Prof. MUDr. Luděk Červenka, CSc., MBA, přednosta Pracoviště experimentální medicíny IKEM
7. listopad 2011
Tandem
Do Tandemu Jana Rosáka zavítal vzácný host - přednosta Pracoviště experimentální medicíny IKEM prof. MUDr. Luděk Červenka, CSc., MBA. Povídali si o tom, jaké tituly vlastně používá a jaká k nim vedla cesta, co je největším problém v oblasti onemocnění ledvin a dozvěděli jste se, na jakých zvířatech dělají v IKEMu experimenty.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezký den z Tandemu přeje všem posluchačům Jan Rosák. Mým dnešním hostem je přednosta Institutu experimentální medicíny, tedy slavného IKEMu v Praze. Jsem velmi rád, že pozvání k nám přijal profesor, doktor Luděk Červenka, kandidát věd MBA. Jestli dovolíte, pane profesore, tak bychom po písničce začali vyprávění v Českých Budějovicích. Vítám vás u nás.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Děkuju moc za pozvání.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
České Budějovice, tak to je jasné. Mimochodem, myslím, že se to říká i v Járovi Cimrmanovi, v Budějovicích by chtěl žít každý. Vy jste se tam narodil, jestli se nepletu.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, takže se tam za chviličku vrátíme. / Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je profesor Luděk Červenka. A, jak jsem už v úvodu naznačil, tak se narodil v Českých Budějovicích. A, jak říkal Jára Cimrman, každý by tam chtěl žít. Je to pravda? Souhlasíte s tím?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
To já myslím, že jo, že jižní Čechy jsou krásný. Český Budějovice jsou taky hezký, i když já tam teď moc nejezdím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak dlouho jste tam žil?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
No, tak my jsme tam žili do roku 72, pak jsme se odstěhovali do Žiliny, kde jsme strávili pár let s rodičema. Tatínek tam pracoval na vysoké škole.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tatínek byl také lékař nebo je lékař?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Ne, ne, tatínek je dopravní inženýr. A když okolo roku 68 v rámci federalizace byla vysoká škola dopravní přeložena do Žiliny na Slovensko, tak jsme se tam přestěhovali. Pár let jsme tam strávili, můj mladší bratr se tam narodil. A já jsem tam vlastně chodil až do první třídy. A pak jsme se vrátili nazpátek.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To tam možná tatínek učil taky Karla Štědrého, který absolvoval v Žilině Vysokou školu dopravní.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Doufám, že ho neučil.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Karel Štědrý se tomu naštěstí potom vůbec nevěnoval už, tomuto oboru. No, ale vy jste, předpokládám, jaksi měl někde asi buďto v rodinných genech nebo nějaký příklad, protože jste se odrodil takhle.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Odrodil jsem se. A já musím říct, že odrodil jsem se hlavně asi zásluhou mého tatínka, a to čistě, to říkám zcela otevřeně z pragmatických důvodů. Já jsem nechtěl studovat medicínu, měl jsem úplně jiné zájmy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jaké?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Mě zajímaly tak jako ekonomie, práva a chtěl jsem studovat práva. Já jsem maturoval v roce 1986 a tatínek by řekl, poučen tímhle obdobím po roce 1970, na to do konce svého života nezapomenu a všude to říkám, tak řekl: "Milý synu, ty jsi se úplně zbláznil! Ty chceš v zemi bez práva jít studovat práva! Nemusíš proti režimu aktivně vystupovat, ale jako aktivně s ním kolaborovat, to snad jako není možný. Takže, vyber si jakoukoliv školu, jen ne ty práva." A já jsem si vybral tu medicínu. A musím říct, že jsem si ji vybral tak vlastně náhodou, protože ta medicína mi připadala pořád jako prestižní. Tak jsem si řekl, tak půjdu na tu medicínu. Pak jsem měl taky slíbeno, protože já mám modrou knížku, že když mě na tu vysokou školu nevezmou, tak příští rok si můžu jít na ty práva. Já jsem se přihlásil na tu medicínu, ale to já neříkám kvůli tomu, a pak jsem se na ní začal hodně učit, protože jsem se na ní chtěl jako dostat. A musím říct, že jsem vlastně asi první v rodu jako z obou stran, jak Červenků, tak Šimánků, o kterým já aspoň vím, že na medicíně je. Já toho jako nelituju, ale říkám, byla to úplná náhoda.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže vás jaksi ne jako kluka bavila třeba biologie nebo zvířátka nebo takhle.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Ne, zní to úplně paradoxně, vůbec mě to nebavilo. Naopak skutečně jsem tíhnul paradoxně, bych řekl, k humanitním jako oborům.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale předpokládám, že vás ta medicína popadla přímo tedy jaksi.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Ne, mě bavila hodně. Já myslím, že medicína je hezká škola, je to hezká škola.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Stupňovalo se to s tím studiem?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Jo, já myslím, že se stupňovalo. Ten první ročník, víte, ono to není moc, jak se učíte tu anatomii, ten telefonní seznam, tak ono je to spíš takovej, já tomu říkám, selekce jako lidí, aby se prokázala ta vůle. A pak mě to začalo bavit. Ono vás to baví, protože já si to uvědomuju teď zpětně, kdy učím. Ve skutečnosti jste v kroužku nebo ve třídě jako s inteligentními lidmi, na kterých vidíte ten zájem. Většina z nich tam není náhodou jako já, ten obor. Takže, žijete v tom kruhu, baví vás to a pak je to doopravdy jako hodně zajímavý, je to zajímavý, poznáváte. Tam se neučíte jenom jak léčit, ale jak vlastně to tělo funguje, co a jak různě, spousta věcí, najdete si tam spoustu bodů. Je to moc hezká škola. A myslím si, já to pořád na těch studentech vidím, že 90 procent z nich to baví. A ty, který to nebaví, to většinou skončejí hned, jako tak po druhým, třetím ročníku a jdou se věnovat něčemu jinýmu. / Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host, profesor, doktor Luděk Červenka, kandidát věd, MBA, titulů spousta. Které používáte hlavně? Jaksi profesor asi nejspíš.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Víte, že já je vlastně ani moc nepoužívám. Většinou mě v práci, bych tak řekl, ti, kteří jsou v uvozovkách mými podřízenými, spolupracovníky, jako paní hospodářka, sekretářka, říkají vy a jiní spolupracovníci jako říkají, byl byste tak laskav, to mě jako neoslovují. A moji spolupracovníci, s kterými skutečně spolupracuji, mi jako říkají Luďku, ty. Ty stejně staří a mladší mi říkají Luďku ty a ty starší mi říkají Luďku vy, protože já jsem do toho IKEMu přišel jako mladý student, tak mi jako začali říkat Luďku. A jak to bývávalo zvykem ty starší, nezačali mi tykat, ale říkali Luďku, byl byste tak laskav.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím ale, že to oslovování vychází z velké části taky z naturelu toho kterého člověka. To znamená, jestliže se k tomu stavíte tak jaksi, k těm lidem přátelsky jako kamarád a kolega, nikoliv jako mentor nebo, dejme tomu, šéf, vedoucí, tak prostě se i jinak naváže ten kontakt.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Víte, to naše pracoviště je vlastně vědecký pracoviště to, co já šéfuju, takže to není jako, bych řekl, typická chirurgie. Ta chirurgie, to prostě vidíte, že tam je vojenská organizace už jenom, jak se přichází na to hlášení, protože tam jako musí být pořádek a tam je jasně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To musí bejt.