Pro dárcovství krvetvorných buněk je trochu výhodnější muž, říká hematoonkolog Pavel Jindra
Leukémie je vážné onemocnění, které díky výrazným pokrokům medicíny a také registru dárců kostní dřeně už nemusí být fatální.
„Leukémie je klubko diagnóz, které nijak nezkracují život a jsou léčitelné. Takových typů chronických leukémií přibývá. K dispozici jsou léky, které specificky blokují ten změněný patologický gen, který vedl ke vzniku leukémie,“ říká Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců a primář hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň.
U akutní leukémie se část z nich dá vyléčit chemoterapií nebo biologickou léčbou. „Ale pak máme agresivně akutní typ, na který nezabírá ani kombinace chemoterapie a biologické léčby, a ten lze léčit jen pomocí transplantace kostní dřeně, i když my raději říkáme krvetvorných buněk, protože dnes už to není sama ta dřeň,“ upřesňuje primář.
Češi jsou jako dárci na špici
Myšlenka založit registr s dárci vznikla už někdy počátkem 70. let v Anglii. U nás vznikly až po roce 1989 dva registry a za dobu své existence umožnily transplantaci více než 2000 pacientům, kteří dostali šanci na život. „Takových 60 až 70 % pacientů se trvale vyléčí. U zbývajících mohou nastat komplikace, že se buňky neshodnou nebo je tělo nepřijme nebo se nemoc vrátí,“ vysvětluje primář.
V současné době má Český registr dárců krvetvorných buněk na 120 000 dárců. „Patříme v tom našem postkomunistickém regionu ke špičce. Pro zajímavost na Slovensku, které je poloviční, mají asi 20 000 dárců. Češi pomáhají hodně a dobře. Využívají je i v zahraničí, a je to i naopak.“
Pro dárcovství je trochu výhodnější muž
Je rozdíl v tom, jestli se stane dárcem muž či žena? „V případě, že pacient má jediného dárce a je to žena, tak je to jedno. Ale když se může vybírat z více dárců, tak jsou o trochu výhodnější muži. Těch příčin je několik. Například ženy v průběhu otěhotní nebo jsou zrovna kojící, a to je po určitou dobu vyřazuje. V tom to mají muži jednodušší.“
Další dalším faktorem je váha. „Musíte si uvědomit, že počet potřebných krvetvorných buněk se počítá na kilo příjemce. A stokilový chlap je na tom lépe než padesátikilová žena.“
Primář vyvrací i další mýtus: „Transplantace krvetvorných buněk není operace. Jsou to krvetvorné buňky z kostní dřeně vyplavené do periferní krve. Je to takový pytlík jako při transfúzi krve, a tak to v podstatě probíhá. Pacient je normálně na pokoji, může se přitom dívat na televizi nebo tam může mít i své blízké. Samotná transplantace je vcelku jednoduchá, nicméně celý ten proces je nesmírně komplexní a složitý medicínský zákrok.“
Po jaké době se zjistí, že byla transplantace úspěšná? Co musí člověk splňovat, aby se mohl stát dárcem? Proč jsou více ohroženi starší lidé? Jak hledali vhodného dárce pro vietnamskou dívku? Poslechněte si v pořadu Alex a host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.