Pramen Chrudimky nad obcí Filipov na Pardubicku možná není pravý, ale určitě je nejhezčí
Chrudimka je nejdelší řeka Pardubického kraje. Tím ale pevná půda pod nohama vymezená řečí čísel končí. Dlouhá totiž může být 104, 106 nebo podle údajů Povodí Labe skoro 109 kilometrů. A vybrat si můžete i nadmořskou výšku prameniště – zdroje uvádějí 680 metrů nad mořem, podle informačních tabulí a směrovek to ale může být i o dvacet osm, případně dvacet devět metrů výše.
A ještě poslední dávka tajemné nejistoty, za pramen Chrudimky se označují hned tři místa: mokřadla za Kameničkami, betonová roura u Dědové nebo studánka na kopci U Oběšeného nad obcí Filipov.
Mírnou převahu má přeci jen kamenná studánka na kopci u Filipova. Láme se tady hranice dvou krajů, Pardubického a Vysočiny, ale také dvou úmoří. Zatímco rozředěná voda z Chrudimky putuje do Severního moře, nedaleko pramenící Svratka cestuje za teplem na jih a náleží rozvodí moře Černého.
Filipovský pramen Chrudimky je nejen nejnavštěvovanější, ale asi také nejromantičtější. Cesta k malé tůňce vede místy, která si zamiloval český krajinář a impresionista, malíř Antonín Slavíček. Galerii s odkazem slavného umělce najdete v Kameničkách, jen asi čtyři kilometry od samotného pramene.
Krajem Chrudimky za přírodou i lidovou architekturou
Chrudimka nabízí v horní části toku celou řadu míst, která by si zkušený turista neměl nechat ujít. Inspirovat se může třeba naučnou stezkou Krajem Chrudimky. Začíná přímo u Filipovského pramene a tok řeky sleduje až do Chrudimi.
Na 82 kilometrech je umístěno 37 tabulí s informativními texty, trasa vede několika přírodními památkami a rezervacemi a setkáte se také s perlami lidové architektury. Nejvíce z nich nabízí samozřejmě Soubor lidových staveb Vysočina.
Ale ještě na skok zpátky k prameni. Rozhodně se s sebou hodí vzít hrníček na ochutnávání. Možná budete překvapení, jak příjemný pocit může obyčejná voda na jazyku vykouzlit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Český řidič zaplatí za jízdu bez známky v Maďarsku skoro dvojnásobek. Peníze chce slovenský advokát
-
Pozastavení americké pomoci Africe dává prostor Číně. Peking je na kontinentu dlouhodobě oblíbenější
-
Amerikanista: Panuje obava, že data federálních zaměstnanců zneužijí technologické firmy
-
Nelze odsoudit zemi za to, že pár lidí krade. Ukrajina se za 20 let posunula kupředu, hodnotí aktivista