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Tam to musí být. Takový vyselektovaný zvyk je, vždycky býval a který mě překvapoval, když přišel přednosta, když řekl ráno na hlášení do té místnosti, tak všichni povstanou jak na vojně, jo, to je bez ohledu. Kdežto u nás je nejdůležitější, říkám, první mezi rovnými a spíš jim jako sloužíte, je to takový jako tvůrčí. Největší náš kapitál jsou ty lidi, jakýkoliv. Počínaje těma lidma, který se starají o ty zvířata, laborantkami a samozřejmě nejvíc jsou to ty vysokoškoláci. No a já tak vlastně, bych řekl, žiju z jejich tvůrčí práce, tak myslím si, proč bych je měl ještě tak jako šikanovat v uvozovkách.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě, to vás naprosto šlechtí.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Já nevím, jestli mě to šlechtí. Já myslím, že to je skoro i pragmatický. Ty lidi doopravdy tvoří ty výsledky, ne já.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se může jenom vyplatit. Ale já bych využil tohoto bločku našeho Tandemu k tomu, abychom nebo abyste vy tedy spíš teď vysvětlil obor vašeho výzkumu. Mám tady poznamenáno renální fyziologie, renální hemodynamika, experimentální hypertenze se zaměřením na význam reninangiotenzijnového systému. A to jsou věci, které bychom teď vysvětlit měli asi. Dá se to říct stručně.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Dá se to říct stručně a jednoduše. Já se vlastně věnuju tomu, že se snažím pochopit pořád, jak fungují ledviny. Přestože my o tom víme doopravdy hodně, skoro všechno, tak se snažím pochopit, jak fungují ledviny normálně a jak fungují ledviny za určitých patologických stavů, to znamená za nějaké nemoci. A zejména se zaměřujeme jako na úlohu, jak fungují ledviny u lidí s normálním krevním tlakem a jak fungují u lidí s vysokým krevním tlakem. Je to založeno na takové jedné slavné hypotéze, že vlastně ten vysoký krevní tlak úplně původně vzniká díky tomu, že jsou poruchy ve fungování ledvin. My se snažíme prostě na těch našich pokusech pochopit ten rozdíl, jak fungují ty ledviny u těch lidí s normálním krevním tlakem, v našem případě u zvířat s normálním krevním tlakem a u zvířat s vysokým krevním tlakem a pochopit to, jak ta hypertenze vzniká, jak vzniká díky těm poruchám v těch ledvinách proto, aby eventuálně se mohly najít nějaké terapeutické nové postupy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsem se chtěl zeptat, jaký je vlastně výstup vaší výzkumné činnosti.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
My nevyvíjíme nové léky, my doopravdy hlavně se snažíme pochopit, jak to funguje u zdravého organismus a jak to funguje u toho nemocného, a to nejenom v oblasti toho vysokého krevního tlaku, ale u pacientů jako s diabetem, u pacientů se srdečním selháním, protože těch skupin je tam víc. Věnujeme se tomu, na co je vlastně IKEM, jako je IKEM, Institut klinické a experimentální medicíny, tak my reprezentujeme to písmenko E a snažíme se to pochopit, co se stane, jak se vlastně doopravdy u těch zvířat vyvíjí ten diabetes, jak to jde krok po kroku, my to můžeme namodelovat. Málokdy k vám někdo přijde, o kterém víte, že teď je mu pět let a za dvacet let bude mít diabetes. U těch zvířat, jsou na to šlechtěny, my to víme, takže snažíme se pochopit, jak ty nemoci vznikají. / Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Profesor Červenka, můj dnešní host v Tandemu, přednosta Institutu experimentální medicíny tedy v IKEMu v Praze, vede Centrum experimentálního výzkumu chorob krevního oběhu a orgánových náhrad. Je to tak?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Je to tak. To je jeden z těch.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je jedno z nich. Tak tam, jak jste před chvilkou naznačil, pracujete se zvířaty, na nich provádíte váš výzkum. Jak vypadá prakticky ten den?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Je tam mnoho výzkumných laboratoří, ale popíšu například, jak vypadá. My šlechtíme v těch našich chovných zařízeních zvířata například v té hypertenzi, které mají normální krevní tlak a vysoký krevní tlak. Takže, na začátku je vždycky nějaká představa, že máme nějakou hypotézu, připravíme si ty pokusy, co bychom chtěli ověřit. Například chceme ověřit, že když zablokujeme tento systém, tak ty zvířata s tím normálním vysokým krevním tlakem jim stoupne, naopak když budeme stimulovat tento systém, tak těm zvířatům s vysokým krevním tlakem ten tlak klesne. Takže, vypadá to většinou tak, že ty zvířata něčím léčíme, měříme jim krevní tlak pomocí různých, bych řekl, telemetrických systémů. Takže ta práce spočívá u většiny těch mých kolegů, že ráno přijdou do práce, jdou k těm zvířatům, připraví jim, jak někdy pracovně říkáme, různé lektvary, dají jim do pitné vody ty, bych řekl, léky, zaléčí je. Potom ty zvířata dávají do různých metabolických klecí, to znamená monitorují, kolik toho ty zvířata snědí, vypijí, kolik toho vymočí, kolik měli krevní tlak přes noc, protože my jim monitorujeme ten krevní tlak díky takovým speciálním systémům 24 hodin denně. Analyzujeme ty data. Takhle to vypadá dennodenně jako vlastně, jak říkal Claude Bernard: "Věda je krásná, leč k těm výsledkům vede cesta skrz obyčejnou kuchyni."
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale taky jaksi ta cesta vypadá strašně jaksi dlouhá. Normálního laika napadne, teď jsem v podstatě tím laikem já, jakto že trvá ten výzkum takhle dlouho? Proč se na to nepřijde třeba za rok?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Tak za a, když my děláme na těch potkanech a tam je všechno jako, bych řekl, zrychleno, tak přece jenom ten normální potkan žije přibližně dva roky, to je jeho, bych řekl, věk odpovídající 75 letům u člověka, tak i tam to relativně všechno dlouho trvá. Můžeme to sledovat v dlouhém čase. No a pak proto, že to není tak úplně jednoduché, že už ti naši předchůdci toho hodně vypátrali. Před 200 lety to byly hezké pokusy, vzal jste slezinu a zjistil jste, že zvíře žije, tudíž slezina není nezbytná pro život. Vzal jste jednu ledvinu, zvíře žilo, s jednou ledvinou můžete žít. S dvěma ledvinami, když vám vzal někdo dvě ledviny, tak zvíře zemřelo, takže bez ledvin nejde žít. Tak to bylo tak. Ale teď už to pokročilo o poznání dál a je to teda velmi těžké něco nového získat. Ten stupeň poznání už je velmi vysoký a trvá to. Možná teď jsem byl spíš takový, bych řekl, skoro až nabubřelý a kacířský, protože my si myslíme, že stupeň poznání je velmi vysoký. Ale já si myslím, že příroda, ať ji stvořil Bůh nebo sama příroda, je tak dokonalá, že my skutečně o tom, jak lidský tělo funguje, víme v nejlepším případě 5, 7 procent.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je teda dost tristní zjištění, no. Ale stane se, že se jaksi tyhle ty stupně další vrší, že tak, jak se zjistilo, jak říkáte správně, slezina není nezbytná, že docházíte k podobným poznatkům?