Preeklampsie je závažná komplikace v druhé polovině těhotenství. Jak poznat její první varovné signály?
Těhotenství je pro většinu žen nejkrásnějším obdobím života. Někdy se však radostné očekávání může během několika hodin změnit v boj o minuty. Tichou hrozbou druhé poloviny těhotenství může být preeklampsie. Tato závažná komplikace postihuje i ženy, které byly doposud zcela zdravé.
Preeklampsie způsobuje vysoký krevní tlak a může vést až k selhání klíčových orgánů, jako jsou ledviny nebo játra. Jediným lékem pak často bývá okamžitý porod – i za cenu toho, že na svět přijde velmi nedonošené miminko.
„Preeklampsie je určitá komplikace těhotenství, která se rozvíjí v jeho druhé polovině, to znamená po 20. týdnu. A to, že říkáme preeklampsie, znamená, že se objevuje před nejzávažnější formou, tedy eklamptickým záchvatem. To je záchvat křečí celého těla doprovázený bezvědomím,“ vysvětluje MUDr. Hana Belošovičová, Ph.D. z Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
U maminka Pavlíny se preeklampsie rozvinula navíc i s HELLP syndromem, tedy komplikací způsobující poruchu krevní srážlivosti a funkce jater. Jaké měla příznaky? „Mé příznaky byly především otoky nohou, které se potom přenesly do celého těla. Poměrně rychle jsem otékala celá. Samozřejmě jsem si kladla otázku, jestli jen prostě nepřibírám v těhotenství, což je normální, už jsem byla v 27. týdnu. Začala jsem se ale cítit opravdu špatně, tak jsem navštívila svého gynekologa,“ vzpomíná paní Pavlína, která byla tehdy hned hospitalizována. V nemocnici porodila předčasně, a to císařským řezem, ale syn Matýsek je zdravý. Jsou mu nyní už skoro tři roky a jeho maminka čeká druhé dítě.
Proč k preklampsii dochází? Jakou roli hraje věk rodiček, obezita nebo umělé oplodnění? A jak poznat první varovné signály, které si maminky často pletou s pouhým letním horkem? Poslechněte si další skutečný příběh moderní medicíny.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.