Rotunda sv. Kateřiny v České Třebové je vzácnou památkou východních Čech. Je obestřená tajemstvím
Kaple sv. Kateřiny v České Třebové v Pardubickém kraji je jedinou románskou rotundou ve východních Čechách. Má své legendy a také tajemství. Dodnes se neví, kdy přesně kaple vznikla, ani to, kdo ji na návrší nad řekou Třebovkou nechal postavit.
Rotunda sv. Kateřiny pochází s největší pravděpodobností už z první poloviny 13. století. Odborníci vidí souvislost se založením města, což odpovídá právě této době. Kdo kapli vybudoval, to jasné není. Možná nejprve plnila funkci soukromé kaple, teprve později se mohla stát místem veřejným.
První písemná zmínka o kapli sv. Kateřiny pochází z latinsky psané listiny rychtáře Lipolta z roku 1335, která je uložena ve státním archivu v Ústí nad Orlicí. Obsahuje text, ve kterém se rychtář Lipolt zavazuje dávat na údržbu kaple peníze a také píše, že tak činí stejně jako jeho otec i děd.
O místě výstavby prý rozhodla sama světice
Lidé z České Třebové i okolních obcí během staletí vznik kaple, která stojí na starém hřbitově, spojovali se zázraky. Podle pověsti se na jejím místě zjevila sama svatá Kateřina. Měla prý zástěru plnou kamení a chtěla tak dát najevo, že právě na tomto místě má být postavena kaple. Českotřebovští ale začali stavět jinde. Práce se jim ovšem moc nedařila. Co ve dne postavili, bylo během noci zase zbořeno. A tak se nakonec opravdu museli podvolit přání sv. Kateřiny. Legend o vzniku kaple je ale víc.
Původně románská rotunda s kruhovým průměrem necelých osm metrů, byla během staletí několikrát přestavěna a doplněna. Z druhé poloviny 14. století pocházejí gotické úpravy, například křížová klenba v apsidě rotundy. Konce žeber křížové klenby zdobí stylizované lidské tváře. Také k nim se váže pověst. Jedna tvář prý patří donátorovi kaple, druhá staviteli. Ale vzhledem k tomu, že jde o nepůvodní doplněk, mnoho pravdy na této pověsti asi nebude.
Renesanční sgrafita
Kaple sv. Kateřiny změnila svůj vnější vzhled okolo poloviny 16. století, kdy omítky ozdobila renesanční sgrafita. Další úpravy následovaly o dvě století později. Ke kapli byly přistavěné dřevěné předsíně a také kostnice či sakristie. Předsíně byly stržené v roce 1840, u hlavního vstupu pak vznikla předsíň kamenná.
V roce 1905 vybudovalo město Česká Třebová nový hřbitov a hřbitov v sousedství rotundy sv. Kateřiny tehdy přestal sloužit svému účelu. Hřbitovní kaple začala chátrat. Obnova objektu začala až ve dvacátých letech minulého století.
Interiér s varhany
Poslední velká oprava kaple probíhala do roku 2002. Restaurátoři pracovali také na oltáři, který dominuje komornímu a historicky velmi cennému interiéru. V centru oltáře je umístěná pozdně gotická plastika patronky kaple, svaté Kateřiny Alexandrijské. Oltář zdobí i další sochy světců, sv. Rocha, sv. Šebestiána, sv. Růženy z Limy a sv. Rozálie. Na vrcholu oltáře je umístěna Kalvárie.
Od skončení rekonstrukce slouží kaple opět svému účelu. Konají se v ní bohoslužby a další církevní obřady. Rotunda se stala také oblíbeným místem pro konání svateb. Šestnáct let má kaple znovu opravené varhany, a tak lidem slouží mimo jiné i jako malý koncertní sál.
Areál okolo rotundy ožívá v listopadu, kdy se zde koná „Jabkancová pouť“. Ta navazuje na starou tradici poutí ke sv. Kateřině, spojených s bohoslužbami i lidovou zábavou. Návštěvníci mohou v této době ochutnat jabkance, bramborové placky plněné tvarohem. Kaple sv. Kateřiny v České Třebové je otevřená o prázdninových měsících. V jiném termínu je prohlídku možné domluvit po předchozím objednání v Městském muzeu v České Třebové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.