Proč jsou vysokoškoláci rok od roku horší? Protože jich je zbytečně moc

„V současném akademickém roce bylo na vysokých školách 105 000 míst,“ vypočítává Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. „Maturovalo asi kolem 85 000 studentů. To znamená, že na každého maturanta čeká 1,4 místa.“

Na vysokou školu se tak dostane kolem 90 % maturitního ročníku. Před 30 lety to bylo 10 až 15 %. V sousedním Rakousku je to 20 %. „A jestliže nastoupí všichni, tak tam prostě je část studentů, kteří ty vědomosti a dovednosti mají horší než dříve těch 10 % populace.“

Čtěte také

K vyřešení problému zatím nepřispěly ani státní maturity. Ty jsou pořád jen předpokladem, aby člověk vůbec mohl na VŠ studovat.

Zima chápe smysl jednotné zkoušky, která uzavírá určitý stupeň vzdělávání. Problém vidí v tom, že je to jeden metr na všechny. Učně i gymnazisty. „To znamená, že někde musíme ty požadavky snížit, nebo jinde zbytečně navyšovat.“

Státní maturity jsou drahý špás
Zatím ale představují hlavně ekonomickou zátěž „Je to trošku drahý špás a určitě by to šlo udělat levněji.“ Připomíná zadávání maturitních témat rozhlasem, kdy se ušetřilo za lidi i papír.

Ani nahradit přijímačky státní maturitou ještě nejde. „Až bude systém ustaven jednotně aspoň tři roky, bude možné to použít.“

Nárůst nezaměstnanosti absolventů
Může vysoké procento vysokoškoláků i za nárůst nezaměstanosti? „Nezaměstnanost absolventů vysokých škol je dána obory. Naopak jsou obory, kde je velký zájem,“ připomíná Zima přírodovědné obory.

„Jsou i velké rozdíly v nezaměstnanosti absolventů mezi jednotlivými školami. Třeba Univerzita Karlova má něco kolem 1,7 % nezaměstnaných,“ říká

Budou univerzitám stačit peníze z Evropských fondů? Je v pražských nemocnicích dostatek volných lůžek? Máme se stále obávat AIDS? Poslechněte si v iRadiu.