Přejídání po celodenním hladovění - Otesánkův syndrom
16. leden 2014
Jak pomoci lidem, kteří se celý den drží s jídlem na uzdě a večer vyluxují celou lednici? Říká se tomu Otesánkův syndrom. Poradili jsme, jak se vymanit ze začarovaného kruhu. Kdo může pomoci?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Příjemné dopoledne vám z Regionu přeje Patrik Rozehnal.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová, dobrý den.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dnešní téma jsou otesánci.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To jsou lidé, nebo já jsem si tak přezval lidi, kteří jsou schopni vyluxovat lednici večer předtím, když ten den vůbec nejedli, prostě oni se snaží držet zdravý den, čili oni se drží takzvaně a pak to nevydrží a vyluxují lednici.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Patriku, zřejmě, když vám někdo četl pohádku o Otesánkovi, tak jste nedával pozor.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ten sní všechno.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Otesánek jí od rána do večera, pořád. Navíc další Otesánek ještě roste, tihle ti lidé za prvé nejedí od rána do večera, oni jedí většinou jenom jednou denně a za další se jedná většinou o lidi dospělé, kteří už nerostou, a v tom je právě zakopaný pes.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Já jsem si představoval Otesánka, že když už se k jídlu dostane, tak sežere všechno, tátu, mámu i tu lednici, tak když už tu lednici vidí a celý den to vydrží, tak tam zblajzne úplně všechno.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, a to je právě důkaz toho, jak funguje příjem potravy v podstatě málo závislé na naší vůli. Příjem potravy je jedna část vlastně našeho homeostatického držení stejného vnitřního prostředí. Naše dýchání, naše činnost střev, naše vylučování zplodin, to vše je řízeno úplně mimovolními procesy. Stejně tak bohužel příjem potravy bývá řízen poměrně výrazně mimovolními procesy, a to do té míry, že například pokud vám klesne hladina cukru v krvi, tak dojde k tomu, že se vám změní vědomí a vy se dostanete do takového polosomnambulního stavu, kdy prostě začnete vyhledávat jakoukoli potravu. Ideálně potravu snadno stravitelnou malého objemu, což jsou přesně ty nezdravé věci čili sladké, tučné. Ony jsou dobře stravitelné, protože na konzumaci tohoto typu potravy nepotřebujeme ani příliš žvýkat, ani příliš rozmělňovat tu potravu, nevzniká z ní příliš mnoho zbytků, čili po tom celodenním hladovění je to ta nejsnáze zpracovatelná energie.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dál si o tom tématu budeme povídat hned po písničce na Regionu.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
V seriálu Hubněte zdravě, jehož fanoušky se samozřejmě můžete stát i na facebooku, tedy na adrese www.facebook.com/hubnetezdrave si s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou povídáme o tom okamžiku, kdy se vrhneme na tu lednici potom, co jsme celý den nejedli. Lze vysledovat, že při tom otevřením lednice začneme něčím a skončíme zas u jiných typů potravin.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Za prvé je důležité, co v té lednici máme. Představa, že se vrhneme první na nějaký salát, případně na zeleninu nebo na samotný chléb, je mylná. V tomto případě opravdu začne člověk fungovat trošku jako ti pověstní psi Ivana Pavloviče Pavlova, nevím, jestli naši posluchači ještě znají Pavlovův reflex byl vlastně určitým způsobem příznačný tím, že vlastně za a) psi museli hladovět, to znamená, že se dostali do fáze deprivace, stejně tak jako hladový ten člověk, který drží dietu celý den nebo odepírá si potravu. A v okamžiku, kdy začli cítit jídlo a viděli ho, tak samozřejmě se na něj vrhli a jedli. Pavlov jim k tomu zvonil na zvonek a tím spojil vlastně dva podněty, jeden nepodmíněný, to znamená to je to jídlo, vidím jídlo - jím a druhý podmíněný, to znamená ten, který nesouvisí nijak s uspokojováním hladu nebo chuti, a to byl ten zvuk zvonku. Posléze odděloval tyhle ty dva podněty a došlo k tomu, že psi najednou na zvonění zvonku začli slinit. Stejně se začne chovat ten, který drží diety. Tomu už stačí, aby se jenom vyprávělo o tom, že tedy se otevírá lednice, stačí mu slyšet zvuk otevírané lednice a už začíná slinit a bude konzumovat opravdu všechno, co v té lednici najde.