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Docházíme. To je právě taky ten nejkrásnější pocit, když to prostě děláte a na základě všech těch pokusů, který trvají třeba rok, rok a půl, najednou přijdete na nějakou věc a máte na chvilku takovej pocit, že víte, jak to funguje. Většinou tak jako za dva nebo za tři měsíce zjistíte, že vono to bude ještě mnohem složitější, než jste si původně myslel. Proto vlastně věda už je mnoho desetiletí nebo staletí, bych řekl, globální, protože my přispíváme jenom takovou vždycky kapičkou písku do toho poznání. Jedno takový přirovnání, který jsem přemýšlel, jak říct jako studentům, je, to je, kdybyste si představil, že by vás dali do gigantického, velkého města, ne Prahy, jako abych tak řekl Los Angeles a nebyla by žádná mapa. A vy byste po tom městě chodil a zanášel byste, jako tvořil byste tu mapu. A takhle by tam vysadili Luďků Červenků nebo Janů Rosáků několik. A takhle to je, takhle to postupně je, poznáváme ty jednotlivý. A proto já říkám, neexistují vlastně ani jako negativní výsledky. Negativní výsledek je co? Že jdu nějakou chodbou nebo silnicí a na konci té silnice je stěna. Když zanesu do mapy, že tato silnice dál nepokračuje, tak pokud ty po mně si to přečtou, tak tam tím autem jako nezajedou a budou hledat jinou cestu. Takže, tak lze interpretovat, bych řekl, i negativní výsledky. / Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je profesor Luděk Červenka, který pochází z Českých Budějovic. Jako mladý nechtěl v podstatě dělat medicínu, ale chtěl dělat práva. A předpokládám, že jste byl zcela v té době normálním studentem. Měl jste třeba zájmy nějaké takové, že jste třeba chtěl dělat divadlo nebo něco?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Ne, tak to ne. Já jsem byl spíš orientovaný na sport.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jaký sport vás bavil?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Ten mě baví pořád - tenis.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste tenista.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
No, myslel jsem si to, ale jako, víte co, to bylo v době, kterou jistě vy pamatujete, já jsem stejný ročník jako Boris Becker.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý kolega, ano.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
No, dobrý kolega. A myslím, že ten má taky velkou zásluhu na tom, že jsem si uvědomil, že tenista ze mě nebude, protože v době, kdy Boris Becker vyhrál Wimbledon ve svých 17 a půl letech, tak ve stejnou chvíli já jsem prohrál na turnaji v prvním kole v Radotíně a řekl jsem si, v tu chvíli mi jako už skutečně došlo, že tím profesionálním tenistou asi nebudu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Podívejte se, ale on ten Becker by v tom Radotíně možná taky prohrál, měl jenom kliku, že hrál na správným turnaji. To si musíme říkat.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Dobře, tak jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale já jsem teď našel velice hezkou spojnici, kterou jsem hledal taky mezi těmi dvěma osobnostmi a komiky, které jste si vybral mezi klasiky pro dnešní pořad, a to je to, že Slávek Šimek, to byl ale opravdu fanatický tenista.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
No, to ne, že byl fanatický tenista, já s ním mám, bych řekl, s panem Šimkem, přejme mu osobní odpočinek, osobní zkušenost.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tenisovou?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
No, tenisovou. Jeho dcera hrála velmi dobře tenis. Ona byla o pár let mladší než já a já si to doteďka pamatuju, jak jsem v Jablonci, víte, jak to bejvávalo na těch turnajích, vy jste taky tenista, vítěz zametá, poražený soudcuje. Tak já bych řekl, skoro profesionální rozhodčí ze mě byl. Takže, já jsem v Jablonci prohrál utkání a soudcoval jsem. Největší potupa pro mě byla, že tam zároveň začínal turnaj mladších žákyň. Já bych tenkrát starší žák. A oni mi dali za trest soudcovat to utkání těch mladších žákyň. Hrála tam dcera pana Šimka, hrála moc dobře, ale teda musím říct, že přestože jsem obdivoval povídky Šimka a Grossmana, tak musím říct, pan Šimek byl tedy jeden z těch velmi náročných rodičů. A být rozhodčím rovněž nebylo jednoduché.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já si myslím, že i kdybyste si s ním zahrál, tak byste nebyl příliš nadšen, protože Slávek byl velice úporný a byl to takový ten vraceč. Já nevím, jaký jste vy tenista.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Já jsem taky vraceč.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byste si zavraceli tedy se Slávkem. Tak my teď na něj zavzpomínáme nikoliv jako na tenistu, i když tenista byl skvělý, ale jako na skvělého komika spolu s Jiřím Grossmanem. / Ukázka / / Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj host je pan profesor, doktor Luděk Červenka, který je šéfem v Institutu experimentální medicíny v IKEMu v Praze a věnuju se výzkumu v podstatě nemocí ledvin.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se dá říct takhle stručně, ano. Vy se věnujete tedy speciálně výzkumu ledvin u lidí s vysokým krevním tlakem.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Ano, u potkanů.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale předpokládám, že jaksi se zaměřením na to, abyste pomohl nám lidem. Co je teď vlastně největším problémem jaksi v oblasti onemocnění ledvin? Je to zrovna ten vysoký krevní tlak?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Taky. Onemocnění ledvin paradoxně, a dokonce i onemocnění vysokého krevního tlaku. Největší problém je to, že přestože poznání a možnosti lékařů jsou velké, tak bych řekl, jak se moderně říká, ta implementace do praxe je minimální. Prostě neuvěřitelný problém je ta věc, to platí jak u těch lidí s vysokým krevním tlakem, že pořád víc jak polovina lidí vůbec neví, že má vysoký krevní tlak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy víte, pane profesore, jaký máte krevní tlak?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Vím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Měříte si často?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Ne, neměřím si často, ale chodím dvakrát ročně na prohlídku. A kromě toho teď jsem byl na operaci menisku, takže jsem absolvoval předoperační vyšetření, takže já to teď vím. Ale přibližně polovina lidí vůbec neví, že má vysoký krevní tlak. Z té poloviny jenom asi 60 procent je léčeno. A z těch lidí, co je léčeno, je jich jenom asi 60 procent léčeno správně. Takže, když to tak spočítáte, tak přes ten ohromný a velký pokrok to znamená, že ze všech lidí, kteří mají vysoký krevní tlak v naší populaci, to jsou populační studie, které pořád platí, dělá je paní profesorka Cívková Monika, tak přibližně jenom tak 15, až 17 procent lidí, kteří mají nepochybně vysoký krevní tlak, je správně léčeno.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste teď ale vyděsil spoustu našich posluchačů, kteří mají.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Ne, to já doufám, že nevyděsil. Já myslím, že jediná možnost je skutečně, zní to doopravdy hloupě, taková obyčejná věc, mějte svého praktického lékaře, důvěřujte mu, choďte pravidelně k němu, i když si myslíte, že jste relativně zdrávi. Jak já říkám, po čtyřicítce si to jenom myslete, ale choďte k němu pravidelně. Nechte si pravidelně zjišťovat krevní tlak, rovněž si nechte zjišťovat, podobná problematika, já nevím přesně ty čísla, jak narůstá diabetes meritus, nechte si kontrolovat svůj krevní cukr. A co se týče toho onemocnění ledvin, nechte si taky na to kontrolovat, což praktičtí lékaři dokážou, jednou ročně, bych řekl, takovým testem jednoduchým z krve jde zjistit, jak jsou na tom ty renální funkce, protože právě nedávno jsem zrovna, je to potvrzeno, jak nefrologové říkají, polovina lidí přijde vlastně do nemocnice až ve chvíli, kdy už mají ty ledviny selhají. Před tím o tom vůbec nevědí. Říká se tomu takzvaně uremix ulice a to je právě tragédie. Já myslím, že všichni z nás, co jsme chtěli jít studovat medicínu a pořád jdeme studovat medicínu a ty lékaři, co léčí, jdeme kvůli tomu, abychom jako léčili co nejvíc lidí. A já si teď jako uvědomuju, že z pohledu, bych řekl, veřejného zdravotnictví, lidstva a nás všech úplně nejdůležitější je ta prevence. / Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jedna věc tady tak lehce byla zmíněna a já si myslím, že zaslouží, abychom ji zmínili i trošičku víc do hloubky, a to samozřejmě ve výzkumné činnosti mého dnešního hosta, profesora Luďka Červenky, protože jeho výzkumný tým pracuje s laboratorními zvířaty. To je taková citlivá otázka, která zavdává příčinu k nejrůznějším jaksi diskusím a posléze protestům, až hysterickým reakcím. Možná, že by docela bylo teď na místě, aby, jaksi člověk, který je in medias res, to přímo teď řekl, jakým způsobem ta zvířata pomáhají, jakým způsobem se k nim chováte a trpí, netrpí.