tisků, včetně paleotypů.

Mezi rukopisy bychom našli i hodnotný soubor modlitebních knížek z konce 18. až z poloviny 19. století. Ucelenou skupinu tvoří také soubor výročních zpráv gymnázií z celého území habsburské monarchie od počátku 19. století.

Knihovna má otevřeno od úterý do pátku v časech 8:00 až 12:00 a 13:00 až 15:00 hodin. Ve středu je otevírací doba prodloužena do 17. hodiny a od března do prosince lze navštívit knihovnu i v sobotu od 9:00 do 12:00 hodin.


Zvětšit mapu

autor: Filip Černý
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.