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže raději neotvírat lednici nebo poslat do lednice někoho jiného?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Raději jíst od rána a nedostat se do toho šíleného stavu deprivace, kdy nevíme, co bychom snědli. Navíc tam se potom prodlužuje ten interval, kdy se dostavuje nasycení. A právě pokud konzumujeme ty maloobjemové vysokoenergetické zdroje potravy, tak ještě také relativně dlouho trvá než se roztáhne žaludek, což je další podnět pro to, abychom skončili s jídlem.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ve vysílání dopoledního Regionu se teď se seriálem Hubněte zdravě a s doktorkou Cajthamlovou vracíme k Otesánkovi.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak, Otesánek jaksi, možná ti, kteří pohádku znají, pamatují, zkonzumuje všechno, to znamená on sní sedláka i s vozem, on sní děvečku, já nevím i s nůší, to znamená tady je vlastně krásné to, že my se dneska bavíme o tom, co ta deprivace udělá. Člověk, který se dostane do tohoto stavu, tak vlastně příliš nerozlišuje, co jí. On je schopen sníst i potravu, která je třeba už mírně zkažená, nebo je to potrava, která nějakým způsobem není pro něj a jeho zdravotní stav vůbec vhodná, protože v tom změněném stavu vědomí, kdy pozornost poklesne, což bývá častěji večer, když už jsme po celém dni unaveni a častěji tehdy, pokud jsme opravdu hladověli, čili klesne hladina cukru v krvi a tím i v mozku, bohužel. Mozek používá cukr jako hlavní palivo. Pokud se dostane do nějaké takovéhle deprivace, začne používat náhradní palivo, a to je aceton, který tedy změní naše vnímání, takže v tu chvíli člověk je schopen opravdu zkonzumovat všechno a vůbec neřeší za prvé svůj zdravotní stav, za druhé kvalitu stravy a za třetí neřeší vůbec svůj plán. Čili on se dostane do takové zvláštní schizofrenie, kdy si začne takzvaně racionalizovat, že celý den jsem byl hodný a teď už můžu. Takoví ti chroničtí dietáři i média tomu říkají hříšky, to znamená ptají se jak často hřešíme, a tito lidé si v podstatě tím celodenním deprivačním hladověním jakoby nastřádají odpustky ve své hlavě a potom si vesele hřeší. Tím ovšem vytváří ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale asi více než by mohli případně.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, víc než by mohli, ale tím vytvářejí další reflex a vytvářejí si stereotyp, kdy vlastně tyhle ty výkyvy se vzájemně posilují. To znamená ten člověk druhý den, když takhle večer vyluxoval lednici, většinou nemá chuť ani hlad na to, aby se nasnídal, protože jeho trávicí trakt celou tu noční pauzu, kdy měl být v klidu, tak vlastně musel trávit a zpracovávat ty živiny, ukládat je do tuku, to znamená on nemá chuť snídat, pak tedy už je snazší vysadit všechno a dát si jenom malý nějaký oběd a už se začíná od odpoledne těšit na to, až zas otevře tu lednici. Pokud jde v tomto stavu dokonce předtím ještě na nákup, tak výběrově nakupuje nevhodné potraviny.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jak z tohoto začarovaného kruhu ven? To se dozvíte na Regionu už za pár minut. Poslouchejte dál.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Kateřina Cajthamlová, Patrik Rozehnal ve studiu Českého rozhlasu Region, pořad Hubněte zdravě, který se od nového roku přesunul do dopoledního času. A řešíme problém, kdy se snažíme vydržet hubnout přes den, nic nejíme, děláme špatně, a pak vyluxujeme lednici navečer. Paní doktorko, jak tedy se držet dobře přes den, aby k tomu luxování nedošlo?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