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Musím říct, že já k tomu zaujímám otevřený postoj. Já vítám doopravdy aktivity těch ochránců zvířat, vítám je, protože si skutečně myslím, že to je v pořádku. Byla přijata, bych řekl, velmi přísná legislativa po roce 1990 a ta regulace je naprosto v pořádku. Já jsem hluboce přesvědčen o tom, že 95 až 98 procent populace chápe, proč se ty pokusy na těch zvířatech dělají. Proto výhodu i těch radikálních meditantů, že nás aspoň přinutí, abychom o tom otevřeně mluvili. Takže, samozřejmě dělají se ty pokusy na zvířatech, nejvíc se dělají pokusy na laboratorních potkanech a myších. Ty zvířata během těch pokusů netrpí, že by měli nějakou bolest nebo něco takového, ale samozřejmě na konci těch experimentů, aby se získaly samozřejmě vzorky těch tkání k různým histologickým a patologickým vyšetřením, se ty zvířata musejí rovněž, bych řekl, hubit. Takže, zabíjíme ty zvířata na konci, samozřejmě netrpí, ale zabíjíme je. Někdo to může vnímat jako, bych řekl, překročení nějakých určitých hranic. Ale já na druhou stranu říkám, to maso nevyrostlo na stromech. Takže, přiznejme si to. Myslím si, že samozřejmě podobně, jako zemědělci byli dotlačeni a v České republice se to hodně přísně dodržuje, co se týče chovu, bych řekl, slepic a různých věcí, takže samozřejmě to jsou takový ty hraniční věci. Takže, ano, takhle to je. Já prostě se na to teď koukám i jako otec pětileté dcery, že možná je to z našeho pohledu, jako lidského, sobecké, že jsme, bych řekl, druh výše a využíváme ty jiné pro naše dobro. Já tomu skutečně věřím, že to děláme pro naše dobro. Paradoxně vždycky se dělají statistiky, kolik bylo laboratorních zvířat za rok v České republice, kde všechno podléhá regulaci a hlášení, nejvíce spotřebováno. Ten počet těch laboratorních zvířat každým rokem mírně klesá, kolik se jich používá, takže je vidět, že se to velmi přísně reguluje. A mě zaujalo, že, jen tak pro zajímavost, co si myslíte, které laboratorní zvíře je v Čechách nejčastější?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to jsem si myslel, že ty potkani.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Mě to překvapilo, jsou to ryby.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ryby?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
A víte proč? Protože do této skupiny spadá, myslím, že je to nějaký výzkumný ústav rybářský v jižních Čechách nejmenovaný, kde v principu to vypadá tak, že, myslím, to bylo před dvěma lety, ty experimenty byly tak, když to hodně zjednoduším, jak jsem to pochopil, v rybníku A se chovali kapři, v rybníku B se chovali také kapři a byli každý krmeni jinou směsí. Na začátku tam dali stejný počet kaprů. No a za dva roky je vylovili, zvážili ty a ty a jak rostou. Takže, tím pádem kapři v obou dvou rybnících spadli do skupiny, bych řekl, laboratorních zvířat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já si myslím, že by asi se našlo málo lidí, kteří by protestovali třeba proti tomu, když se v rámci nějaké deratizace třeba nějakého města zlikviduje nějaká přemnožená populace potkanů, kteří trápí město nebo krys.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Já myslím, že teď spíš protestují naši spoluobčané včetně mě, že plošné deratizace se již v Praze dlouho nedělají. Takže, teď máme, pokud podle poslední statistiky je to pravda, tak máme, na jednoho občana Prahy je 3,5 potkana, který žije dole.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, prosím. Tak to jsem chtěl říct, že to asi pravděpodobně by protestoval kdekdo, ale proti tomu ,že se ten potkan využívá jaksi k bohulibým činnostem, dá se říct.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Já musím říct, že většinou ty ochranáři, my s nima vzorně komunikujeme, dokonce nejlepší taktika, bych řekl, nebo jestli je to strategie, já bych spíš řekl, otevřený přístup je ten, že oni jsou součástí těch komisí na ochranu zvířat proti týrání, který supluje ty legislativy. Takže, ono je to nejlepší, aby, já vždycky říkám, je lepší, když ty lidi jsou s náma uvnitř místnosti, vidí do toho, než aby byli mimo, protože nedostatek informací je vždycky, jako bych řekl, velký problém v komunikaci. Vznikají různé fámy. / Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu je dnes hostem profesor Luděk Červenka. Povídali jsme si o výzkumné práci jeho a jeho týmu v IKEMu. Ale o vás toho víme ještě pořád málo. To, že hrajete tenis rád. A co vaše třeba jaksi rodina, kam rád jezdíte na dovolenou, jak relaxujete?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Já teď jako, já jsem na stará kolena jsem si pořídil dceru první, jako bych tak řekl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To myslíte vaše stará kolena?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Na moje stará kolena.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Cítíte už, že jsou stará?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
No, teď určitě, jak jsem po té operaci toho menisku, tak bych tak řekl, nebudu ho jmenovat, pana ortopeda, to dávám k lepšímu ten příběh, tak říkal: "Víte, ale ta rehabilitace, já proti tomu nic nemám, ale už je to čtyři tejdny po tý artroskopický operaci, ale nějak ještě pořád, jako je to dobrý, nic mě nebolí, ale tenis ještě úplně hrát nemůžu. A pokud si dobře pamatuju, tak Zurbrigen 3,5 tejdne po tý operaci vyhrál mistrovství světa." A on mi tak jako říkal: "víte, já jsem čekal, pane profesore, že z vás vypadne trošku něco lepšího. Tak za prvé, kouknul jste se na svoje rodný číslo?" A pak to už dál nebudu rozebírat. Zurbrigenovi v té době bylo 23 let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Já mám asi to nejkrásnější štěstí, že doopravdy, a to myslím vážně, práce je mým koníčkem. A já si myslím, že to každý, to vy máte taky, to já myslím, že je to nejkrásnější. Vždycky každýmu říkám i těm studentům na té lékařské fakultě, jako když se někdo ptá na jaký obor, tak říkám, dělejte to, co vás baví. Doopravdy to je to nejdůležitější. A když vás to nebaví, tak jděte od toho. Takže, nejvíc jako doopravdy relaxuju v práci a pak druhý teď skutečně nejvíc relaxuju se svojí dcerou na tom tenise.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pořád ještě teda jako sám tenis nemůžete?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Ne, ne, hraju, teď už hraju. Musím pana ortopeda pochválit, hraju tenis. Akorát myslím si, že už jsem pochopil, že přece jenom budu hrát se svojí věkovou kategorií.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, to je věc, ke které dojde každý z nás jednou a pak je nám tam dobře v té věkové kategorii, co si budem povídat.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Tak nějak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Doufám, že i vám, milí posluchači, bylo dneska dobře při návštěvě profesora, doktorka Luďka Červenky. Jsem rád, že jste přišel a že jste nám věnoval kus svého drahocenného času. Díky a na shledanou.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Já moc děkuju za pozvání, byl jsem tady rád.
