Prales Polom na Chrudimsku je domovem obřích stromů a svítících žížal

Už v devatenáctém století majitelé okolních pozemků, Auerspergové, vyčlenili část zalesněného území a přestali v něm těžit dřevo. „Krasoles“ s mohutnými kmeny sloužil pro potěšení oka i romantického ducha.

V roce 1933 vydalo Ministerstvo školství a národní osvěty první oficiální soupis přírodních památek na území Československa. A Polom na něm nemohl chybět.

Prales je nejzajímavější tím, že se v něm na první pohled neděje nic. Motorovou pilu tady neuslyšíte, možná jen tehdy, když padající stromy zatarasí stezku tak, že je není možné přeskočit. Všechno si tady žije vlastním životem, stromy kácí jen vichřice a čas. Popadané kmeny se pomalu rozkládají a slouží jako útočiště pro hmyz a brouky.

Hnijící dřevo slouží jako úkryt pro brouky a hmyz|foto: Josef Kopecký

Na území rezervace rostou staré smrky a buky. Mezi nejstarší obyvatele patří ovšem posledních deset mohutných jedlí, nejvyšší z nich sahá do výšky 45 metrů a stará je přibližně 200 let.

Mimořádně odvážní návštěvníci, kteří se do pralesa vypraví navečer nebo v noci, mohou spatřit roje světlušek a svítící stopu po sobě zanechává také další místní obyvatelka – žížala podhorská.