První, musíme si uvědomit tenhle ten mechanismus. Nám nic jiného nezbude večer a nemusí to být hned ten první večer, může to být tak, že dva, tři dny vydržíme a pak přijde ten osudový večer s velkým V, nevydržíme a veškeré takzvané snažení těch předchozích dní je vlastně v prachu. Navíc, pokud tohle to děláme opakovaně, naše tělo se adaptuje a bude si udržovat přes to hladovění větší procento tělesného tuku. Takže důležité je si to uvědomit. Jakmile si to uvědomíme, důležité je číslo dvě, je nemít večer v té lednici věci, které by nám vlastně škodily. Chodit najedení na nákup, abychom měli seznam nákupní, abychom měli rozmyšleno, co budeme vařit a abychom se opravdu obloukem vyhýbali těm problematickým potravinám, to znamená nechodit do těch uliček, kde víme, že je to ulička, která vede do pekla.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jak rychle nakoupíte najednou.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak. No, a další, co musíme udělat, je neodpouštět si ty hříšky, to znamená takové ty podpůrné skupiny, které se vzájemně posilují v tom, že to se jako prostě stane a to nic neznamená, tak ty vlastně zase posilují takový ten nerealistický pocit, že si tímto způsobem neškodíme. Tímto způsobem si škodíme, škodíme své sebeúctě, své sebedůvěře a škodíme i své slinivce, svému žlučníku a svým střevům, případně samozřejmě své postavě.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
V seriálu Hubněte zdravě pokračuje i po další skladbě, kterou jsme si společně s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou poslechli, a bavíme se dnes o luxování ledničky, o tom případně i jak pomoci lidem, kteří třeba v sobě i nakonec tu touhu zhubnout dusí, protože tímhle tím si prošli, zjistili, že to nefunguje, na nic nevěří a prostě chtějí zhubnout, ale sami nevěří, že jim to půjde.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tam je dobré, aby měli nějakého poradce, který zná jejich zdravotní stav, ať už mu donesou nějakou zdravotní svojí dokumentaci a nebo je to přímo jejich ošetřující lékař, který je k hubnutí nabádá. Další věcí je pravidelný pohyb. Pokud se nám stane pohyb rutinou a nebudeme ho vysloveně tlačit do období po večeři, kde je opravdu nejnevhodnější, tak nám umožní nějakým způsobem víc se dostat do kontaktu s vlastní signalizací vlastního těla. Pak bychom si měli uvědomit svoji genetiku, všimnout si svých příbuzných a zejména těch, kterým se podařilo nějak zaválčit s tou genetikou. Pokud toto budou naši poradci, tak budou většinou rozumnější než ti, kterým se to nepodařilo. Vždycky mě rozesměje nebo spíš až rozesmutní, když vidím obézní rodiče, kteří nějakým způsobem deprivačním se snaží, aby jejich dítě zhublo a řeknou: "No, on chudák malej to má jako my, my už jsme to vzdali, no, ale jemu to tedy umožníme." A pak, když člověk se ptá jak to teda v té rodině chodí, no, tak tatínek a maminka takzvaně debužírují, to znamená jedí přesně všechny možné nevhodné potraviny a na kraji stolu sedí ubohé dítě, které teda se má snažit a jí nějaký salát. Tohle to vlastně ještě zvýrazňuje ten pocit vydělení. Takže takový člověk by se neměl cítit vydělen, měl by si uvědomit, že ten čas, který si naplánuje, že bude hubnout, by neměl končit nějakým datem, kdy nějak zhubne, ale že by to mělo pokračovat potom udržováním. Měl by mít poradce a měl by začít tou správnou snídaní, na kterou by měl mít dost času. Měl by si alespoň dopřát kvalitní oběd, po kterém by měl chvilku odpočinku a večeři by měl konzumovat rozumně v klidu a neměl by po níž dělat žádnou větší fyzickou aktivitu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubněte s námi na facebooku www.facebook.com/hubnetezdrave.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Se seriálem Hubněte zdravě se dostáváme k dalšímu povídání, my jsme si to pracovně nazvali Otesánci a teď jsme se věnovali i lidem naposledy, kteří zhubnout chtějí, ale nějak to už po čase vzdali. Řekli jsme si, že by jim měli pomáhat jakási poradci. Můžou se tedy vymanit oni sami z toho začarovaného kruhu, nastolit nějakou cestu, že jim to opravdu půjde, když už zjistili, že tohle nefunguje, stejně mi ti lidé radí a mně to nejde a já jsem furt tlustý a nespokojený s tím jak vypadám, a už to vzdali. Je tam ta cesta k té nápravě těžší, delší, než když to někdo dělá poprvé a musí to být vždy pod dohledem lékaře?