Spustit audio
--------------------
Hezký den z Tandemu přeje všem posluchačům Jan Rosák. Mým dnešním hostem je přednosta Institutu experimentální medicíny, tedy slavného IKEMu v Praze. Jsem velmi rád, že pozvání k nám přijal profesor, doktor Luděk Červenka, kandidát věd MBA. Jestli dovolíte, pane profesore, tak bychom po písničce začali vyprávění v Českých Budějovicích. Vítám vás u nás.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Děkuju moc za pozvání.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
České Budějovice, tak to je jasné. Mimochodem, myslím, že se to říká i v Járovi Cimrmanovi, v Budějovicích by chtěl žít každý. Vy jste se tam narodil, jestli se nepletu.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, takže se tam za chviličku vrátíme. / Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je profesor Luděk Červenka. A, jak jsem už v úvodu naznačil, tak se narodil v Českých Budějovicích. A, jak říkal Jára Cimrman, každý by tam chtěl žít. Je to pravda? Souhlasíte s tím?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
To já myslím, že jo, že jižní Čechy jsou krásný. Český Budějovice jsou taky hezký, i když já tam teď moc nejezdím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak dlouho jste tam žil?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
No, tak my jsme tam žili do roku 72, pak jsme se odstěhovali do Žiliny, kde jsme strávili pár let s rodičema. Tatínek tam pracoval na vysoké škole.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tatínek byl také lékař nebo je lékař?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Ne, ne, tatínek je dopravní inženýr. A když okolo roku 68 v rámci federalizace byla vysoká škola dopravní přeložena do Žiliny na Slovensko, tak jsme se tam přestěhovali. Pár let jsme tam strávili, můj mladší bratr se tam narodil. A já jsem tam vlastně chodil až do první třídy. A pak jsme se vrátili nazpátek.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To tam možná tatínek učil taky Karla Štědrého, který absolvoval v Žilině Vysokou školu dopravní.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Doufám, že ho neučil.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Karel Štědrý se tomu naštěstí potom vůbec nevěnoval už, tomuto oboru. No, ale vy jste, předpokládám, jaksi měl někde asi buďto v rodinných genech nebo nějaký příklad, protože jste se odrodil takhle.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Odrodil jsem se. A já musím říct, že odrodil jsem se hlavně asi zásluhou mého tatínka, a to čistě, to říkám zcela otevřeně z pragmatických důvodů. Já jsem nechtěl studovat medicínu, měl jsem úplně jiné zájmy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jaké?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Mě zajímaly tak jako ekonomie, práva a chtěl jsem studovat práva. Já jsem maturoval v roce 1986 a tatínek by řekl, poučen tímhle obdobím po roce 1970, na to do konce svého života nezapomenu a všude to říkám, tak řekl: "Milý synu, ty jsi se úplně zbláznil! Ty chceš v zemi bez práva jít studovat práva! Nemusíš proti režimu aktivně vystupovat, ale jako aktivně s ním kolaborovat, to snad jako není možný. Takže, vyber si jakoukoliv školu, jen ne ty práva." A já jsem si vybral tu medicínu. A musím říct, že jsem si ji vybral tak vlastně náhodou, protože ta medicína mi připadala pořád jako prestižní. Tak jsem si řekl, tak půjdu na tu medicínu. Pak jsem měl taky slíbeno, protože já mám modrou knížku, že když mě na tu vysokou školu nevezmou, tak příští rok si můžu jít na ty práva. Já jsem se přihlásil na tu medicínu, ale to já neříkám kvůli tomu, a pak jsem se na ní začal hodně učit, protože jsem se na ní chtěl jako dostat. A musím říct, že jsem vlastně asi první v rodu jako z obou stran, jak Červenků, tak Šimánků, o kterým já aspoň vím, že na medicíně je. Já toho jako nelituju, ale říkám, byla to úplná náhoda.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže vás jaksi ne jako kluka bavila třeba biologie nebo zvířátka nebo takhle.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Ne, zní to úplně paradoxně, vůbec mě to nebavilo. Naopak skutečně jsem tíhnul paradoxně, bych řekl, k humanitním jako oborům.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale předpokládám, že vás ta medicína popadla přímo tedy jaksi.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Ne, mě bavila hodně. Já myslím, že medicína je hezká škola, je to hezká škola.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Stupňovalo se to s tím studiem?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Jo, já myslím, že se stupňovalo. Ten první ročník, víte, ono to není moc, jak se učíte tu anatomii, ten telefonní seznam, tak ono je to spíš takovej, já tomu říkám, selekce jako lidí, aby se prokázala ta vůle. A pak mě to začalo bavit. Ono vás to baví, protože já si to uvědomuju teď zpětně, kdy učím. Ve skutečnosti jste v kroužku nebo ve třídě jako s inteligentními lidmi, na kterých vidíte ten zájem. Většina z nich tam není náhodou jako já, ten obor. Takže, žijete v tom kruhu, baví vás to a pak je to doopravdy jako hodně zajímavý, je to zajímavý, poznáváte. Tam se neučíte jenom jak léčit, ale jak vlastně to tělo funguje, co a jak různě, spousta věcí, najdete si tam spoustu bodů. Je to moc hezká škola. A myslím si, já to pořád na těch studentech vidím, že 90 procent z nich to baví. A ty, který to nebaví, to většinou skončejí hned, jako tak po druhým, třetím ročníku a jdou se věnovat něčemu jinýmu. / Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host, profesor, doktor Luděk Červenka, kandidát věd, MBA, titulů spousta. Které používáte hlavně? Jaksi profesor asi nejspíš.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Víte, že já je vlastně ani moc nepoužívám. Většinou mě v práci, bych tak řekl, ti, kteří jsou v uvozovkách mými podřízenými, spolupracovníky, jako paní hospodářka, sekretářka, říkají vy a jiní spolupracovníci jako říkají, byl byste tak laskav, to mě jako neoslovují. A moji spolupracovníci, s kterými skutečně spolupracuji, mi jako říkají Luďku, ty. Ty stejně staří a mladší mi říkají Luďku ty a ty starší mi říkají Luďku vy, protože já jsem do toho IKEMu přišel jako mladý student, tak mi jako začali říkat Luďku. A jak to bývávalo zvykem ty starší, nezačali mi tykat, ale říkali Luďku, byl byste tak laskav.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím ale, že to oslovování vychází z velké části taky z naturelu toho kterého člověka. To znamená, jestliže se k tomu stavíte tak jaksi, k těm lidem přátelsky jako kamarád a kolega, nikoliv jako mentor nebo, dejme tomu, šéf, vedoucí, tak prostě se i jinak naváže ten kontakt.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Víte, to naše pracoviště je vlastně vědecký pracoviště to, co já šéfuju, takže to není jako, bych řekl, typická chirurgie. Ta chirurgie, to prostě vidíte, že tam je vojenská organizace už jenom, jak se přichází na to hlášení, protože tam jako musí být pořádek a tam je jasně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To musí bejt.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Tam to musí být. Takový vyselektovaný zvyk je, vždycky býval a který mě překvapoval, když přišel přednosta, když řekl ráno na hlášení do té místnosti, tak všichni povstanou jak na vojně, jo, to je bez ohledu. Kdežto u nás je nejdůležitější, říkám, první mezi rovnými a spíš jim jako sloužíte, je to takový jako tvůrčí. Největší náš kapitál jsou ty lidi, jakýkoliv. Počínaje těma lidma, který se starají o ty zvířata, laborantkami a samozřejmě nejvíc jsou to ty vysokoškoláci. No a já tak vlastně, bych řekl, žiju z jejich tvůrčí práce, tak myslím si, proč bych je měl ještě tak jako šikanovat v uvozovkách.