Přijeďte do Veletova. Ukážeme vám naši slavnou minulost, zve Martin Bednář do Námořního muzea

8 fotografií

„Československá námořní plavba měla 44 obřích zaoceánských lodí, pět říčně námořních a jednu osobní, myšlenou jako parník. Ta flotila vznikla v 50. letech a její činnost byla ukončena privatizací v roce 1998. Tedy poměrně nedávno. Celkově na těch našich lodích sloužilo tři a půl tisíce českých a československých námořníků. Spousta jich ještě žije a navštěvuje nás v našem Námořním muzeu,“ říká Martin Bednář z České lodní společnosti.

8 fotografií

Do dneška prý mezi odbornou veřejností rezonuje skutečnost, že Čechoslováci byli naprosté jedničky ve svém řemesle. „Dokonce se stává, že i přímořské státy dávají na piedestal československé posádky, respektive naši národní flotilu. Byli opravdu legendou, jak co se týče pracovitosti, profesionality, dodržování termínů, podmínek v rámci života na lodi i v dalších parametrech,“ vypočítává Martin Bednář.

Proto je rád, že se podařilo ve Veletově vybudovat Námořní muzeum, jediné svého druhu nejen u nás, ale i ve střední Evropě. „Zaměřujeme se na celkovou historii té české stopy na mořích a oceánech. Prohlídku začínáme tím, že představíme lidem českého piráta z Karibiku, Augustina Heřmana, který v první polovině 17. století brázdil karibské vody a reálně se zabýval korzárskou činností,“ vypráví Martin Bednář. A nezapomínají ani na Eduarda Ingriše, autora písničky Teskně hučí Niagára, který na voru dvakrát přeplul Tichý oceán. A kterého sám Ernest Hemingway požádal o spolupráci při natáčení filmu Stařec a moře.

Z lodě Třinec přicestovala do České republiky jako první šestitunová kotva|foto:Archiv Martina Bednáře

Třinec jede domů

A slibně se vyvíjí i další plán. Dostat zpátky domů loď Třinec, jedinou dosud existující loď bývalé Československé námořní plavby, která dnes kotví v holandském Rotterdamu, kde ji využívají jako přístavní skladiště. „Před asi třemi lety vznikla iniciativa Třinec jede domů, která pracuje na tom, aby se ta loď vrátila v nějaké podobě zpátky do Čech. Teď se k nám dostal jeden z první dílků, kotva z této legendární lodě vážící 6,5 tuny.“

Zatím našla své místo v Nymburce na břehu Labe. Zůstat by tam měla, dokud nebude opravené náměstí T. G. Masaryka ve městě Třinci. Kotva tam pak bude převezena a slavnostně umístěna.

Vcelku se loď Třinec do Čech vrátit nemůže. „Ta loď má v naloženém stavu ponor nějakých 15 metrů. Když je vyložená, tak je to 7 metrů. Nevešla by se pod mosty nebo případné další překážky,“ vysvětluje Martin Bednář. V plánu ale je zachránit vrchní část kapitánského můstku, přilehlé prostory a podstatnou část přídě. Pokud by se to podařilo, mohl by můstek zdobit ve Veletově labský břeh.

Co všechno je k vidění ve veletovském Námořním muzeu a jaká je historie Československé námořní plavby, se dozvíte při poslechu celého pořadu.