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Člověk demotivovaný a člověk, který je zklamaný sám sebou, by to měl zreflektovat, měl by si to uvědomit a měl by někde, ideálně u psychologa tyhle ty věci řešit. To odpuštění těch vin totiž člověk sám sobě velmi těžko poskytuje. Vždycky je důležité mít někoho, kdo má odstup, kdo toho člověka vidí z vnějšku, kdo ho může upozornit na věci, které se mu daří. Další velmi dobrá metoda je uvědomit si třeba, v které životní oblasti uvažuji trošku jinak o změně. Bývá to například v pracovní oblasti, například je možné všimnout si, že dělal jsem nějakou školu, ta se mi nepodařila, dělal jsem druhou školu, ta se mi taky nepodařila a pak se něco stalo a já jsem dodělal úplně perfektně třetí školu. To, co se něco stalo, to je zdroj, který mám stále v sobě přístupný. Může to být třeba zamiloval jsem se nebo přestěhoval jsem se nebo našel jsem si nějakého kamaráda, se kterým jsem tu školu dodělal. To je u každého člověka trošku individuální, a pokud najdeme tenhle ten zdroj, čili co nám individuálně pomáhá najít sebedůvěru ztracenou, získat zase tu jiskru a takovou tu radost z nějaké práce, která je těžká, ale má nějaký smysluplný cíl, tak tohle může fungovat velmi dobře i u toho pověstného hubnutí. Asi bych tady doporučovala vyhýbat se úplně programově se vyhýbat takovým těm zdrojům znechucení ze sebe samotného. Rozhodně velmi špatně funguje, pokud si dáme třeba na lednici nějaké heslo, které je urážlivé nebo pokud si tam dáme nějaký ošklivý obrázek, tohle to spíš tu sebeúctu a sebedůvěru snižuje. Lepší jsou věci motivační, věci, které nás povzbuzují, upozorňují, že jsme lidé, že každý má právo na své vlastní tempo a pokud se jedná o ty hříšky, o kterých jsme mluvili, tak si to překódovat do nějakého jiného významu. Není to hřích, ale toto si povolím jenom v tomto množství, jenom tímto způsobem. Takže toto je lepší varianta než si dát čokoládu nebo sušenku s tukem nebo nějakou pomazánku tučnou. Čili vždycky vybírat tu lepší variantu, ale rozhodně neodepřít s tím, že prostě si nedám vůbec nic.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Je před námi závěr toho dnešního povídání seriálu Hubněte zdravě, kdy bychom měli udělat malé resumé nakonec, shrnout to podstatné z toho našeho povídání. Jak pomoci lidem, kteří luxují ledničku nebo ztratili už v sobě tu touhu zhubnout, protože jim to prostě nešlo, co by to mělo být? Ten lékař, návštěva, to být psychicky v pohodě?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Rozhodně tou radou je uvědomit si, že jsem lidská bytost, která má právo, ale zároveň povinnost svobodné volby. Ta volba by měla být opravdu svobodná a naše tělo je tím nejlepším signalizačním systémem, který nám ten život buď znepříjemňuje nebo trošku usnadňuje. Každopádně uvědomit si, že to tělo má velmi staré mechanismy, které ne všechny jsou přístupné naší vůli a pokud něco nevíme a něco nám není jasné, opravdu jděme se raději poradit, ale s někým, koho vidíme, komu důvěřujeme, nejenom s nějakými virtuálními médii.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Potom určitě jíst pravidelně, zvyknout si na to, že ne jen večer.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Pravidelnost v jídle, to jsme tady zmiňovali mnohokrát. Myslím si, že i pohyb je důležitá věc a bývá velmi opomíjený odpočinek, pravidelný odpočinek může dělat u hubnutí zázraky, protože spousta těch, kteří si nějak změnili postavu ať už vlivem úrazu, vysazením pohybu a nebo tím, že se nějak trápili, tak vlastně se přetěžují, pokud se snaží najednou nastoupit s těmi štíhlými do jejich životního tempa. Ten odpočinek je důležitou součástí celého režimu a umožní tomu člověku nastavit si své cíle realisticky. Člověk unavený, přetížený, a který se cítí pronásledován nebo hříšníkem a viníkem, většinou nebývá tak racionálně uvažující jako člověk v pohodě, který je v kruhu svých blízkých ctěn, vážen, podporován a který si sám sebe ctí.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Radí doktorka Kateřina Cajthamlová. Radit se můžete s námi i na facebooku, nechat nám tam třeba vzkaz, co byste rádi s námi řešili i v dalších dílech. No, a my se těšíme opět příští čtvrtek. Mějte se krásně.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Mějte se moc hezky a pamatujte, takový Otesánek, to byl jenom kus dřeva, vy jste lidé.