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě, to vás naprosto šlechtí.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Já nevím, jestli mě to šlechtí. Já myslím, že to je skoro i pragmatický. Ty lidi doopravdy tvoří ty výsledky, ne já.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se může jenom vyplatit. Ale já bych využil tohoto bločku našeho Tandemu k tomu, abychom nebo abyste vy tedy spíš teď vysvětlil obor vašeho výzkumu. Mám tady poznamenáno renální fyziologie, renální hemodynamika, experimentální hypertenze se zaměřením na význam reninangiotenzijnového systému. A to jsou věci, které bychom teď vysvětlit měli asi. Dá se to říct stručně.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Dá se to říct stručně a jednoduše. Já se vlastně věnuju tomu, že se snažím pochopit pořád, jak fungují ledviny. Přestože my o tom víme doopravdy hodně, skoro všechno, tak se snažím pochopit, jak fungují ledviny normálně a jak fungují ledviny za určitých patologických stavů, to znamená za nějaké nemoci. A zejména se zaměřujeme jako na úlohu, jak fungují ledviny u lidí s normálním krevním tlakem a jak fungují u lidí s vysokým krevním tlakem. Je to založeno na takové jedné slavné hypotéze, že vlastně ten vysoký krevní tlak úplně původně vzniká díky tomu, že jsou poruchy ve fungování ledvin. My se snažíme prostě na těch našich pokusech pochopit ten rozdíl, jak fungují ty ledviny u těch lidí s normálním krevním tlakem, v našem případě u zvířat s normálním krevním tlakem a u zvířat s vysokým krevním tlakem a pochopit to, jak ta hypertenze vzniká, jak vzniká díky těm poruchám v těch ledvinách proto, aby eventuálně se mohly najít nějaké terapeutické nové postupy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsem se chtěl zeptat, jaký je vlastně výstup vaší výzkumné činnosti.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
My nevyvíjíme nové léky, my doopravdy hlavně se snažíme pochopit, jak to funguje u zdravého organismus a jak to funguje u toho nemocného, a to nejenom v oblasti toho vysokého krevního tlaku, ale u pacientů jako s diabetem, u pacientů se srdečním selháním, protože těch skupin je tam víc. Věnujeme se tomu, na co je vlastně IKEM, jako je IKEM, Institut klinické a experimentální medicíny, tak my reprezentujeme to písmenko E a snažíme se to pochopit, co se stane, jak se vlastně doopravdy u těch zvířat vyvíjí ten diabetes, jak to jde krok po kroku, my to můžeme namodelovat. Málokdy k vám někdo přijde, o kterém víte, že teď je mu pět let a za dvacet let bude mít diabetes. U těch zvířat, jsou na to šlechtěny, my to víme, takže snažíme se pochopit, jak ty nemoci vznikají. / Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Profesor Červenka, můj dnešní host v Tandemu, přednosta Institutu experimentální medicíny tedy v IKEMu v Praze, vede Centrum experimentálního výzkumu chorob krevního oběhu a orgánových náhrad. Je to tak?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Je to tak. To je jeden z těch.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je jedno z nich. Tak tam, jak jste před chvilkou naznačil, pracujete se zvířaty, na nich provádíte váš výzkum. Jak vypadá prakticky ten den?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Je tam mnoho výzkumných laboratoří, ale popíšu například, jak vypadá. My šlechtíme v těch našich chovných zařízeních zvířata například v té hypertenzi, které mají normální krevní tlak a vysoký krevní tlak. Takže, na začátku je vždycky nějaká představa, že máme nějakou hypotézu, připravíme si ty pokusy, co bychom chtěli ověřit. Například chceme ověřit, že když zablokujeme tento systém, tak ty zvířata s tím normálním vysokým krevním tlakem jim stoupne, naopak když budeme stimulovat tento systém, tak těm zvířatům s vysokým krevním tlakem ten tlak klesne. Takže, vypadá to většinou tak, že ty zvířata něčím léčíme, měříme jim krevní tlak pomocí různých, bych řekl, telemetrických systémů. Takže ta práce spočívá u většiny těch mých kolegů, že ráno přijdou do práce, jdou k těm zvířatům, připraví jim, jak někdy pracovně říkáme, různé lektvary, dají jim do pitné vody ty, bych řekl, léky, zaléčí je. Potom ty zvířata dávají do různých metabolických klecí, to znamená monitorují, kolik toho ty zvířata snědí, vypijí, kolik toho vymočí, kolik měli krevní tlak přes noc, protože my jim monitorujeme ten krevní tlak díky takovým speciálním systémům 24 hodin denně. Analyzujeme ty data. Takhle to vypadá dennodenně jako vlastně, jak říkal Claude Bernard: "Věda je krásná, leč k těm výsledkům vede cesta skrz obyčejnou kuchyni."
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale taky jaksi ta cesta vypadá strašně jaksi dlouhá. Normálního laika napadne, teď jsem v podstatě tím laikem já, jakto že trvá ten výzkum takhle dlouho? Proč se na to nepřijde třeba za rok?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Tak za a, když my děláme na těch potkanech a tam je všechno jako, bych řekl, zrychleno, tak přece jenom ten normální potkan žije přibližně dva roky, to je jeho, bych řekl, věk odpovídající 75 letům u člověka, tak i tam to relativně všechno dlouho trvá. Můžeme to sledovat v dlouhém čase. No a pak proto, že to není tak úplně jednoduché, že už ti naši předchůdci toho hodně vypátrali. Před 200 lety to byly hezké pokusy, vzal jste slezinu a zjistil jste, že zvíře žije, tudíž slezina není nezbytná pro život. Vzal jste jednu ledvinu, zvíře žilo, s jednou ledvinou můžete žít. S dvěma ledvinami, když vám vzal někdo dvě ledviny, tak zvíře zemřelo, takže bez ledvin nejde žít. Tak to bylo tak. Ale teď už to pokročilo o poznání dál a je to teda velmi těžké něco nového získat. Ten stupeň poznání už je velmi vysoký a trvá to. Možná teď jsem byl spíš takový, bych řekl, skoro až nabubřelý a kacířský, protože my si myslíme, že stupeň poznání je velmi vysoký. Ale já si myslím, že příroda, ať ji stvořil Bůh nebo sama příroda, je tak dokonalá, že my skutečně o tom, jak lidský tělo funguje, víme v nejlepším případě 5, 7 procent.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je teda dost tristní zjištění, no. Ale stane se, že se jaksi tyhle ty stupně další vrší, že tak, jak se zjistilo, jak říkáte správně, slezina není nezbytná, že docházíte k podobným poznatkům?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Docházíme. To je právě taky ten nejkrásnější pocit, když to prostě děláte a na základě všech těch pokusů, který trvají třeba rok, rok a půl, najednou přijdete na nějakou věc a máte na chvilku takovej pocit, že víte, jak to funguje. Většinou tak jako za dva nebo za tři měsíce zjistíte, že vono to bude ještě mnohem složitější, než jste si původně myslel. Proto vlastně věda už je mnoho desetiletí nebo staletí, bych řekl, globální, protože my přispíváme jenom takovou vždycky kapičkou písku do toho poznání. Jedno takový přirovnání, který jsem přemýšlel, jak říct jako studentům, je, to je, kdybyste si představil, že by vás dali do gigantického, velkého města, ne Prahy, jako abych tak řekl Los Angeles a nebyla by žádná mapa. A vy byste po tom městě chodil a zanášel byste, jako tvořil byste tu mapu. A takhle by tam vysadili Luďků Červenků nebo Janů Rosáků několik. A takhle to je, takhle to postupně je, poznáváme ty jednotlivý. A proto já říkám, neexistují vlastně ani jako negativní výsledky. Negativní výsledek je co? Že jdu nějakou chodbou nebo silnicí a na konci té silnice je stěna. Když zanesu do mapy, že tato silnice dál nepokračuje, tak pokud ty po mně si to přečtou, tak tam tím autem jako nezajedou a budou hledat jinou cestu. Takže, tak lze interpretovat, bych řekl, i negativní výsledky. / Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je profesor Luděk Červenka, který pochází z Českých Budějovic. Jako mladý nechtěl v podstatě dělat medicínu, ale chtěl dělat práva. A předpokládám, že jste byl zcela v té době normálním studentem. Měl jste třeba zájmy nějaké takové, že jste třeba chtěl dělat divadlo nebo něco?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Ne, tak to ne. Já jsem byl spíš orientovaný na sport.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jaký sport vás bavil?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Ten mě baví pořád - tenis.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste tenista.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
