První autoškola u nás vznikla v Mladé Boleslavi v roce 1907. Absolventi jezdili s buřinkami na hlavě
Mladoboleslavská automobilka Laurin & Klement v roce 1907 vyrobila 235 vozů a výroba stále rostla. S tím stoupala poptávka po šoférech, kteří by vůz dokázali spolehlivě obsluhovat. První absolventi Chauffeurské školy Laurin & Klement uměli nejen řídit, ale poradili si i s případnou poruchou vozu.
Na jaře roku 1907 se spolumajitel mladoboleslavské automobilky Václav Klement rozhodl uspořádat první šoférské kurzy. Do té doby řidiči nemuseli procházet školením. Potřebovali jen vysvědčení o tom, že nejsou pro okolí nebezpeční. „Mohl řídit kdokoliv, kdo dokázal jezdit tak, aby někoho neohrozil,“ vysvětluje vedoucí archivu společnosti Škoda Auto Lukáš Nachtmann. „A protože se stávalo, že někdo někoho ohrozil, tak se začala zpřísňovat pravidla a začaly se zakládat autoškoly.“
„Původně řidičské oprávnění vypadalo tak, že se dotyčný nechal vyfotografovat se svým automobilem nebo motocyklem. Rada města mu potvrdila, že to je on a že ten vehikl mu patří a že s ním smí jezdit a on to nosil v složené v kapsičce,“ popisuje Lukáš Nachtmann, jak vypadal předchůdce řidičského průkazu. Sám Václav Klement měl řidičské oprávnění, tedy Vysvědčení o zkoušce, z dubna 1906. Vydal mu ho zkušební komisař pro Království České Teodor Skulina.
Kdo se do autoškoly hlásil? Jak vypadaly cvičné vozy? A panovaly už před 100 lety obavy z neukázněných řidičů? Poslechněte si v příspěvku Báry Kvapilové.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.