Spustit audio
--------------------
Příjemné dopoledne vám z Regionu přeje Patrik Rozehnal.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová, dobrý den.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dnešní téma jsou otesánci.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To jsou lidé, nebo já jsem si tak přezval lidi, kteří jsou schopni vyluxovat lednici večer předtím, když ten den vůbec nejedli, prostě oni se snaží držet zdravý den, čili oni se drží takzvaně a pak to nevydrží a vyluxují lednici.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Patriku, zřejmě, když vám někdo četl pohádku o Otesánkovi, tak jste nedával pozor.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ten sní všechno.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Otesánek jí od rána do večera, pořád. Navíc další Otesánek ještě roste, tihle ti lidé za prvé nejedí od rána do večera, oni jedí většinou jenom jednou denně a za další se jedná většinou o lidi dospělé, kteří už nerostou, a v tom je právě zakopaný pes.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Já jsem si představoval Otesánka, že když už se k jídlu dostane, tak sežere všechno, tátu, mámu i tu lednici, tak když už tu lednici vidí a celý den to vydrží, tak tam zblajzne úplně všechno.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, a to je právě důkaz toho, jak funguje příjem potravy v podstatě málo závislé na naší vůli. Příjem potravy je jedna část vlastně našeho homeostatického držení stejného vnitřního prostředí. Naše dýchání, naše činnost střev, naše vylučování zplodin, to vše je řízeno úplně mimovolními procesy. Stejně tak bohužel příjem potravy bývá řízen poměrně výrazně mimovolními procesy, a to do té míry, že například pokud vám klesne hladina cukru v krvi, tak dojde k tomu, že se vám změní vědomí a vy se dostanete do takového polosomnambulního stavu, kdy prostě začnete vyhledávat jakoukoli potravu. Ideálně potravu snadno stravitelnou malého objemu, což jsou přesně ty nezdravé věci čili sladké, tučné. Ony jsou dobře stravitelné, protože na konzumaci tohoto typu potravy nepotřebujeme ani příliš žvýkat, ani příliš rozmělňovat tu potravu, nevzniká z ní příliš mnoho zbytků, čili po tom celodenním hladovění je to ta nejsnáze zpracovatelná energie.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dál si o tom tématu budeme povídat hned po písničce na Regionu.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
V seriálu Hubněte zdravě, jehož fanoušky se samozřejmě můžete stát i na facebooku, tedy na adrese www.facebook.com/hubnetezdrave si s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou povídáme o tom okamžiku, kdy se vrhneme na tu lednici potom, co jsme celý den nejedli. Lze vysledovat, že při tom otevřením lednice začneme něčím a skončíme zas u jiných typů potravin.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Za prvé je důležité, co v té lednici máme. Představa, že se vrhneme první na nějaký salát, případně na zeleninu nebo na samotný chléb, je mylná. V tomto případě opravdu začne člověk fungovat trošku jako ti pověstní psi Ivana Pavloviče Pavlova, nevím, jestli naši posluchači ještě znají Pavlovův reflex byl vlastně určitým způsobem příznačný tím, že vlastně za a) psi museli hladovět, to znamená, že se dostali do fáze deprivace, stejně tak jako hladový ten člověk, který drží dietu celý den nebo odepírá si potravu. A v okamžiku, kdy začli cítit jídlo a viděli ho, tak samozřejmě se na něj vrhli a jedli. Pavlov jim k tomu zvonil na zvonek a tím spojil vlastně dva podněty, jeden nepodmíněný, to znamená to je to jídlo, vidím jídlo - jím a druhý podmíněný, to znamená ten, který nesouvisí nijak s uspokojováním hladu nebo chuti, a to byl ten zvuk zvonku. Posléze odděloval tyhle ty dva podněty a došlo k tomu, že psi najednou na zvonění zvonku začli slinit. Stejně se začne chovat ten, který drží diety. Tomu už stačí, aby se jenom vyprávělo o tom, že tedy se otevírá lednice, stačí mu slyšet zvuk otevírané lednice a už začíná slinit a bude konzumovat opravdu všechno, co v té lednici najde.