No, myslel jsem si to, ale jako, víte co, to bylo v době, kterou jistě vy pamatujete, já jsem stejný ročník jako Boris Becker.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý kolega, ano.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
No, dobrý kolega. A myslím, že ten má taky velkou zásluhu na tom, že jsem si uvědomil, že tenista ze mě nebude, protože v době, kdy Boris Becker vyhrál Wimbledon ve svých 17 a půl letech, tak ve stejnou chvíli já jsem prohrál na turnaji v prvním kole v Radotíně a řekl jsem si, v tu chvíli mi jako už skutečně došlo, že tím profesionálním tenistou asi nebudu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Podívejte se, ale on ten Becker by v tom Radotíně možná taky prohrál, měl jenom kliku, že hrál na správným turnaji. To si musíme říkat.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Dobře, tak jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale já jsem teď našel velice hezkou spojnici, kterou jsem hledal taky mezi těmi dvěma osobnostmi a komiky, které jste si vybral mezi klasiky pro dnešní pořad, a to je to, že Slávek Šimek, to byl ale opravdu fanatický tenista.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
No, to ne, že byl fanatický tenista, já s ním mám, bych řekl, s panem Šimkem, přejme mu osobní odpočinek, osobní zkušenost.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tenisovou?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
No, tenisovou. Jeho dcera hrála velmi dobře tenis. Ona byla o pár let mladší než já a já si to doteďka pamatuju, jak jsem v Jablonci, víte, jak to bejvávalo na těch turnajích, vy jste taky tenista, vítěz zametá, poražený soudcuje. Tak já bych řekl, skoro profesionální rozhodčí ze mě byl. Takže, já jsem v Jablonci prohrál utkání a soudcoval jsem. Největší potupa pro mě byla, že tam zároveň začínal turnaj mladších žákyň. Já bych tenkrát starší žák. A oni mi dali za trest soudcovat to utkání těch mladších žákyň. Hrála tam dcera pana Šimka, hrála moc dobře, ale teda musím říct, že přestože jsem obdivoval povídky Šimka a Grossmana, tak musím říct, pan Šimek byl tedy jeden z těch velmi náročných rodičů. A být rozhodčím rovněž nebylo jednoduché.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já si myslím, že i kdybyste si s ním zahrál, tak byste nebyl příliš nadšen, protože Slávek byl velice úporný a byl to takový ten vraceč. Já nevím, jaký jste vy tenista.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Já jsem taky vraceč.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byste si zavraceli tedy se Slávkem. Tak my teď na něj zavzpomínáme nikoliv jako na tenistu, i když tenista byl skvělý, ale jako na skvělého komika spolu s Jiřím Grossmanem. / Ukázka / / Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj host je pan profesor, doktor Luděk Červenka, který je šéfem v Institutu experimentální medicíny v IKEMu v Praze a věnuju se výzkumu v podstatě nemocí ledvin.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se dá říct takhle stručně, ano. Vy se věnujete tedy speciálně výzkumu ledvin u lidí s vysokým krevním tlakem.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Ano, u potkanů.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale předpokládám, že jaksi se zaměřením na to, abyste pomohl nám lidem. Co je teď vlastně největším problémem jaksi v oblasti onemocnění ledvin? Je to zrovna ten vysoký krevní tlak?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Taky. Onemocnění ledvin paradoxně, a dokonce i onemocnění vysokého krevního tlaku. Největší problém je to, že přestože poznání a možnosti lékařů jsou velké, tak bych řekl, jak se moderně říká, ta implementace do praxe je minimální. Prostě neuvěřitelný problém je ta věc, to platí jak u těch lidí s vysokým krevním tlakem, že pořád víc jak polovina lidí vůbec neví, že má vysoký krevní tlak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy víte, pane profesore, jaký máte krevní tlak?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Vím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Měříte si často?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Ne, neměřím si často, ale chodím dvakrát ročně na prohlídku. A kromě toho teď jsem byl na operaci menisku, takže jsem absolvoval předoperační vyšetření, takže já to teď vím. Ale přibližně polovina lidí vůbec neví, že má vysoký krevní tlak. Z té poloviny jenom asi 60 procent je léčeno. A z těch lidí, co je léčeno, je jich jenom asi 60 procent léčeno správně. Takže, když to tak spočítáte, tak přes ten ohromný a velký pokrok to znamená, že ze všech lidí, kteří mají vysoký krevní tlak v naší populaci, to jsou populační studie, které pořád platí, dělá je paní profesorka Cívková Monika, tak přibližně jenom tak 15, až 17 procent lidí, kteří mají nepochybně vysoký krevní tlak, je správně léčeno.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste teď ale vyděsil spoustu našich posluchačů, kteří mají.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Ne, to já doufám, že nevyděsil. Já myslím, že jediná možnost je skutečně, zní to doopravdy hloupě, taková obyčejná věc, mějte svého praktického lékaře, důvěřujte mu, choďte pravidelně k němu, i když si myslíte, že jste relativně zdrávi. Jak já říkám, po čtyřicítce si to jenom myslete, ale choďte k němu pravidelně. Nechte si pravidelně zjišťovat krevní tlak, rovněž si nechte zjišťovat, podobná problematika, já nevím přesně ty čísla, jak narůstá diabetes meritus, nechte si kontrolovat svůj krevní cukr. A co se týče toho onemocnění ledvin, nechte si taky na to kontrolovat, což praktičtí lékaři dokážou, jednou ročně, bych řekl, takovým testem jednoduchým z krve jde zjistit, jak jsou na tom ty renální funkce, protože právě nedávno jsem zrovna, je to potvrzeno, jak nefrologové říkají, polovina lidí přijde vlastně do nemocnice až ve chvíli, kdy už mají ty ledviny selhají. Před tím o tom vůbec nevědí. Říká se tomu takzvaně uremix ulice a to je právě tragédie. Já myslím, že všichni z nás, co jsme chtěli jít studovat medicínu a pořád jdeme studovat medicínu a ty lékaři, co léčí, jdeme kvůli tomu, abychom jako léčili co nejvíc lidí. A já si teď jako uvědomuju, že z pohledu, bych řekl, veřejného zdravotnictví, lidstva a nás všech úplně nejdůležitější je ta prevence. / Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jedna věc tady tak lehce byla zmíněna a já si myslím, že zaslouží, abychom ji zmínili i trošičku víc do hloubky, a to samozřejmě ve výzkumné činnosti mého dnešního hosta, profesora Luďka Červenky, protože jeho výzkumný tým pracuje s laboratorními zvířaty. To je taková citlivá otázka, která zavdává příčinu k nejrůznějším jaksi diskusím a posléze protestům, až hysterickým reakcím. Možná, že by docela bylo teď na místě, aby, jaksi člověk, který je in medias res, to přímo teď řekl, jakým způsobem ta zvířata pomáhají, jakým způsobem se k nim chováte a trpí, netrpí.