Prácheňské muzeum v Písku se pyšní stovky let starými knihami v pergamenu
Knihy staré přes 600 let, vázané ještě v pergamenu – takové podklady skrývá trezor Prácheňského muzea v Písku. Základy původní muzejní knihovny byly položeny v roce 1884. První tisky byly dary místních patriotů, později se sbírka rozšířila i o různé pozůstalosti, třeba o soukromou knihovnu básníka Adolfa Heyduka či regionalisty a bibliofila Jaromíra Malého.
Nejvýznamnějším a také nejrozsáhlejším celkem je fond historické muzejní knihovny, který obsahuje tisky z dlouhého období sahajícího od poslední čtvrtiny 15. století do poloviny 20. století. Sestává ze dvou základních částí – vlastní muzejní knihovny a knihovny píseckého gymnázia.
Základním pilířem knihovny je odborná produkce z různých oborů z 19. a počátku 20. století. Důležitou součástí jsou stovky starých tisků, mezi nimiž vynikají především tři inkunábule a dále několik desítek raných tisků, včetně paleotypů.
Mezi rukopisy bychom našli i hodnotný soubor modlitebních knížek z konce 18. až z poloviny 19. století. Ucelenou skupinu tvoří také soubor výročních zpráv gymnázií z celého území habsburské monarchie od počátku 19. století.
Knihovna má otevřeno od úterý do pátku v časech 8:00 až 12:00 a 13:00 až 15:00 hodin. Ve středu je otevírací doba prodloužena do 17. hodiny a od března do prosince lze navštívit knihovnu i v sobotu od 9:00 do 12:00 hodin.
Zvětšit mapu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Policie zkoumá zakázky pojišťovny ministerstva vnitra pro firmy šéfa lyžařů Trávníčka
-
Musk dál škrtí USA. Vyhazovy doprovází potlesk i obavy, aby nezadusil demokracii
-
Únor přinesl povinnosti, listopad horoskopy a Ježíše. Co o českých dějinách prozrazuje 883 tisíc knih
-
Polské jaderné zbraně? Zcela nereálné, na Macronův ,deštník’ by ale Kreml reagoval, míní odborník