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže raději neotvírat lednici nebo poslat do lednice někoho jiného?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Raději jíst od rána a nedostat se do toho šíleného stavu deprivace, kdy nevíme, co bychom snědli. Navíc tam se potom prodlužuje ten interval, kdy se dostavuje nasycení. A právě pokud konzumujeme ty maloobjemové vysokoenergetické zdroje potravy, tak ještě také relativně dlouho trvá než se roztáhne žaludek, což je další podnět pro to, abychom skončili s jídlem.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ve vysílání dopoledního Regionu se teď se seriálem Hubněte zdravě a s doktorkou Cajthamlovou vracíme k Otesánkovi.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak, Otesánek jaksi, možná ti, kteří pohádku znají, pamatují, zkonzumuje všechno, to znamená on sní sedláka i s vozem, on sní děvečku, já nevím i s nůší, to znamená tady je vlastně krásné to, že my se dneska bavíme o tom, co ta deprivace udělá. Člověk, který se dostane do tohoto stavu, tak vlastně příliš nerozlišuje, co jí. On je schopen sníst i potravu, která je třeba už mírně zkažená, nebo je to potrava, která nějakým způsobem není pro něj a jeho zdravotní stav vůbec vhodná, protože v tom změněném stavu vědomí, kdy pozornost poklesne, což bývá častěji večer, když už jsme po celém dni unaveni a častěji tehdy, pokud jsme opravdu hladověli, čili klesne hladina cukru v krvi a tím i v mozku, bohužel. Mozek používá cukr jako hlavní palivo. Pokud se dostane do nějaké takovéhle deprivace, začne používat náhradní palivo, a to je aceton, který tedy změní naše vnímání, takže v tu chvíli člověk je schopen opravdu zkonzumovat všechno a vůbec neřeší za prvé svůj zdravotní stav, za druhé kvalitu stravy a za třetí neřeší vůbec svůj plán. Čili on se dostane do takové zvláštní schizofrenie, kdy si začne takzvaně racionalizovat, že celý den jsem byl hodný a teď už můžu. Takoví ti chroničtí dietáři i média tomu říkají hříšky, to znamená ptají se jak často hřešíme, a tito lidé si v podstatě tím celodenním deprivačním hladověním jakoby nastřádají odpustky ve své hlavě a potom si vesele hřeší. Tím ovšem vytváří ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale asi více než by mohli případně.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, víc než by mohli, ale tím vytvářejí další reflex a vytvářejí si stereotyp, kdy vlastně tyhle ty výkyvy se vzájemně posilují. To znamená ten člověk druhý den, když takhle večer vyluxoval lednici, většinou nemá chuť ani hlad na to, aby se nasnídal, protože jeho trávicí trakt celou tu noční pauzu, kdy měl být v klidu, tak vlastně musel trávit a zpracovávat ty živiny, ukládat je do tuku, to znamená on nemá chuť snídat, pak tedy už je snazší vysadit všechno a dát si jenom malý nějaký oběd a už se začíná od odpoledne těšit na to, až zas otevře tu lednici. Pokud jde v tomto stavu dokonce předtím ještě na nákup, tak výběrově nakupuje nevhodné potraviny.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jak z tohoto začarovaného kruhu ven? To se dozvíte na Regionu už za pár minut. Poslouchejte dál.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Kateřina Cajthamlová, Patrik Rozehnal ve studiu Českého rozhlasu Region, pořad Hubněte zdravě, který se od nového roku přesunul do dopoledního času. A řešíme problém, kdy se snažíme vydržet hubnout přes den, nic nejíme, děláme špatně, a pak vyluxujeme lednici navečer. Paní doktorko, jak tedy se držet dobře přes den, aby k tomu luxování nedošlo?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