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Musím říct, že já k tomu zaujímám otevřený postoj. Já vítám doopravdy aktivity těch ochránců zvířat, vítám je, protože si skutečně myslím, že to je v pořádku. Byla přijata, bych řekl, velmi přísná legislativa po roce 1990 a ta regulace je naprosto v pořádku. Já jsem hluboce přesvědčen o tom, že 95 až 98 procent populace chápe, proč se ty pokusy na těch zvířatech dělají. Proto výhodu i těch radikálních meditantů, že nás aspoň přinutí, abychom o tom otevřeně mluvili. Takže, samozřejmě dělají se ty pokusy na zvířatech, nejvíc se dělají pokusy na laboratorních potkanech a myších. Ty zvířata během těch pokusů netrpí, že by měli nějakou bolest nebo něco takového, ale samozřejmě na konci těch experimentů, aby se získaly samozřejmě vzorky těch tkání k různým histologickým a patologickým vyšetřením, se ty zvířata musejí rovněž, bych řekl, hubit. Takže, zabíjíme ty zvířata na konci, samozřejmě netrpí, ale zabíjíme je. Někdo to může vnímat jako, bych řekl, překročení nějakých určitých hranic. Ale já na druhou stranu říkám, to maso nevyrostlo na stromech. Takže, přiznejme si to. Myslím si, že samozřejmě podobně, jako zemědělci byli dotlačeni a v České republice se to hodně přísně dodržuje, co se týče chovu, bych řekl, slepic a různých věcí, takže samozřejmě to jsou takový ty hraniční věci. Takže, ano, takhle to je. Já prostě se na to teď koukám i jako otec pětileté dcery, že možná je to z našeho pohledu, jako lidského, sobecké, že jsme, bych řekl, druh výše a využíváme ty jiné pro naše dobro. Já tomu skutečně věřím, že to děláme pro naše dobro. Paradoxně vždycky se dělají statistiky, kolik bylo laboratorních zvířat za rok v České republice, kde všechno podléhá regulaci a hlášení, nejvíce spotřebováno. Ten počet těch laboratorních zvířat každým rokem mírně klesá, kolik se jich používá, takže je vidět, že se to velmi přísně reguluje. A mě zaujalo, že, jen tak pro zajímavost, co si myslíte, které laboratorní zvíře je v Čechách nejčastější?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to jsem si myslel, že ty potkani.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Mě to překvapilo, jsou to ryby.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ryby?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
A víte proč? Protože do této skupiny spadá, myslím, že je to nějaký výzkumný ústav rybářský v jižních Čechách nejmenovaný, kde v principu to vypadá tak, že, myslím, to bylo před dvěma lety, ty experimenty byly tak, když to hodně zjednoduším, jak jsem to pochopil, v rybníku A se chovali kapři, v rybníku B se chovali také kapři a byli každý krmeni jinou směsí. Na začátku tam dali stejný počet kaprů. No a za dva roky je vylovili, zvážili ty a ty a jak rostou. Takže, tím pádem kapři v obou dvou rybnících spadli do skupiny, bych řekl, laboratorních zvířat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já si myslím, že by asi se našlo málo lidí, kteří by protestovali třeba proti tomu, když se v rámci nějaké deratizace třeba nějakého města zlikviduje nějaká přemnožená populace potkanů, kteří trápí město nebo krys.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Já myslím, že teď spíš protestují naši spoluobčané včetně mě, že plošné deratizace se již v Praze dlouho nedělají. Takže, teď máme, pokud podle poslední statistiky je to pravda, tak máme, na jednoho občana Prahy je 3,5 potkana, který žije dole.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, prosím. Tak to jsem chtěl říct, že to asi pravděpodobně by protestoval kdekdo, ale proti tomu ,že se ten potkan využívá jaksi k bohulibým činnostem, dá se říct.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Já musím říct, že většinou ty ochranáři, my s nima vzorně komunikujeme, dokonce nejlepší taktika, bych řekl, nebo jestli je to strategie, já bych spíš řekl, otevřený přístup je ten, že oni jsou součástí těch komisí na ochranu zvířat proti týrání, který supluje ty legislativy. Takže, ono je to nejlepší, aby, já vždycky říkám, je lepší, když ty lidi jsou s náma uvnitř místnosti, vidí do toho, než aby byli mimo, protože nedostatek informací je vždycky, jako bych řekl, velký problém v komunikaci. Vznikají různé fámy. / Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu je dnes hostem profesor Luděk Červenka. Povídali jsme si o výzkumné práci jeho a jeho týmu v IKEMu. Ale o vás toho víme ještě pořád málo. To, že hrajete tenis rád. A co vaše třeba jaksi rodina, kam rád jezdíte na dovolenou, jak relaxujete?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Já teď jako, já jsem na stará kolena jsem si pořídil dceru první, jako bych tak řekl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To myslíte vaše stará kolena?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Na moje stará kolena.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Cítíte už, že jsou stará?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
No, teď určitě, jak jsem po té operaci toho menisku, tak bych tak řekl, nebudu ho jmenovat, pana ortopeda, to dávám k lepšímu ten příběh, tak říkal: "Víte, ale ta rehabilitace, já proti tomu nic nemám, ale už je to čtyři tejdny po tý artroskopický operaci, ale nějak ještě pořád, jako je to dobrý, nic mě nebolí, ale tenis ještě úplně hrát nemůžu. A pokud si dobře pamatuju, tak Zurbrigen 3,5 tejdne po tý operaci vyhrál mistrovství světa." A on mi tak jako říkal: "víte, já jsem čekal, pane profesore, že z vás vypadne trošku něco lepšího. Tak za prvé, kouknul jste se na svoje rodný číslo?" A pak to už dál nebudu rozebírat. Zurbrigenovi v té době bylo 23 let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Já mám asi to nejkrásnější štěstí, že doopravdy, a to myslím vážně, práce je mým koníčkem. A já si myslím, že to každý, to vy máte taky, to já myslím, že je to nejkrásnější. Vždycky každýmu říkám i těm studentům na té lékařské fakultě, jako když se někdo ptá na jaký obor, tak říkám, dělejte to, co vás baví. Doopravdy to je to nejdůležitější. A když vás to nebaví, tak jděte od toho. Takže, nejvíc jako doopravdy relaxuju v práci a pak druhý teď skutečně nejvíc relaxuju se svojí dcerou na tom tenise.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pořád ještě teda jako sám tenis nemůžete?
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Ne, ne, hraju, teď už hraju. Musím pana ortopeda pochválit, hraju tenis. Akorát myslím si, že už jsem pochopil, že přece jenom budu hrát se svojí věkovou kategorií.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, to je věc, ke které dojde každý z nás jednou a pak je nám tam dobře v té věkové kategorii, co si budem povídat.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Tak nějak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Doufám, že i vám, milí posluchači, bylo dneska dobře při návštěvě profesora, doktorka Luďka Červenky. Jsem rád, že jste přišel a že jste nám věnoval kus svého drahocenného času. Díky a na shledanou.
Prof. MUDr. Luděk ČERVENKA, CSc., MBA, přednosta Institutu experimentální medicíny IKEM
--------------------
Já moc děkuju za pozvání, byl jsem tady rád.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Reprízováno 11. července 2012.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