První, musíme si uvědomit tenhle ten mechanismus. Nám nic jiného nezbude večer a nemusí to být hned ten první večer, může to být tak, že dva, tři dny vydržíme a pak přijde ten osudový večer s velkým V, nevydržíme a veškeré takzvané snažení těch předchozích dní je vlastně v prachu. Navíc, pokud tohle to děláme opakovaně, naše tělo se adaptuje a bude si udržovat přes to hladovění větší procento tělesného tuku. Takže důležité je si to uvědomit. Jakmile si to uvědomíme, důležité je číslo dvě, je nemít večer v té lednici věci, které by nám vlastně škodily. Chodit najedení na nákup, abychom měli seznam nákupní, abychom měli rozmyšleno, co budeme vařit a abychom se opravdu obloukem vyhýbali těm problematickým potravinám, to znamená nechodit do těch uliček, kde víme, že je to ulička, která vede do pekla.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jak rychle nakoupíte najednou.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak. No, a další, co musíme udělat, je neodpouštět si ty hříšky, to znamená takové ty podpůrné skupiny, které se vzájemně posilují v tom, že to se jako prostě stane a to nic neznamená, tak ty vlastně zase posilují takový ten nerealistický pocit, že si tímto způsobem neškodíme. Tímto způsobem si škodíme, škodíme své sebeúctě, své sebedůvěře a škodíme i své slinivce, svému žlučníku a svým střevům, případně samozřejmě své postavě.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
V seriálu Hubněte zdravě pokračuje i po další skladbě, kterou jsme si společně s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou poslechli, a bavíme se dnes o luxování ledničky, o tom případně i jak pomoci lidem, kteří třeba v sobě i nakonec tu touhu zhubnout dusí, protože tímhle tím si prošli, zjistili, že to nefunguje, na nic nevěří a prostě chtějí zhubnout, ale sami nevěří, že jim to půjde.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tam je dobré, aby měli nějakého poradce, který zná jejich zdravotní stav, ať už mu donesou nějakou zdravotní svojí dokumentaci a nebo je to přímo jejich ošetřující lékař, který je k hubnutí nabádá. Další věcí je pravidelný pohyb. Pokud se nám stane pohyb rutinou a nebudeme ho vysloveně tlačit do období po večeři, kde je opravdu nejnevhodnější, tak nám umožní nějakým způsobem víc se dostat do kontaktu s vlastní signalizací vlastního těla. Pak bychom si měli uvědomit svoji genetiku, všimnout si svých příbuzných a zejména těch, kterým se podařilo nějak zaválčit s tou genetikou. Pokud toto budou naši poradci, tak budou většinou rozumnější než ti, kterým se to nepodařilo. Vždycky mě rozesměje nebo spíš až rozesmutní, když vidím obézní rodiče, kteří nějakým způsobem deprivačním se snaží, aby jejich dítě zhublo a řeknou: "No, on chudák malej to má jako my, my už jsme to vzdali, no, ale jemu to tedy umožníme." A pak, když člověk se ptá jak to teda v té rodině chodí, no, tak tatínek a maminka takzvaně debužírují, to znamená jedí přesně všechny možné nevhodné potraviny a na kraji stolu sedí ubohé dítě, které teda se má snažit a jí nějaký salát. Tohle to vlastně ještě zvýrazňuje ten pocit vydělení. Takže takový člověk by se neměl cítit vydělen, měl by si uvědomit, že ten čas, který si naplánuje, že bude hubnout, by neměl končit nějakým datem, kdy nějak zhubne, ale že by to mělo pokračovat potom udržováním. Měl by mít poradce a měl by začít tou správnou snídaní, na kterou by měl mít dost času. Měl by si alespoň dopřát kvalitní oběd, po kterém by měl chvilku odpočinku a večeři by měl konzumovat rozumně v klidu a neměl by po níž dělat žádnou větší fyzickou aktivitu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubněte s námi na facebooku www.facebook.com/hubnetezdrave.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Se seriálem Hubněte zdravě se dostáváme k dalšímu povídání, my jsme si to pracovně nazvali Otesánci a teď jsme se věnovali i lidem naposledy, kteří zhubnout chtějí, ale nějak to už po čase vzdali. Řekli jsme si, že by jim měli pomáhat jakási poradci. Můžou se tedy vymanit oni sami z toho začarovaného kruhu, nastolit nějakou cestu, že jim to opravdu půjde, když už zjistili, že tohle nefunguje, stejně mi ti lidé radí a mně to nejde a já jsem furt tlustý a nespokojený s tím jak vypadám, a už to vzdali. Je tam ta cesta k té nápravě těžší, delší, než když to někdo dělá poprvé a musí to být vždy pod dohledem lékaře?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Člověk demotivovaný a člověk, který je zklamaný sám sebou, by to měl zreflektovat, měl by si to uvědomit a měl by někde, ideálně u psychologa tyhle ty věci řešit. To odpuštění těch vin totiž člověk sám sobě velmi těžko poskytuje. Vždycky je důležité mít někoho, kdo má odstup, kdo toho člověka vidí z vnějšku, kdo ho může upozornit na věci, které se mu daří. Další velmi dobrá metoda je uvědomit si třeba, v které životní oblasti uvažuji trošku jinak o změně. Bývá to například v pracovní oblasti, například je možné všimnout si, že dělal jsem nějakou školu, ta se mi nepodařila, dělal jsem druhou školu, ta se mi taky nepodařila a pak se něco stalo a já jsem dodělal úplně perfektně třetí školu. To, co se něco stalo, to je zdroj, který mám stále v sobě přístupný. Může to být třeba zamiloval jsem se nebo přestěhoval jsem se nebo našel jsem si nějakého kamaráda, se kterým jsem tu školu dodělal. To je u každého člověka trošku individuální, a pokud najdeme tenhle ten zdroj, čili co nám individuálně pomáhá najít sebedůvěru ztracenou, získat zase tu jiskru a takovou tu radost z nějaké práce, která je těžká, ale má nějaký smysluplný cíl, tak tohle může fungovat velmi dobře i u toho pověstného hubnutí. Asi bych tady doporučovala vyhýbat se úplně programově se vyhýbat takovým těm zdrojům znechucení ze sebe samotného. Rozhodně velmi špatně funguje, pokud si dáme třeba na lednici nějaké heslo, které je urážlivé nebo pokud si tam dáme nějaký ošklivý obrázek, tohle to spíš tu sebeúctu a sebedůvěru snižuje. Lepší jsou věci motivační, věci, které nás povzbuzují, upozorňují, že jsme lidé, že každý má právo na své vlastní tempo a pokud se jedná o ty hříšky, o kterých jsme mluvili, tak si to překódovat do nějakého jiného významu. Není to hřích, ale toto si povolím jenom v tomto množství, jenom tímto způsobem. Takže toto je lepší varianta než si dát čokoládu nebo sušenku s tukem nebo nějakou pomazánku tučnou. Čili vždycky vybírat tu lepší variantu, ale rozhodně neodepřít s tím, že prostě si nedám vůbec nic.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Je před námi závěr toho dnešního povídání seriálu Hubněte zdravě, kdy bychom měli udělat malé resumé nakonec, shrnout to podstatné z toho našeho povídání. Jak pomoci lidem, kteří luxují ledničku nebo ztratili už v sobě tu touhu zhubnout, protože jim to prostě nešlo, co by to mělo být? Ten lékař, návštěva, to být psychicky v pohodě?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Rozhodně tou radou je uvědomit si, že jsem lidská bytost, která má právo, ale zároveň povinnost svobodné volby. Ta volba by měla být opravdu svobodná a naše tělo je tím nejlepším signalizačním systémem, který nám ten život buď znepříjemňuje nebo trošku usnadňuje. Každopádně uvědomit si, že to tělo má velmi staré mechanismy, které ne všechny jsou přístupné naší vůli a pokud něco nevíme a něco nám není jasné, opravdu jděme se raději poradit, ale s někým, koho vidíme, komu důvěřujeme, nejenom s nějakými virtuálními médii.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Potom určitě jíst pravidelně, zvyknout si na to, že ne jen večer.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Pravidelnost v jídle, to jsme tady zmiňovali mnohokrát. Myslím si, že i pohyb je důležitá věc a bývá velmi opomíjený odpočinek, pravidelný odpočinek může dělat u hubnutí zázraky, protože spousta těch, kteří si nějak změnili postavu ať už vlivem úrazu, vysazením pohybu a nebo tím, že se nějak trápili, tak vlastně se přetěžují, pokud se snaží najednou nastoupit s těmi štíhlými do jejich životního tempa. Ten odpočinek je důležitou součástí celého režimu a umožní tomu člověku nastavit si své cíle realisticky. Člověk unavený, přetížený, a který se cítí pronásledován nebo hříšníkem a viníkem, většinou nebývá tak racionálně uvažující jako člověk v pohodě, který je v kruhu svých blízkých ctěn, vážen, podporován a který si sám sebe ctí.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Radí doktorka Kateřina Cajthamlová. Radit se můžete s námi i na facebooku, nechat nám tam třeba vzkaz, co byste rádi s námi řešili i v dalších dílech. No, a my se těšíme opět příští čtvrtek. Mějte se krásně.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Mějte se moc hezky a pamatujte, takový Otesánek, to byl jenom kus dřeva, vy jste lidé.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
